Veřejné slyšení trvalo dvě a půl hodiny. Deset soudců nejprve vyslechlo zástupce České republiky Víta Alexandra Schorma. Poté dostali slovo právníci obou žen.
Po jejich vystoupení se někteří ze soudců zajímali například o míru ochrany zájmů dítěte, či to, proč české zákony porody mimo porodnici přímo nezakazují.
Podle facebookouvých stran Ligy lidských práv se například belgický soudce zajímal o to, proč vláda nezakázala domácí porody úplně, pokud jsou podle jejího názoru tak nebezpečné, ale zastavila se na půli cesty tím, že když zakázala činnost porodním asistentkám a nechala tak ženy rodící doma bez pomoci.
Německá soudkyně zase připomněla případ Ivany Königsmarkové, ke kterému si vyžádala i stanovisko české vlády. Ústavní soud zrušil rozsudek nad porodní asistentkou Königsmarkovou, která za údajné chyby při domácím porodu od soudů nižší instance dostala podmíněný trest a zákaz výkonu povolání (o případu více čtěte zde).
Do diskuze se u štrasburského soudu podle Ligy lidských práv zapojila i soudkyně z Irska, která se stěžovatelů zeptala, jak mohou zajistit, že při domácích porodech bude chráněna nejenom práva rodiček, ale také nejlepší zájem dítěte.
"Požadujeme, aby soud prohlásil, že jsou porušována práva žen v ČR tím, že je jim odpírána asistence u porodu mimo porodnici, zejména u porodu v domácím prostředí," přiblížil ČTK stanovisko stěžovatelek, které k soudnímu slyšení nedorazily, jejich právník David Záhumenský.
Podle Schorma je těžko říct, jak dlouho bude nyní rozhodování trvat. "Já bych čekal několik měsíců. Možná to bude do konce roku, ale nesázel bych na to," poznamenal.
Veřejné projednávání podle něj znamená, že kauza soudce zaujala. "Chtějí si udělat lepší obrázek o tom, jaké jsou skutkové a právní okolnosti případů. Podle mého názoru to znamená i to, že výsledek je otevřený," podotkl Schorm.
Záhumenský je přesvědčen, že soud dal veřejným projednáváním najevo vědomí, že k podobným problémům dochází nejen v Česku, ale také v dalších zemích postsovětského bloku. "Byla podána stížnost proti Litvě, soud již rozhodoval v případě maďarském. Proto se domnívám, že soud chce tomuto případu věnovat zvláštní pozornost. Nejedná se o izolovaný problém České republiky," zdůraznil právník.
Evropský soud pro lidská práva v roce 2010 odsoudil praxi v Maďarsku, kde byly porodní asistentky odrazovány od poskytování péče v domácnosti rodiček.
V Česku podle statistik porodů mimo porodnici přibývá. V roce 1990 se ze 200 dětí narozených mimo porodnici narodilo cíleně doma devatenáct. V roce 2009 se mimo porodnice narodilo 400 dětí, z nich 150 doma s porodní asistentkou.
Porodníci i zastánkyně domácích porodů se shodují v tom, že v Česku porod doma zvolí nanejvýš dvě procenta žen, valná většina dá přednost porodnici nebo porodnímu domu.
Podle zastánců domácích porodů se ženy v českých porodnicích cítí být manipulovány. Personál prý nedbá na jejich pocity, vnucuje jim léky na bolest a klystýr, stoupá počet císařských řezů.
Naopak třeba předseda České gynekologické a porodnické společnosti a ředitel pražské porodnice v Podolí Jaroslav Feyereisl míní, že pár militantních porodních asistentek zneužívá ženy k nátlaku na to, aby zdravotní pojišťovny začaly tuto péči platit.
Pokud soud stížnostem vyhoví, budou se nejspíš měnit zákony
Ústní jednání nařizuje Evropský soud pro lidská práva (ESLP) jen výjimečně.
Na štrasburský soud se v minulých letech obrátily dvě české matky. Podle nich byla krácena jejich základní práva, protože současná situace v Česku ženám neumožňuje mít u plánovaného domácího porodu žádného zdravotníka.
Stížnost podala osmadvacetiletá Šárka z Libereckého kraje, která loni neuspěla u Ústavního soudu (více čtěte zde).
Šárka ještě jako vysokoškolská studentka porodila své druhé dítě doma. Její syn přišel na svět v květnu 2011 bez pomoci lékařů či porodní asistentky. Šárka přitom porodní asistentku u porodu chtěla, žádná z nich však k vedení domácího porodu nemá oprávnění vydávané krajskými úřady.
Na soud se obrátila také vysokoškolsky vzdělaná žena z Prahy. Své dítě přivedla na svět v porodnici, ačkoliv předchozí dvě děti se narodily doma. Žena tvrdí, že k porodu v nemocnici ji donutil stát tím, že jí neumožnil zajistit si zdravotní péči.
Podle její právní zástupkyně Adély Hořejší má její klientka tři požadavky. "Je to vyslovení porušení práva klienty ze strany vlády, spravedlivé odškodnění a úhradu nákladů na řízení u ESLP," popsala v srpnu Hořejší. Jaká je výše odškodnění odmítla s odvoláním na přání matky dítěte uvést. "Klientka má za to, že bylo zásadním způsobem zasaženo do jejího práva na sebeurčení; že stát autokraticky vstupuje do té nejintimnější sféry," doplnila (o sporu více čtěte zde).
Pokud by ESLP stížnostem vyhověl, budou se nejspíš muset měnit zákony, které se péče o rodičku týkají. "Rozsudky jsou pro dotčené státy závazné a musí jimi být vykonány. Výbor ministrů Rady Evropy monitoruje výkon rozsudků," upozornil soud na svém webu.
"Pakliže budou stížnosti zamítnuty nebo odmítnuty, nebude v zásadě třeba přijímat žádná opatření, na rozdíl od situace, kdy bude stížnostem vyhověno a shledáno porušení lidských práv stěžovatelek," tvrdí Schorm.
