"Stát chránil majetek církve. Říkat, že to církev nevlastnila, je interpretace zcela chybná," řekl ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha.
Mládek, který má v případě volebního úspěchu sociální demokracie šanci stát se ministrem financí, prohlásil, že je nejvyšší čas na restituční tečku, aby napravování křivd komunismu netrvalo déle než minulý režim, který v Československu vládl od února 1948 do listopadu 1989. "Abychom se nakonec třeba nedostali až k vyvlastněným protestantským pánům po třicetileté válce," řekl v nadsázce Mládek.
Jak chce vláda odškodnit církveLesy, pole a další nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun by měl stát podle dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Finanční část vyrovnání by vyplácel příštích třicet let. Dohodnutou částku 59 miliard korun by tedy ještě zvýšila inflace. Zároveň se stát s církvemi dohodl na tom, že bude ještě v příštích 17 letech hradit mzdy duchovních. V prvních třech letech účinnosti zákona o narovnání s církvemi by částka na platy zůstala v současné výši - jde o necelých 1,5 miliardy korun - v dalších čtrnácti letech by klesala, postupně vždy o pět procent, až na nulu. |
Majetek, o který církev přišla po únoru 1948, je podle něj možné dát církvi do úplného vlastnictví, i když měla od dob Josefa II. omezené nakládání s majetkem. Lepší by ale podle něj bylo, kdyby byl vložen do fondu, ze kterého by byla financována činnost církví.
Stínový ministr financí ČSSD Mládek se na veřejné diskusi pořádané družstvem Fontes Rerum označil za "neagresivního ateistu, který respektuje věřící", ale má pochybnost o tom, zda potřebují ve vztahu s Bohem prostředníka v podobě církve.
Když majetek církvi nevrátíme, vydá ho soud, zdůraznil poslanec ODS
Mládkovi oponoval poslanec ODS Marek Benda, který sám sebe charakterizoval jako "špatného, hřešícího, ale římského katolíka". Nad slovy stínového ministra financí z ČSSD jen nevěřícně kroutil hlavou. "Církve majetek vlastnily, byly zapsány v pozemkové knize. Z hlediska dnešního vnímání vlastnictví byly vlastníky, kteří měli určité omezení," řekl Benda.
Upozornil na to, že už v roce 2010 Ústavní soud jasně řekl, že stát musí efektivně legislativně vyřešit otázku církevního majetku, a pokud se to nestane, začnou církevní majetek vydávat soudy.
"Jsme ve stavu, kdy majetek nepochybně bude církvi vydán. Hledáme řešení, které nebude příliš bolestivé," řekl Benda. Zdůraznil, že by se nemělo zapomínat na to, že spolu s odškodněním církví postupně skončí i financování církví ze státního rozpočtu.
Vládní koalice se v parlamentu snaží prosadit takovou formu odškodnění církví, kdy by část majetku v hodnotě 75 miliard korun stát vydal naturálně a kromě toho by ještě třicet let splácel církvím 59 miliard korun. Částka by přitom byla navýšena o inflaci. Zároveň by se postupně snižovala suma, kterou stát přispívá na platy duchovních. Ta je nyní téměř 1,5 miliardy korun ročně. Úplná odluka církví od státu by měla nastat do třiceti let (více o tom, co schválila zatím vláda, najdete zde).
Majetek byl už za Josefa II. veřejný, upozornil Dienstbier
Senátor Jiří Dienstbier z ČSSD řekl, že už za Josefa II. se církevní majetek považoval za veřejný, který jen sloužil církvi. "Ani první republika na tom nic nezměnila," zdůraznil Dienstbier.
Ekonom Arcibiskupství pražského Karel Štícha oponoval, že mezi katolickou církví a Rakouskem-Uherskem existovala dohoda, že církve vedly matriku, staraly se o svatby, pohřby a stát doplácel nemajetným farnostem příspěvek. Štícha se nad tím, že se ani 22 let po listopadu 1989 stát nedokázal vypořádat s tím, jak se k církvi zachoval po únoru 1948.
"Vložit církevní majetek do fondu by byla chybná cesta. Pro nás by to nebylo řešení, jen zakonzervování současného stavu. Majetek má mít konkrétního vlastníka," řekl Štícha.
