Sportoviště se obávají zdanění volnočasových benefitů pro zaměstnance. U většiny tvoří velkou část jejich klientely

Sportoviště se obávají zdanění volnočasových benefitů pro zaměstnance. U většiny tvoří velkou část jejich klientely | foto: Gymstory

Bez benefitů lidé cvičení omezí, často chodí díky nim, říkají sportoviště

  • 37
Avizované zdanění volnočasových firemních benefitů podle odborníků dopadne především na menší sportoviště. Redakce iDNES.cz oslovila několik desítek z nich v krajích. Provozovatelé se bojí odlivu „multisportkářů“, kteří u některých tvoří až polovinu klientely. A to museli meziročně zdražit vstupné.

Cvičit na trampolíny chodí do Jumping Fitness Brno hlavně místní. Kromě velkého množství spálených kalorií tam chodí také nabírat endorfiny. Pokud některé firmy kvůli vládnímu úspornému balíčku opravdu omezí benefity, jako je karta MultiSport, fitness centrum to výrazně pocítí.

„Nejsme velké fitness centrum. Máme pouze devět svalových lekcí do týdne. Počet klientů s benefitní kartičkou od roku 2017 vzrostl několikanásobně a v rámci jedné lekce, kde mám kapacitu osmnáct lidí, už tvoří takoví lidé víc než polovinu na každé lekci,“ říká Barbora Stejskalová, majitelka Jumping Fitness Brno.

Podle jejího interního průzkumu by lidé bez Multisport karty cvičit ani nechodili. Našli by si sportoviště, kde kartu přijímají, nebo by se věnovali aktivitě, která nestojí peníze. Navzdory zvýšené inflaci však mají o netradiční cvičení na trampolínách lidé stále zájem a lekce bývají plné.

Zdanění benefitů se nedotkne jen zaměstnanců. Ohrozí i poskytovatele příspěvků

„Je to ale hlavně kvůli benefit kartám. Poměr běžného klienta versus MultiSport klient se změnil ve prospěch MultiSport klienta,“ sděluje Stejskalová.

Potvrzuje to také návštěvnice jógového studia v Praze 6 Helena, která o benefitní kartičku kvůli změně zaměstnání přišla. Jeden vstup ji nyní stojí 220 korun, studio přitom navštěvovala minimálně dvakrát týdně za mnohem výhodnější cenu. „Nyní už nechodím na jógové lekce pravidelně, raději si zacvičím doma,“ říká Helena.

Některá sportoviště uvažují o zrušení spolupráce s poskytovateli benefitních kartiček. „Pro nás začíná být cena, ze kterou prodáváme vstup na stěnu přes benefit karty velmi nevýhodná. Navíc, vzhledem ke specificitě služby, ani není jistý přínos vyššího počtu klientů,“ říká Bronislav Janda z lezecké stěny Flash Boulder v Olomouci. Dodává, že u nich využívá benefitní kartičku zhruba každý desátý.

„Multisportka pokřivila trh“

Zatímco v olomouckém lezeckém centru chodí návštěvníci spíše na klasický vstup, ve sportovním centru TJ Ostrava vzdáleném přes hodinu cesty je „mulťáků“ více. „Zhruba dvacet až třicet procent,“ upřesňuje zdejší sportovní manažer Tomáš Plaček.

Byznysové modely sportovišť se v otázce akceptování benefitních karet různí, někteří žádné karty neberou, jiní zase mají klienty pouze z řad multisportkářů. Většina oslovených funguje v režimu hybrid – benefitní kartu prostě akceptují.

„Naše fitko benefitní kartu neakceptuje, jelikož vstupné, které za každého zákazníka dává, je pro malá studia jako my při dnešních zvýšených cenách energií a vysoké inflace likvidační,“ vysvětluje Adam Kheil, spolumajitel pražského Fitness F45 Training.

KOMENTÁŘ: Rozlučte se s příplatky a benefity, než dojde k propouštění

Podle něj je problém hlubší. Souvisí především s ekonomickou situací lidí. „Existuje určitá skupina nadšenců, která bude sportovat stále, jelikož je to jejich životní styl. Ale běžní lidé začali více šetřit a porovnávají,“ sděluje své zkušenosti Kheil.

