„S fungováním humanitárních koridorů spokojeni nejsme. Ačkoliv jsou intenzivně vedena jednání o jejich zřízení, stačí neshoda přímo mezi bojujícími stranami, což už je mimo Červený kříž. Ten jedná, navrhne trasy, ale garance, že bude palba zastavena, nemá,“ říká v Rozstřelu prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Vysvětluje také, že pro Červený kříž není důležité, jestli jeden nebo druhý stát neoznačuje situaci za ozbrojený konflikt. Ustanovení mezinárodního humanitárního práva pro ozbrojený konflikt se aktivují ihned po jeho vypuknutí. Jak jednotlivé zúčastněné státy situaci prezentují, není pro humanitární právo podstatné.
Dodává, že právě i díky dodržování těchto pravidel, jsou schopné v tuto chvíli spolu jednat Červený kříž z Ukrajiny i Ruska.
„Vztahy mezi jednotlivými Červenými kříži jsou trošku jiné než mezi politiky. Všechna jednání jsou striktně apolitická. Nepadne tam slovo agrese. Řeší se čistě technické věci, jako kolik uprchlíků přijde, jak se o ně starat, jakým způsobem se distribuuje humanitární pomoc a zatím ta komunikace funguje,“ dodává.
Další hádky kvůli novým koridorům. Vedou do Ruska, navíc se pořád střílí |
Do řešení humanitárních následků války je zapojen Červený kříž z Ukrajiny, Běloruska, Ruska a Moldavska.
Intenzita bojů na Ukrajině je větší než v Sýrii
V rozhovoru dále Marek Jukl srovnává ozbrojený konflikt v Sýrii a na Ukrajině: „Žili jsme v pocitu, že takto intenzivní bojové konflikty už neprobíhají. Když to srovnáme třeba s válkou v Sýrii, je intenzita bojů na Ukrajině mnohem větší. Je to klasický mezinárodní ozbrojený konflikt.“
Mluví také o tom, že Červený kříž bude i v dalších týdnech potřebovat na našem území pomoc dobrovolníků a prosí, aby se případní zájemci hlásili přes webové stránky Českého červeného kříže, případně přes lokální pobočku ČK.
V rozhovoru zmiňuje i případy falešných pracovníků Červeného kříže a vysvětluje, proč může mít zneužívání znaku Červeného kříže za následek smrt.
