Ve světle porodních bolestí eDokladů nebo zpožděným startem elektronických přihlášek na střední školy se inzerát Úřadu vlády krčí ve stínu pozornosti. Je však symbolem toho, proč se státu dlouhodobě nedaří řešit problémy s digitalizací. „Hledáme nového kolegu na pozici správce informačních a komunikačních technologií,“ píše se na webu úřadu.
Požadavků je v inzerátu mnoho, kromě vysokoškolského vzdělání také minimálně pětiletá praxe s konkrétní platformou a mnoho dalších specifik. Stát ajťáky „láká“ na pružnou pracovní dobu či zapojení do procesu digitalizace a modernizace státní správy. Co však zaráží nejen experty z oboru, je jedenáctá platová třída, na které správce IT začíná.
Nejnižší možný plat je podle ní 25 280 korun měsíčně. Odměna se postupně zvyšuje se zkušenostmi zaměstnance, s patnáctiletou praxí se například dostane na 31 180 korun. V nejvyšším stupni jedenácté platové třídy se zaměstnanec může těšit na 37 170 korun, musí však mít aspoň 32 let praxe – po zdanění mu zbude necelých 30 tisíc korun čistého.
Mluvčí Úřadu vlády Lucie Ješátková iDNES.cz sdělila, že státu se pozici nedaří obsadit od srpna loňského roku.
Šli byste dělat státního ajťáka za plat od 25 tisíc hrubého?
„Jsme schopni ocenit kvality pracovníka také osobním příplatkem, který může v případě dostatečných zkušeností a prokázaných kvalit pracovníka představovat významnou část platu,“ doplňuje Ješátková informace o odměně. Úřad podle slov mluvčí aktuálně hledá odborníky na dvě IT pozice, zájem je ale minimální.
„Bohužel velká většina specialistů na tyto technologie nemá vysokou školu. Bakalářský titul je jediná rozumná varianta, kdy jsme schopni se alespoň minimálně přiblížit minimálnímu základnímu platu,“ informuje mluvčí.
Stát chce přidat svým ajťákům. U externích firem mizí miliardy i know-how |
Ještě do toho „netřískli“
Střih do února 2023. Místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti) na sociální síti tehdy ještě zvané Twitter komentoval problém platů IT expertů ve státní správě. Slíbil, že spolu s ministerstvem práce a sociálních věcí (MPSV), Bezpečnostní informační službou (BIS) a Národním úřadem pro kyberbezpečnost (NÚKIB) „do toho třískne“ a platy budou růst.
Digitalizace musí znamenat úsporu, i tak v ní mizí miliardy. Chybí zkušení IT experti ve státní správě. Proč? Mají o 40 % nižší plat než v soukromém sektoru. Když je pak stát potřebuje, lije peníze do drahých konzultačních smluv. S @mpsvcz, @biscz a @NUKIB_CZ do toho třískneme!
Redakce iDNES.cz Bartošovi zaslala inzerát na pozici správce IT s dotazy, jestli se změnila situace oproti loňskému roku, kdy politici hovořili o postupném dorovnávání tabulkových platů státního a soukromého IT. Bartoš redaktora pouze přesměroval na personální oddělení Úřadu vlády a do vydání článku otázky ani po dalším vyzvání nijak nekomentoval.
Podle redakcí oslovených technologických firem stát na takto vypsanou pracovní pozici někoho sežene jen těžko. Většina z nich by člověka poptávaného státem zaplatila minimálně trojnásobně, částky se pohybují od 80 tisíc korun, firmy často zmiňovaly i částky nad 100 tisíc.
„Pokud bychom hledali administrátora Linuxu a Windows, s vysokoškolským vzděláním, pětiletou praxí VMware, znalostí Dockeru, a ještě navíc s bezpečnostní prověrkou, netroufli bychom si nabídnout méně než 120 tisíc korun hrubého měsíčně. Jinak by se nám nikdo nepřihlásil,“ konstatuje Jan Čurn, spoluzakladatel platformy pro shromažďování webových dat Apify.
Experty z oboru překvapilo i celkové znění inzerátu, respektive jeho specifikace. „Podle inzerátu to vypadá, že Úřad vlády hledá tak trochu všeumělce. Pokud má daný člověk umět vše to, co je mezi požadavky na pozici, logicky nemůže být opravdovým expertem ani na jednu z těchto věcí. Je to trochu jako hledat lékaře, který je zároveň zubař, kardiolog a ortoped,“ míní Václav Svátek, generální ředitel technologické společnosti ČMIS.
Hledá se ajťák, co umí s Windows 3.11. Inzerát německých drah sklidil posměch |
Podezřele nízká odměna
Čísla od firem sedí, podle mzdového průzkumu provedeném společností Grafton v roce 2023 se na daném pracovním místě v Praze a Středočeském kraji platy mohou pohybovat v rozmezí od 60 tisíc do 100 tisíc korun měsíčně. Konkrétní výše platu je pak závislá na zkušenostech zaměstnance.
