Původní průzkumy uváděly o čtrnáct obětí méně. Nejmladší zjištěnou obětí byl dvouletý slovenský chlapec, kterého na silnici srazila sovětská vojenská cisterna, nejstarší obětí pak je dvaaosmdesátiletá česká důchodkyně.
Vojska Sovětského svazu, Bulharska, Maďarska, Polska a Německé demokratické republiky vpadla na území Československa bez vědomí tehdejších státních orgánů. Řadu československých obyvatel vojáci zabili nebo těžce zranili hned v první den okupace - 21. srpna 1968.
V Praze se umíralo hlavně u rozhlasu
Nejvíce lidí tehdy zahynulo u budovy Československého rozhlasu v Praze, kde se střetli Sověti s neozbrojeným davem. Zabíjely tu kulky, kola vojenských vozidel i střepiny z tanku, který explodoval. Lidé umírali i v hořících domech nebo při snaze uniknout před plameny v bytě skokem z okna.
. seznamy obětí okupace |
Tři nejmladší pražské oběti, učni ve věku patnáct a šestnáct let, však přišly o život na jiných místech hlavního města. Patnáctiletého Karla Pariška a Karla Němce zastřelili vojáci u Podolské vodárny tři dny po invazi.
Pariška zasáhla kulka do hlavy, Němce do srdce. Třetí učeň, šestnáctiletý Miroslav Beránek, zemřel na následky průstřelu plic a žaludku, které mu v září způsobil opilý sovětský voják v Opletalově ulici.
Zabíjela suť i plameny
První den okupace se střílelo také u liberecké radnice. Kulky smrtelně zranily důchodce, který do Liberce přijel na brigádu, nebo pracujícího údržbáře. Sovětský tank vjel navíc na náměstí do podloubí a zborcené zdivo zasypalo několik lidí.
V severočeské Desné zahynula sedmiletá školačka i se svou babičkou při požáru, který vypukl po nárazu sovětské cisterny do budovy Jabloneckých skláren.
V Brně trefila náhodná střela šestnáctiletého učně Josefa Žemličku, když se šel s kamarády podívat na příjezd okupačních vojsk. Hlídkující voják zastřelil také Viliama Debnára, který vezl autem z chaty svého pětiletého syna. Chlapec pak musel zůstat s mrtvým otcem déle než hodinu ve voze, než se mu podařilo utéct.
V Popradu Sověty "vítalo" asi šest stovek lidí. Vojenské koloně se postavili do cesty a začali na ni házet různé předměty. Několik tanků podpálili. Vojáci spustili palbu a zabili devatenáctiletého zámečníka Jozefa Bonka.
Nejméně sedm lidí zemřelo v Košicích. Sovětští vojáci tam pálili mimo jiné i na cestující prchající z tramvaje.
Řidič najel náklaďákem do dětí
Ve slovenské obci Rišňovce najel vojenský nákladní vůz do skupiny dětí, které si hrály na písku, a usmrtil třináctiletého chlapce. Vyšetřování nehody bylo později uzavřeno s tím, že maďarskému řidiči selhaly brzdy.
Ve dnech, které následovaly po 21. srpnu, umírali další lidé buď na následky postřelení cizími vojáky, nebo při střetech s vojenskými vozidly.
Například mezi Svitavami a Litomyšlí dostal nákladní vůz sovětské armády smyk a převrátil se na auto s třemi dětmi a jejich rodiči. Rodiče zahynuli na místě, sedmiletý syn zemřel v nemocnici.
V jižních Čechách zase vojáci pálili ze samopalů na porouchaný automobil, kterému začal "střílet" výfuk. Kulka zasáhla zezadu řidiče. V Jičíně zemřeli dva lidé, zranění dalších pěti měl na svědomí opilý polský voják, který kolem sebe začal bezdůvodně pálit.
Historici vydají publikaci s údaji o obětech
K celkovému počtu 108 mrtvých dospěli historici z Ústavu pro studium totalitních režimů po prozkoumání dokumentů komunistické Veřejné bezpečnosti (tehdejší policie, pozn. red.), prokuratury, zdravotníků i vojenských orgánů.
Starší a nižší údaj o obětech vycházel ze souhrnné zprávy VB a vojenské prokuratury, číslo se navíc vztahovalo jen na období končící 17. prosincem. Aktuální údaje o obětech se i s dalšími podrobnostmi objeví v publikaci, kterou chce ÚSTR vydat letos 21. srpna ke 40. výročí okupace.
Oběti okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy nebo jejich pozůstalí mohou podle tři roky starého zákona požádat stát o jednorázové finanční odškodnění od 30 do 150 tisíc korun.
Mnozí žadatelé ale byli odmítnuti s tím, že dostali odškodnění již za minulého režimu. Na základě tehdejších právních předpisů ovšem mohli získat podstatně nižší finanční kompenzaci.
Tvrdost stávajícího zákona chce odstranit Senát novelou, podle níž by se těmto žadatelům mělo odškodnění pouze snížit o již vyplacenou částku. Minulý měsíc podpořila návrh senátorů vláda.
