„Na vrabce nemusíme jít hned s kanónem. Proto do ústavního zákona o bezpečnosti navrhujeme přidat celostátní stav nebezpečí pro situace, kdy ještě není třeba vyhlašovat stav nouze,“ komentoval návrhy Hamáček.
K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19 v posledních měsících. „Musíme ty aktuální zkušenosti využít a co nejrychleji je promítnout do zákonů, aby nám do budoucna umožnily pružněji reagovat na pandemii nebo riziko velkého rozsahu, jako je sucho nebo kyberútok,“ uvedl Hamáček.
Ústavní zákon o bezpečnosti nyní počítá s tím, že podle intenzity ohrožení lze vyhlásit nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. „Ten nejmírnější stav, kdy situace ještě není standardní, stav nebezpečí, není možné vyhlásit z pozice vlády na centrální úrovni,“ poznamenal Hamáček. Podle novely by kabinet měl dostat možnost vyhlásit stav nebezpečí pro celou ČR nebo její část. „To nám umožní reagovat pružněji a citlivěji na krizovou situaci,“ uvedl.
Koronavirus v Česku |
Nouzový stav vyhlašuje vláda pro celé území republiky nebo jeho část v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, majetek, vnitřní pořádek či bezpečnost. Vláda při tom musí vymezit, jaká práva občanů omezí a jaké povinnosti uloží. Nouzový stav může trvat nejdéle 30 dnů, prodloužit ho lze po souhlasu Sněmovny.
I ve stavu nebezpečí by měl kabinet mít možnost omezit vlastnické právo, svobodu pohybu, pobytu či shromažďování, nebylo by ale možné omezit právo na stávku. Mechanismus schvalování by měl být stejný jako u nouzového stavu včetně případného prodlužování se souhlasem poslanců.
V zákonu o bezpečnosti by se také měla objevit nová úprava Ústředního krizového štábu. „Aby bylo naprosto jasné, jaké je postavení BRS a Ústředního krizového štábu. BRS je ten pracovní orgán na koncepční úrovni, který má průběžně projednávat připravovaná opatření a legislativu, krizový štáb má vládu podporovat a pomáhat v době krize,“ uvedl Hamáček.
Ministři při koronavirové epidemii upozorňovali, že nynější zákony byly připraveny především na situace, které už Česko zažilo, například povodně. Úpravy ústavního zákona o bezpečnosti, krizového zákona či zákona o ochraně veřejného zdraví, by měly umožnit lepší reakci na epidemie a další situace a přesněji definovat, jaká opatření mohou vláda a další ministerstva přijímat.