Od konce pandemie výrazně vzrostl počet Čechů, kterým brání ve zdravějším životním stylu nedostatek času, jako hlavní bariéru jej uvedlo 68 procent z nich. O jednu třetinu přibylo také těch, pro které představuje největší bariéru aktuální finanční dostupnost sportování v České republice.
Investice do sportu tak muselo nějakým způsobem omezit již 53 procent Čechů. Nepříznivý vliv na pohyb má ekonomická krize především u respondentů s nižšími příjmy. Celkem se průzkumu zúčastnilo 5 264 lidí.
„Češi by se po konci pandemie rádi vrátili ke sportu a pravidelnému pohybu, ale náš průzkum ukazuje, že současný ekonomický tlak považují za jednu z hlavních bariér,“ říká Miroslav Rech, CEO společnosti MultiSport.
Bez benefitů lidé cvičení omezí, často chodí díky nim, říkají sportoviště |
Podle Stanislava Radochy z NMS Market Research, který se na průzkumu podílí, mají lidé po covidu méně času a začal být cítit také tlak finanční krize. Data ukazují, že současná ekonomická situace v České republice negativně ovlivňuje dostupnost sportu pro celých 27 procent Čechů.
Omezili jste v poslední době své výdaje na sportování?
„Jelikož jsou zdraví a sport úzce propojené s finanční a sociální situací obyvatel, jsou těmi nejohroženějšími skupinami ty s nižším příjmem, vzděláním či postavením na pracovním trhu. Nejvíce se finanční bariéry projevují v Jihočeském, Moravskoslezském, Jihomoravském a Karlovarském kraji a na Vysočině,“ vysvětluje Radocha.
Češi by benefit na sport ocenili
Jako nejčastější bariéry pro vedení zdravého životního stylu uvádějí Češi nedostatek času či vůle. Oproti roku 2021 také stoupl počet českých sportovců, pro které představuje finanční náročnost jednu z hlavních překážek, a to ze 7 procent Čechů na 11.
Třetina Čechů tak v důsledku ekonomických dopadů do sportu investuje co nejméně a upřednostňuje sport venku či doma. Oproti roku 2021 však ubylo těch, kteří za sportovní aktivity neutrácí vůbec. Měsíčně za pohyb utratí třetina českých sportovců nejvýše 500 korun.
Finanční situace se propisuje i do nárůstu cen vstupů na sportoviště. Vyšší ceny tak odrazují více než dvě třetiny Čechů a naopak, navýšením ceny za sportoviště a sportovní aktivity se nenechává odradit pouze 36 procent z nich. V tomto finančním tlaku by tak 58 procent Čechů ocenilo vyšší příspěvek ze strany státu, který by je motivoval k častějšímu sportování.
Čtrnáct let, 145 kilo. Obezita trápí bezmála čtvrt milionu českých dětí |
V aktuální situaci tak může podle Recha Českou republiku rozhýbat především stát. V nedávném průzkumu zadaném společností MultiSport vyšlo, že 64 procent lidí, kteří nyní sportují, by při razantním zdražení sportovních aktivit začalo přemýšlet, že se přestanou hýbat.
„Vláda by měla podporovat sportoviště a sportovní kluby i aktivity, a to souběžné se zaměstnavateli, kdy motivace a benefity ze strany zaměstnavatelů mohou výrazně zvýšit pohybovou aktivitu zaměstnanců. To má pak v konečném důsledku pozitivní dopady na státní rozpočet, který si ve střednědobém horizont sníží výdaje na zdravotnictví,“ doplňuje Rech.
Lidé si bez státní podpory podle Recha za benefitní sportovní kartu připlatí. „Od 1. ledna 2024 velmi pravděpodobně zdražíme. O kolik to nevím, ještě to nemáme propočítané“ sdělil již dříve iDNES.cz Rech.
