Kdy podle ní Česko najde svoji Čaputovou? „Možná, že ta doba se blíží,“ řekla iDNES.cz Němcová, kterou před šesti lety prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat předsedkyní vlády po pádu premiéra Petra Nečase. Měla zajištěnou většinu Sněmovny, ale Zeman stejně radši jmenoval Jiřího Rusnoka, který nezískal důvěru Sněmovny.
Němcová mohla pár měsíců před tím bojovat o Hrad, nabídku od Nečase ale nepřijala, stejně jako o pár let později, kdy to samé řekla Petru Fialovi. Na otázku, zda to zkusí na Hrad, až vyprší Zemanův mandát, opáčila: „Nevím, v jaké budu pozici a v jaké zdravotní a rodinné situaci. Nemohu teď říkat ano, ani ne. Není to ale úplně vyloučeno.“
Zároveň je přesvědčena, že ženy na tom, tak špatně v české politice nejsou. „Nezažila jsem, že bych byla ostrakizována, protože jsem žena. Měli jsme Libuši Benešovou jako předsedkyni Sněmovny a mě jako předsedkyni Sněmovny. Pokud jde o premiérku, tam „zasáhla vyšší moc“,“ říká v narážce na Zemana.
Ženám patří budoucnost, je přesvědčena Maláčová
Radost z úspěchů ženské kandidátky na Slovensku neskrývá ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová. „Ženám patří budoucnost. A to i ve vrcholové politice. Zuzaně Čaputové srdečně gratuluju! A přeju pevné nervy, štěstí na lidi, odvahu i sílu na celý ten humbuk kolem,“ napsala na Twitteru Maláčová.
Co se podle ní musí stát, aby mohla i v Česku uspět při volbě hlavy státu žena? „Musíme najít stejně dobrou kandidátku,“ řekla. Čaputová podle ní zazářila ve všech ohledech. „Slovenská politika se mi zdá ještě více maskulinní než česká a výsledek prezidentské volby na Slovensku pro mě byl příjemným překvapením,“ uvedla pro iDNES.cz Maláčová.
Na otázku, zda by už příště ráda na Hradě viděla ženu, odvětila: „Pokud to bude silná kandidátka, tak ano. I když jsem feministka, tak nejsem člověk,který by řekl: za každou cenu by to tentokrát měla být žena. Pokud to bude člověk s vysokými kvalitami a bude to žena, o to lépe.“
V prezidentské volbě v Česku zatím ženy paběrkovaly
Bilance žen při volbě prezidenta v samostatném Česku je zatím tristní. V roce 2003 neměla kandidátka Levého bloku Marie Stiborová proti Václavu Havlovi šanci, stejně jako Miroslav Sládek. O deset let později sice senátorka Jaroslava Moserová vyautovala z volby Miloše Zemana a ten pak odjel na deset let do ústraní na Vysočinu, ale na víc než na tři neúspěšná kola neměla.
V roce 2008 komunisté navrhli Janu Bobošíkovou, což mělo pomoci Václavu Klausovi, aby neprošel Jan Švejnar. O pět let později už Bobošíková do první přímé volby hlavy státu šla, ale stejně jako Zuzana Roithová a Táňa Fischerová jen paběrkovala. V roce 2018 už ani žádná žena nekandidovala.
„Musí se najít žena, která bude mít odvahu a energii si o toto místo občanům říci. Musí umět občany oslovit,“ řekla iDNES.cz Bobošíková k tomu, co je nutné, aby i v Česku měla šanci prezidentskou volbu vyhrát žena. Tak jako Čaputová na Slovensku. „Záleží na momentálních náladách společnosti, může mít šanci jak politička, tak nepolitička,“ věří Bobošíková.
Roithová připomíná mimořádnou situaci na Slovensku
Další bývalá neúspěšná kandidátka na Hrad Zuzana Roithová připomíná specifickou situaci na Slovensku.
„Na Slovensku vykrystalizovala situace tak, že lidé mají dost současné politiky. Vliv měl kvalitní výkon funkce v podání Andreje Kisky. Druhá věc je situace, která na Slovensku nastala po smrti těch dvou mladých lidí, novináře Jána Kuciaka a jeho přítelkyně, kdy už byla jasná provázanost s politickou garniturou, především vládnoucí stranou SMER,“ poukazuje Roithová na to, co Čaputové pomohlo do funkce hlavy státu.
„Mě překvapuje, v jak velké míře jsou lidé u nás ochotni tolerovat poměrně očividné podvodné jednání. Neetické, když ne přímo trestné jednání politiků v největší politické straně, kterou v České republice máme. Pokud jsou lidé toto schopni tolerovat, tak pravděpodobně nebude dost voličů, aby uspěla kandidátka jako Zuzana Čaputová. Na Slovensku to už tolerovat nehodlali,“ uvedla bývalá ministryně zdravotnictví a kandidátka lidovců na Hrad.
„Jsem přesvědčena, že i tady je dostatek kvalitních lidí, žen, které by takovou úlohu zvládly,“ řekla Roithová. K nim řadí jak bývalou šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou z ODS, tak pražskou vrchní státní zástupkyni Lenku Bradáčovou.
Bradáčová na otázku iDNES.cz, zda ji láká vysoká politika, opáčila: „Poctivá politika je službou společnosti. Podstatou povolání státní zástupkyně je ochrana a prosazování veřejného zájmu. O smyslu jakékoli práce pro společnost a její kvalitní rozvoj jsem nikdy nepochybovala a jsem vděčná, že i v rámci své současné role mohu k ochraně základních hodnot společnosti přispívat.“
A na otázku, co si myslí o tom, proč ještě v Česku nebyla ani prezidentka, ani premiérka, odvětila: „Zřejmě se doposud o tyto posty neucházela žena, která by je skutečně chtěla naplnit a se svou vizí oslovila většinu společnosti,“ dodala.