V úterý se objevila informace, že zhruba na dva týdny nebude dostupný lék na diabetes druhého typu Ozempic. Zaznamenali jste výpadek i vy?
To je nyní běžné, setkáváme se teď s tím, že pořád něco chybí. Nás už to nevzrušuje. Máme 0,25 a půlku, chybí nám jedničky. Ale informaci o výpadku jsme dopředu neměli, protože jinak bychom ho nabrali do zásoby.
Jak situaci řešíte?
Je to individuální, výpadek bude krátkodobý, tak se jich ptáme, jestli jim to vydrží a pak jim dáme půlku nebo to řešíme s lékařem. Někteří pacienti například říkají, že se podívají do jiné lékárny.
V poslední době se hovoří i o nedostatku antibiotik – jaké vám chybí?
Teď chybí peniciliny pro dospělé a hlavně antibiotické sirupy pro děti. Chybí také Zinnat, pro děti Augmentin.
Postrádáte i jiné léky?
To jde napříč, ale jakmile se léky dají něčím nahradit, tak to není tak velký problém, jako když nejsou vůbec. Ale nedostatková je teď spousta z nich.
Musíte se domlouvat i s lékaři, aby poslali nový předpis pacientům, abyste jim mohli vydat náhradu?
Ano, pokud není základní penicilin a lékař ho předepíše, nemáme pak pacientům co nabídnout. Tam potřebujeme konzultovat s lékařem záměnu za jiné antibiotikum a za jinou účinnou látku, a v tom případě potřebujeme nový recept, nebo minimálně musí být zaznamenaná konzultace s lékařem.
K chybějícímu penicilinu přibyl lék na cukrovku. Lékaři řeší, jak je nahradit |
Jak často voláte doktorům?
Každý lékárník, který se u mě na expedici střídá, podle mě několikrát za směnu lékařům volá. Několikrát denně. Ideální variantou je, když lékař zavolá a konzultuje s námi, jaké léky máme k dispozici. Například o víkendech nám volají doktoři z pohotovosti, jaké antibiotikum je nyní dostupné a co může předepisovat.
Jak na chybějící léky reagují pacienti?
Situace se jim už dostala do podvědomí, takže s tou možností počítají. Ale chápu, když k nám dojde rodič ve čtyři odpoledne s receptem na antibiotický sirup pro děti, že celý den obíhali lékárny a neseženou ho ani u nás v nemocnici a už se jejich lékaři nedovoláme, tak jsou zoufalí. Jiní jsou frustrovaní a nadávají nám.
Rozhodí vás jejich nadávky a zloba?
Chápeme je. Spíš nám vadí, když se na nás zlobí lékaři, že nejsme schopni lék objednat a dávají nám to za vinu. To je profesionál, který by měl příčiny výpadků chápat a že když je to celoevropský problém, nemůžeme to ovlivnit. To nás mrzí víc, než když nám nadávají pacienti. Je to zdravotnický pracovník, mohl by chápat situaci.
Připravujete si část léčiv sami?
Ano. Například antibiotické sirupy připravujeme tím, že drtíme tabletky a jsme schopni nahradit určité kapsle nebo čípky. Ruku v ruce jde problém, že když není například Nurofen a nahrazujeme ho vlastní přípravou, tak když si surovinu objednají všechny lékárny, není z čeho náhradu připravovat. Je to jedno s druhým, že ani dodavatel surovin na to nedokáže tak rychle zareagovat.
Zdržuje vás produkce „vlastních“ léků?
Jsme relativně velká lékárna. Mám šest zaměstnanců na přípravu, ale na tohle kapacity nemáme, abychom trvale nahrazovali hromadně vyráběné léčivé přípravky. Nebyli jsme na to zvyklí a kapacity tomu neodpovídají.
Nejhorší je za námi. Léky na astma nebo tlak ale chybí dlouhodobě, říká lékárník |
V situaci, kdy musíte často lékařům volat a léky si sami vyrábíte, tvoří se u vás velké fronty?
Pacienti kvůli tomu musí čekat déle, ale časově to spočítané nemáme. Je to individuální. Pacienti ale kvůli tomu rozhodně čekají déle a tvoří se fronty. Než lékaře seženeme, navíc nám spousta lidí telefonuje a ověřuje si konkrétní dostupnost léků. Například dva tři lidi by mohli sedět jenom u telefonu, jestli máme výrobky skladem.
Do kdy čekáte, že budou léky chybět?
Výroby jsou naplánované minimálně rok dopředu, takže předpokládáme, že ještě minimálně půl až tři čtvrtě roku budou výpadky, než se vše dá do pořádku. Plán výroby je předem daný a nejde Česko předřadit. Nebude to hned a ani s tím nepočítáme.
Nedáváte to za vinu ministerstvu zdravotnictví, že by šlo o jejich selhání?
Jde o to, že jsou u nás léky levnější než v zahraničí. To je dáno principem stanovování ceny úhrad v Česku. Naprosto logicky: pokud je léku nedostatek, upřednostní výrobce zemi, kde je pro něj distribuce léku finančně výhodnější. V tomhle řetězci se dostaneme na řadu až jako poslední. Určitě nebudeme nikde vepředu. Na jednu stranu máme levné léky, ale kvůli tomu taky mohou chybět oproti ostatním zemím Evropy.
Může situaci ovlivnit ministerstvo a domluvit s výrobci, aby nás posunuli v žebříčku zemí výš?
To není na vyjednávání s ministerstvem, ale celkově na změnění systému stanovování cen a úhrad v republice. Musí se změnit legislativa.
Takže byste byl pro vyšší cenu léků?
Určitě by to pomohlo stabilizovat trh.
Chápu správně, že by se muselo změnit nastavení, kolik doplácí lidé a kolik pojišťovny?
Spíš aby více platila pojišťovna, to už je na politickém rozhodnutí, jak se to rozvrství mezi pojišťovnu a doplatek pacienta.
Lékárny upadly do chaosu. Dodávky suplujeme samovýrobou, říká lékárník |
Jak by to fungovalo?
Záleží, jestli je lék hrazený z veřejného zdravotního pojištění, tak ta cena je samozřejmě regulovaná. Pojišťovna řekne, za kolik se lék maximálně bude obchodovat a výrobce si řekne, že se mu to nevyplatí a dodá ho primárně do země, kde za něj dostane v přepočtu třeba pět set korun.
