O zdražení se před pár dny dozvěděl devětadvacetiletý Tomáš. Jeho zaměstnavatel, kterého si nepřál jmenovat, Multisport kartu nedotuje. „Z oddělení HR nám sdělili, že do prosince je nedotovaná karta za 940 korun. od 1. ledna ale už za 1370 korun. Chodím s ní do fitka a do sauny, teď ale zvažuji, že si ji přestanu platit,“ sděluje Tomáš.
Stejně se redakci vyjádřila také třicetiletá Klára. „Kartu už si doplácet nebudu, cena je neúměrná,“ říká Klára.
V anketě redakce, zda si budou i přes zdražení benefitní sportovní kartu nechávat, odpovídali kladně především ti, kterým zaměstnavatel doplácí velkou část z ceny karty či ji dokonce platí celou. „Mám ji zadarmo, kdyby se zdražila, tak si ji stejně nechám,“ odpovídá třicetiletá Anita Martincová.
Její vrstevnice Markéta Němečková je na tom podobně. „Vzhledem k frekvenci cvičení se mi to pořád vyplatí, ale začíná to být na hraně,“ vysvětluje Němečková.
Využíváte kartu Multisport?
Karta podle ředitele společnosti Multisport Miroslava Recha nezdraží paušálně všem. „Některé firmy to vzaly na sebe a cenu doplatily. Zvýšení ceny se tak nedotkne úplně všech,“ říká pro iDNES.cz Rech. Novým ceníkem podle jeho slov firma reagovala na kumulaci několika faktorů najednou.
„Zdražilo v podstatě všechno, od energií po samotné vstupy na sportoviště,“ vyjmenovává Rech. Podle šéfa společnosti je i přes zdražení cena karty stále podhodnocená. „Každý den s ní můžete zajít na nějakou sportovní aktivitu. Zároveň s ní můžete dvakrát denně jet na sdíleném kole,“ připomíná Rech.
Bez benefitů lidé cvičení omezí, často chodí díky nim, říkají sportoviště |
Bez karty cvičit nechodí, říkají sportoviště
Provozovatelé sportovišť se bojí odlivu „multisportkářů“, kteří u některých tvoří až polovinu klientely. A to museli meziročně zdražit vstupné. „Nejsme velké fitness centrum. Máme pouze devět svalových lekcí do týdne. Počet klientů s benefitní kartičkou od roku 2017 vzrostl několikanásobně a v rámci jedné lekce, kde mám kapacitu osmnáct lidí, už tvoří takoví lidé víc než polovinu na každé lekci,“ říká Barbora Stejskalová, majitelka Jumping Fitness Brno.
Podle jejího interního průzkumu by lidé bez Multisport karty cvičit ani nechodili. Našli by si sportoviště, kde kartu přijímají, nebo by se věnovali aktivitě, která nestojí peníze. Navzdory zvýšené inflaci však mají o netradiční cvičení na trampolínách lidé stále zájem a lekce bývají plné.
„Je to ale hlavně kvůli benefit kartám. Poměr běžného klienta versus MultiSport klient se změnil ve prospěch MultiSport klienta,“ připouští Stejskalová.
Některá sportoviště uvažují o zrušení spolupráce s poskytovateli benefitních kartiček. „Pro nás začíná být cena, ze kterou prodáváme vstup na stěnu přes benefit karty, velmi nevýhodná. Navíc, vzhledem ke specificitě služby, ani není jistý přínos vyššího počtu klientů,“ říká Bronislav Janda z lezecké stěny Flash Boulder v Olomouci. Dodává, že u nich využívá benefitní kartičku zhruba každý desátý.
Zaměstnavatelé mohou přejít na jiné benefity
Trh zaměstnaneckých benefitů je podle Evy Svobodové, generální ředitelky Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), dost konkurenční.
„Pokud jeden hráč zdraží, mohou zaměstnavatelé snadno přejít k jinému poskytovateli benefitů. Karty s neomezeným vstupem na sportoviště byly dříve trend, ale zaměstnavatelé si umí dobře spočítat, že při vysoké ceně se nemusí pro většinu zaměstnanců vyplatit, protože ti během měsíce kartu tak často nevyužijí,“ míní Svobodová.
Řada zaměstnavatelů proto podle ní dnes volí jiný typ benefitní karty, kde lidé platí pouze za aktivitu, kterou skutečně využijí. „Takové karty lze kromě sportovišť využít zároveň i na návštěvu kulturních akcí nebo na zdravotní služby,“ doplňuje Svobodová.
Sportem ku zdraví?
V nedávném průzkumu zadaném společností MultiSport vyšlo, že 64 procent lidí, kteří nyní sportují, by při razantním zdražení sportovních aktivit začalo přemýšlet, že se přestanou hýbat. Podle Jany Havrdové, prezidentky České komory fitness, je právě zaměření na tuto skupinu lidí důležité. Ti, kteří cvičit chtějí, cvičit budou. „Zaměstnavatelské benefity mohou být významným motivátorem pro lidi, aby se hýbali,“ míní Havrdová.
Češi jsou, co se sportování týče, velmi líní, alespoň podle průzkumu veřejného mínění Eurobarometr. Nikdy nebo jen zřídkakdy sportuje 56 procent z dotazovaných, pravidelně cvičí jen 7 procent Čechů. Od posledního sledování barometru se však Češi přece jen zlepšili, v roce 2017 u nás podle měření vůbec nesportovalo více než šedesát procent populace.
„Aktivní životní styl a pohybová aktivita jsou v České republice zejména na politické úrovni hluboce podceňované téma, a to i přes řadu prokazatelných pozitivních přínosů nejen na fyzickou a psychickou kondici obyvatel, ale také na náklady péče o zdraví i sociální systém státu,“ říká Havrdová.
