Sněmovna v úterý jednomyslným hlasováním Babiše vyzvala, aby o prosazení ekonomicko-politických opatření vůči Turecku usiloval.
Babiš poslancům evropského výboru slíbil, že výzvě Sněmovny vyhoví. „Evropská rada rozhoduje konsenzem, všichni musí souhlasit,“ upozornil ale premiér. Vyjádřil pochybnosti, zda se ke společnému postoji proti Turecku připojí například Německo, pro které je podle Babiše klíčovým exportním trhem pro německý zbrojní průmysl.
Sněmovna v úterý hlasy všech přítomných poslanců odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Vyzvala Babiše, aby prosazoval v EU přijetí takových opatření, která by donutila Turecko vojenské operace zastavit. Poslanci také podpořili rozhodnutí vlády o pozastavení vývozních licencí na vojenský materiál.
Babiš ve výboru čelil také kritice kvůli svému zářijovému komentáři po jednání s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem, kdy vyjádřil jménem zemí visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) podporu plánu na vytvoření bezpečnostní zóny v Sýrii, kam by Turecko přesunulo migranty.
Poslanec Jan Farský (STAN) premiéra obvinil, že tím přímo podpořil Ankaru v jejím záměru zahájit ofenzivu vůči Kurdům. Podle předsedy výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) bylo od počátku zřejmé, že plán na přesídlení milionů lidí vyvolá konflikty a že cílem Ankary je zasáhnout proti kurdským jednotkám, které pokládá za teroristy. Poslanec Jiří Kobza (SPD) přirovnal ofenzivu vůči Kurdům k turecké genocidě Arménů na počátku 20. století.
Babiš se proti kritice ohradil. Podle něj nebylo z Erdoganových slov jasné, že vytvoření bezpečné zóny bude znamenat vojenskou operaci. Vinu za současnou situaci připsal do velké míry Evropské unii, která se podle něj od začátku málo angažovala v řešení syrského konfliktu a nevyjednávala dost intenzivně s Tureckem.
Turecko zahájilo vojenskou operaci v severovýchodní Sýrii před týdnem potom, co americký prezident Donald Trump nařídil z oblasti stáhnout americké vojáky. Ankara tvrdí, že cílem operace je vyčistit oblast u tureckých hranic od teroristů, za něž označuje syrské kurdské milice. Chce tam také vytvořit pásmo, kam hodlá dopravit z Turecka velkou část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků.
