„Ze Sýrie již odešlo 5,6 milionu lidí a 6,2 milionu žije mimo svůj původní domov. Myslím, že Evropa musí najít společnou řeč s prezidentem Erdoganem,“ uvedl Andrej Babiš ve svém vůbec prvním projevu na půdě Spojených národů.
„Jsem si plně vědom nedávných prohlášení tureckého prezidenta, že propustí 1 milion syrských uprchlíků do Evropy, pokud v severní Sýrii nebude nárazníková zóna,“ upozornil Babiš na rizika bezpečnostní situace na východ od evropské hranice.
K jednacímu stolu mají kromě evropských zemí a Ankary zasednou i válkou vláčená Sýrie a ostatní aktéři v regionu. Babiš vznik bezpečnostní zóny v Sýrii, která by měla tamní situaci zklidnit, podporuje. Turecko chce do zóny přemístit až dva miliony uprchlíků, vybudovat zde domy a školy.
Praha se přitom o znovunastolení míru v dané oblasti angažuje od počátku vypuknutí krize v roce 2014. V Sýrii držela jako jediná země EU udržela v Damašku otevřenou misi v čele s velvyslankyní. Podle českého premiéra, který se včera osobně setkal i s tureckým prezidentem Erdoğanem, může v dialogu mezi EU a Ankarou napomoci i spojenectví zemí Visegrádské skupiny.
„Zastupuje 65 milionů občanů České republiky, Slovenska, Polska a Maďarska. Náš region může výrazným způsobem přispět k tomu, aby byla Evropa silnější. Chceme být aktivnější a pomáhat s řešením hlavních problémů Evropy, řekl Babiš. Větší roli než Brusel má v tomto hrát Evropská rada v které jsou zastoupeni prezidentni a premiéři členských zemí.
Boj za lepší klima
Český premiér se ve velké části svého projevu věnoval i klimatickým otázkám a jejich řešení. Ty jsou podle něj problémem celého světa a nejen Česka a EU. Babiš sál OSN ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku.
Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné. Slunce a vítr v současné době poskytují méně než jedno procento světové energie. V současnosti vyžadují dotace 129 miliard dolarů ročně. Ty budou podle stávajícího plánu navíc nadále stoupat.
Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. „Moje země nemá jinou možnost než jádro,“ prohlásil.
V projevu zmínil i švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Babiš si není jist, zda její teatrální, hysterická až agresivní řeč povede k racionální diskuzi. Na to, že radikální aktivismus společnosti více rozděluje, než přispívá k věcnému řešení, upozornil i francouzský prezident Emmanuel Macron.
Staré problémy světa přetrvávají
Když si Organizace spojených národů stanovovala v roce 2015 agendu udržitelného rozvoje, nebyl přitom klimatická změna v jejím popředí. Mezi hlavní body Agendy 2030 patřilo odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě nebo skoncování se všemi formami násilí na ženách
„Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let,“ zdůraznil český premiér. Ten hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého.
Česká republika otevřela velvyslanectví v Bamaku, kde se podílí na stabilizací bezpečnostní situace v Mali. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. „Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní,“ uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.
