Z netransparentních online médií se český dezinformační prostor proměňuje v plejádu dezinfoinfluencerů, kteří mnohdy usilují i o „nový řád“ či svržení vlády. Podle expertů je důležité, aby lidé i média sledovali finanční pozadí všech těchto nových i staronových aktivistů. Vládě vyčítají zrušení pozice zmocněnce pro dezinformace i pozdní stopku inzerování na dezinfowebech.
Právě na spojení těchto „obchodníků se strachem“ a politiků či politických hnutí a stran se mimo jiné zaměřuje nová analýza neziskové organizace Prague Security Studies Institute (PSSI).
„V případě mnoha aktivistů a občanských hnutí nelze vyloučit budoucí politické aspirace, protože pravidelně interagují a spolupracují s politickou částí dezinformační scény a často mají vlastní neúspěšnou politickou minulost, která je k občanskému aktivismu přivedla v první řadě,“ říká Kristína Šefčíková, projektová manažerka PSSI se zaměřením na dezinformace.
Analýza se zabývá 29 dezinformátory, jejichž činnost je dlouhodobě prokazována (například ve výročních zprávách o stavu dezinformační scény think-tanku Evropské hodnoty). Jejich výběr a popis činností najdete v infografice níže.
„Aktivitu ministerstva vítám, i když přišla trochu s křížkem po funuse, protože největší rozmach zažívaly dezinformační weby v letech 2014 až 2019,“ říká k nové metodice Máca.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