Na rozdíl od jiných provozovatelů sportovišť se mu model benefitní karty nelíbí. Fitko z ní podle něj dlouhodobě uživit nelze. „Karty jako MultiSport primárně v Praze velmi pokřivily trh a lidem daly možnost za několik stovek korun měsíčně cvičit téměř všude,“ míní Kheil.

Horší než covid to nebude

Opačný model praktikují například v Ústí nad Labem. Zdejší dvoupatrové Fitness Factory akceptuje pouze MultiSport kartu. Pokud ji někdo nemá a chce si zde zacvičit, vystaví mu fakturu.

„Ze zkušenosti minulých let bych řekla, že většina klientů, kteří kartu aktuálně využívají, před tím kupovali klasickou permanentku, takže trend by byl asi zase opačný a z benefitu by se zase vrátili k permanentce. Ale samozřejmě existuje i procento, které služby omezí,“ odhaduje Romana Navrátilová, projektová manažerka ústeckého Fitness Factory.

Avizované zdanění benefitů ani změna sazby pro sportoviště z deseti na dvanáct procent podle ní nebude nic hrozného. „Upřímně? Nic horšího, než ze dne na den zavřít bez jasného konce jako za covidu, se stát nemůže,“ dodává Navrátilová.

Pohyb jako drahá aktivita

S daňovým znevýhodněním volnočasových benefitů nesouhlasí také Česká komora fitness (ČKF). Její prezidentka Jana Havrdová chce podle svých slov tlačit na vládu, aby svůj postoj přehodnotila.

Kvůli ekonomické krizi musely děti omezit kroužky, bez peněz sport strádá

V nedávném průzkumu zadaném společností MultiSport vyšlo, že 64 procent lidí, kteří nyní sportují, by při razantním zdražení sportovních aktivit začalo přemýšlet, že se přestanou hýbat. Podle Havrdové je právě zaměření na tuto skupinu lidí důležitý. Ti, kteří cvičit chtějí, cvičit budou.

Češi, národ lenochů

„Zaměstnavatelské benefity mohou být významným motivátorem pro lidi, aby se hýbali,“ míní Havrdová. Dobrým příkladem může podle prezidentky ČFK být Švédsko nebo Rumunsko, kde jsou pohybové aktivity nabízené zaměstnancům pro firmy dokonce daňově odpočitatelná položka.

„Výsledky jsou tam fascinující,“ doplňuje Havrdová a odkazuje na výsledky takzvaného Eurobarometru, průzkumu veřejného mínění, které zadává sekce Analýz veřejného mínění Evropské komise.

Švédové se podle dat pyšní tím, že jsou nejsportovnější národ starého kontinentu. Jednou týdně podle Eurobarometru sportuje 70 procent Švédů, a 51 procent dokonce dvakrát až třikrát do týdne.

Benefity jsou očekávané, osobní dary znamenají víc. Firmy za ně utratí tisíce

Češi jsou oproti tomu podle Eurobarometru velmi líní, nikdy nebo zřídkakdy sportuje 56 procent z dotazovaných, pravidelně cvičí jen 7 procent Čechů. Od posledního sledování barometru se však Češi přece jen zlepšili, v roce 2017 u nás podle měření vůbec nesportovalo více než šedesát procent populace.

„Aktivní životní styl a pohybová aktivita jsou v České republice zejména na politické úrovni hluboce podceňované téma, a to i přes řadu prokazatelných pozitivních přínosů nejen na fyzickou a psychickou kondici obyvatel, ale také na náklady péče o zdraví i sociální systém státu,“ říká Havrdová.

K úspornému balíčku má výhrady i Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport. Vadí mu, že se před prezentováním návrhu neuskutečnila odborná diskuze. „Jsme jediný benefit s opravdu přidanou hodnotou, na rozdíl od poukazů do cukrárny má naše karta jasný pozitivní dopad na zdraví lidí,“ říká pro iDNES.cz Rech.

Pokud návrh vládního balíčku projde a začne platit, lidé si podle Recha za benefitní sportovní kartu připlatí. „Od 1. ledna 2024 velmi pravděpodobně zdražíme. O kolik to nevím, ještě to nemáme propočítané“ doplňuje Rech.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video