Specializovaný portál platy.cz dokonce po zadání hrubé mzdy z inzerátu a připočítání možných bonusů i tak upozorňuje na podezřele nízkou částku. „Váš hrubý plat je o 46 procent menší než je průměr,“ píše portál.
Pro srovnání na portálu platy.cz použil redaktor hodnotu 35 tisíc korun hrubého. Portál tuto částku vyhodnotil jako podezřele nízkou.
Také personální agentury se nad nabízenou pozicí podivují. „Kterýkoli IT specialista teď hledá místo, najde ho obratem za mnohem lepších podmínek. Pokud jde o nabízené benefity, nepředstavují nic nadstandardního,“ komentuje František Boudný, ředitel agentury Předvýběr.cz.
Podle Jitky Kouby, marketingové ředitelky Grafton Recruitment, došlo za uplynulý rok k mírnému úbytku nabízených pozic v IT sektoru, hlad po lidech nicméně stále trvá. Mzdy v Praze na 67 procent IT pozic dosahují v horním rozpětí šesticiferných hodnot; v Brně je situace podobná, na mzdu 100 tisíc a více dosáhne většina IT pozic.
„Největší nedostatek uchazečů je patrný v případě seniorních vývojářských pozic. Výrazně vzrostla poptávka i po manažerech informační bezpečnosti, kteří si dnes dokážou vydělat až 200 tisíc korun,“ informuje Kouba.
Digitalizaci státu vidí odborníci přes všechny dílčí neúspěchy jako správný směr. Každá nová digitální služba totiž zaceluje dluh, který Česká republika v této oblasti měla. „Dle mého názoru je postupná digitalizace určitě správná cesta, ačkoliv se prakticky každá nově spuštěná služba potýká s porodními bolestmi,“ myslí si Petr Kocmich, bezpečnostní expert skupiny Soitron.
Z hlediska fungování státního IT je například podle Vladimíra Přecha, ředitele obchodně právní sekce společnosti Gordic, patrná snaha o větší kvalitu při zadávání zakázek.
„Děje se tak i díky institutu předběžných tržních konzultací, který se začal masivně využívat a pomáhá zadavatelům se zorientovat na trhu, lépe definovat podmínky zadání i získat reálnou představu o předpokládané ceně. Alibistické soutěžení pouze na cenu už je naštěstí ve většině případů minulostí, ale stále se objevuje,“ vysvětluje Přech.
Chyby jsme měli čekat, zájem o eDoklady byl obrovský, říká ředitel DIA |
Chybí koncepce, cíl je správný
Že provádění státních digitálních systémů pokulhává, si myslí i Martin Možnar, spoluzakladatel AI startupu WeBoard. „Myslím si, že dřívější občanské iniciativy, jako třeba hackaton na vývoj systému pro elektronické dálniční známky, prokázaly, že největším nepřítelem digitalizace je česká byrokracie,“ popisuje Možnar.
Mzdy v IT (Praha)
Poznámka: Maximální a minimální mzda v komerčním sektoru. Zdroj: Grafton Recruitment |
Podle expertů navíc provází spouštění většiny online systémů velký chaos, což nahlodává už tak slabou důvěru v digitální služby státu.
Tomáš Budník, zakladatel investiční skupiny Thein, uvádí jako příklad elektronický technický průkaz, který provázely po zavedení zmatky a po spuštění došlo k různým incidentům.
„Znám případ člověka, kterému ukradli přední značku a proces získání nové byl chaotický a mnohem delší, jelikož úředníci neuměli s novým systémem pracovat,“ popisuje Budník.
Poslední kroky tedy podle firem potvrzují staré známé pravidlo, že celek je jen tak silný, jak silný je jeho nejslabší článek. „Jednotlivá řešení, která stát a jeho agentury vyvíjejí, jsou závislá jedno na druhém a není prostě možné dodat výraznou inovaci za stavu, kdy má jiná část celého ekosystému výraznou slabinu,“ říká Petr Růžička, konzultant ve společnosti Lundegaard.
Hlavní problém ve státní IT sféře vnímá Čurn z Apify především v tom, že stát není schopen nabídnout tržní platy IT odborníkům. Nemá pak dost kvalifikovaných lidí a musí IT služby nebo vývoj softwaru nakupovat za přemrštěné ceny u externích dodavatelů.
„Stát tudíž ušetří pár milionu korun na platech vlastních IT odborníků, ale kvůli tomu pak spálí stovky milionů či dokonce miliardy na předražených nebo zbytečných systémech. Když se to potom náhodou někdo pokusí udělat jinak, jako třeba nyní Cermat s digitálními přijímačkami, místo pochvaly schytá pouze kritiku,“ uzavírá Čurn.
