Ve výběru jsou i Litovelské luhy v Litovelském Pomoraví a okolí pramene Odry na Libavě. Ve čtvrtek je autoři studie, kterou zadalo ekologické Hnutí Duha, představili na tiskové konferenci. Vybrali je z 25 vytipovaných lokalit České republiky. Většina je již součástí chráněných oblastí.
Z výběru autoři vyškrtli všechny čtyři národní parky, kde se podle nich již v prvních a druhých zónách divočina rozvíjí. „Studie byla zaměřena na ty části území republiky, kde tomu tak doposud není a kde může probíhat diskuse, zda je lepší je využívat hospodářsky, nebo pro ochranu přirozených procesů,“ řekl zpracovatel studie přírodovědec Michael Hošek.
Ekolog: Chceme dát divočině tolik místa, kolik jsme stihli zabetonovat |
Problémy by podle něj mohla mít přírodní lokalita u zámku Jezeří, pod nímž se těží hnědé uhlí a vedou neustálé spory o limity těžby. U Litovelského Pomoraví se zase tlačí na rozšiřování zemědělské plochy a chráněnou lokalitu ohrožují splachy z hnojiv. Ekologové ale tvrdí, že území vybírali tak, aby byla co nejméně konfliktní.
Hlavním cílem studie je odstartovat diskusi mezi vlastníky a správci lesů, ministerstvy a ekologickými organizacemi. Měla by sloužit jako podklad k vyhlášení nových území o rozloze nejméně tisíc hektarů, kde se bude příroda samovolně rozvíjet. „Ne všechny lokality jsou ve volné krajině a jsou typicky hospodářské lesy, jsou zde území třeba v chráněných krajinných oblastech jako je Litovelské Pomoraví nebo v Beskydech Makyta, které už mají potenciál daný tím, že je to rezervace,“ uvedl Hošek.
Divoká příroda tvoří 0,3 procenta českého území
Hnutí Duha upozorňuje, že zatímco zastavěná plocha v Česku zaujímá téměř 11 procent území, divoká příroda 0,3 procenta. Proto prosazují, aby se území pro ni do budoucna zdesetinásobilo. Studie podle autorů nemá souvislost s novelou zákona o ochraně přírody, která je nyní ve Sněmovně. Ta mění pravidla pro národní parky.
„U tohoto výběru území bych nemluvil o tom, že budou chráněny nějakou legislativou. Jejich výhodou může být, že když se dobře projednají s vlastníky nebo s místními představiteli, tak se budou chránit dobrovolně, protože to je většinou nejsilnější nástroj. A to byl i náš cíl,“ řekl Hošek.
Podle vedoucí programu Krajina v Hnutí Duha Elišky Vozníkové jde zejména o lesy, které jsou pro české zeměpisné šířky typické. „A protože současné národní parky nechrání reprezentativní vzorek lesů, nabízíme k debatě odbornou analýzu, kde by v Česku mohla vzniknout nová místa divočiny, tedy pralesů ovládaných samovolnými procesy,“ dodala.
Mělo by být v Česku více míst bez zásahu člověka?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 21. července 2016. Anketa je uzavřena.
