Jedno jablko a jeden jogurt denně. Anorexie útočí na děti i zralé ženy

  6:00aktualizováno  6:00
Anorexie a bulimie nejsou jen nemoci teenagerů. Nových pacientů v posledních letech nejrychleji přibývá ve věkové skupině do čtrnácti let a mezi ženami kolem čtyřicítky. Desetinu případů tvoří také muži. Moderní životní styl dává onemocnění nové podoby.

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Elišce je teprve třináct, léčí se však s psychickým onemocněním, na které podle statistik umírá mezi pěti a dvaceti procenty nemocných – mentální anorexií. Před dvěma roky začala držet přísné diety a intenzivně cvičit. Trápily ji poznámky kluků ve třídě. Puberta u ní propukla o něco dřív než u spolužaček.

Psychické onemocnění postihuje čím dál častěji děti. Nejzávažnějších případů anorexie a bulimie, kdy pacient musel do nemocnice, přibylo za poslední roky nejvíce právě u dětí do čtrnácti let, uvádí Ústav pro zdravotnické informace a statistiku.

Čísla potvrzují odborníci z praxe. „Mnohem častěji než dříve k nám chodí dívky už od dvanácti let. Ještě nedávno byla přitom většina až o čtyři roky starší,“ říká Marie Vavrušková z občanského sdržení Anabell, které pomáhá pacientům s poruchami příjmu potravy.

Jednoduché vysvětlení odborníci nemají. Vliv má časnější nástup puberty, rozmach sociálních sítí i větší důraz na výkon, který se nevyhýbá ani dětem. Čísla o anorexii ukazují další nový trend. Za poslední léta přibylo hospitalizací také u žen po 35. roku věku.

„Může to být spojené s tím, že děti už je tolik nepotřebují, ale také se mění metabolismus a většina žen začne přibírat. Roste snaha pečovat o sebe, žít zdravě,“ říká psycholog Jan Kulhánek.

Do ambulancí přicházejí pacientky, u kterých se snaha jíst zdravě zvrhla v posedlost. „Zaměřují se pouze na zdravé potraviny, někdy i jen na jedinou potravinu. Měli jsme klientku, která se rozhodla jíst pouze mrkev. A to jen biomrkev, kterou si sama vypěstovala,“ popisuje Marie Vavrušková.

Anorexii byl věnován Rozstřel s Michalou Jendruchovou: 

Závislost na hladu

Poruchami příjmu potravy zdaleka netrpí jen mladé dívky. Průměrně stráví v nemocnici více než čtyřicet dní – pacienti s poruchami příjmu potravy, především anorexií, patří v nemocnicích mezi rekordmany.

Navíc na žádné jiné psychické onemocnění se neumírá tak často. Umírají nejen kvůli tomu, že tělo už nevydrží další hladovění, často také páchají sebevraždy. „Kvůli nemoci ztrácejí sociální kontakty, jsou úzkostní a řeší to léky nebo alkoholem, ještě více se pak propadají do depresí,“ vysvětluje Hana Papežová, která vede Centrum pro diagnostiku poruch příjmů potravy v pražské Všeobecné fakultní nemocnici. 

Podle statistik umírá pět až dvacet procent pacientů s poruchami přijímání potravy. Důsledky hladovění se na těle projeví zhruba za deset let.

Z těch, kteří se rozhodnou léčit, se to zcela povede asi polovině. „Pak je tady šedá zóna těch, kdo se vyléčí jen částečně a žijí s anorektickým uvažováním. Stále mají podváhu, i když ji udržují nad hranicí klinické anorexie a uchovávají si některé symptomy. Trápí je například nespokojenost s vlastním tělem a drží celoživotní diety,“ říká Papežová.

Bulimičkou v osmdesáti letech

Představa, že jde o nemoc pubertálních dívek, je podle odborníků mylná. První omyl je v tom, že se nemoc týká jen žen a dívek. Muži tvoří podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) přibližně desetinu pacientů.

Mýtus je i představa, že anorexie a bulimie je nemocí z pubertální nejistoty. „Chodí k nám i starší klienti. Měli jsme tu osmdesátiletou paní, která se s poruchou příjmu potravy potkávala celý život. V útlém mládí měla mentální anorexii, pak měla třeba na deset let klid, pak zase bojovala s bulimií,“ říká Marie Vavrušková z občanského sdružení Anabell, které se lidem trpícím poruchami příjmu potravy věnuje.

Moderní životní styl dává onemocnění nové podoby. „Existuje například celá poddiagnóza – drunk korekcie,“ říká Jan Kulhánek z Psychoterapie Anděl v Praze. Typická je u vysokoškolsky vzdělaných žen nebo studentek kolem pětadvaceti let s bohatým společenským životem.

„Jde jim o postavu a také o to, aby nevypadly ze společenského života. Vědí, že budou večer pít alkohol, který je kalorický, a tak přes den příjem kalorií snižují. Pijí pak na hladový žaludek, což s sebou nese další problémy,“ říká Kulhánek.

Na začátku procesu, který končí nezdravým hubnutím, často bývá i náruživá snaha žít zdravě. I posedlost zdravou stravou, při které nemocní redukují jídelníček jen na zdravé potraviny a jdou až do extrému, má vlastní diagnózu, odborníci jí říkají orthoexie.

Vydrží jen ty odhodlané

Věk, kdy potíže s jídlem začínají, se posunuje stále níž. Navíc i když v absolutních číslech nemocných příliš nepřibývá, roste počet vážných a komplikovaných případů. Právě u dětí do čtrnácti let stoupl za poslední roky nejvíce počet hospitalizací.

Varovné příznaky: Jak rodiče poznají, že dítě trpí anorexií

  • Ze začátku odmítá některé jídlo, například maso, poté i další bílkoviny, nakonec stačí jogurt denně.
  • Ačkoliv je dítě téměř průsvitné, stěžuje si na tloušťku.
  • Nechce jíst dohromady s rodinou, jídlo si odnáší jinam, odhlašuje si obědy.
  • Nadměrnou fyzickou aktivitu střídá vyčerpanost a ospalost.
  • Dítě opouští své původní koníčky a přátele.

„Nejdříve začínají anorektičky, obvykle je to kolem třinácti let, bulimičky kolem osmnácti,“ říká Papežová. Změny v jídelních návycích nebo to, že začaly intenzivně cvičit, jejich okolí velmi často po dlouhou dobu vůbec nezaznamená.

„Jsou to často chytré dívky a ve skrývání jsou mistry. Vědí, že by jim do toho ostatní mluvili, ať jde o jídelní chování, užívání projímadel nebo třeba i sebepoškozování, které jsou s poruchami příjmu potravy často spojeny,“ říká Papežová.

Je pro ně typická i manipulace a krok po kroku mění stravovací návyky. „Dívka zjistila, že váží více než ostatní dívky. Tak se rozhodne vyřadit sladké nebo tučné. Poté se rozhodne nejíst maso. Až rodiče ustoupí a dovolí jí to. Nakonec jí například jedno jablko a jeden jogurt denně,“ vysvětluje na příkladu Vavrušková.

Za faktory, které zvyšují riziko, že mladý člověk onemocní anorexií, je považován perfekcionismus a orientace na výkon. „Každá žena někdy držela dietu. Vydrží ale jen ty, které jsou nejodhodlanější. Obecně jsou to velmi dobré vlastnosti, ne ale ve službě hladovění a diet,“ říká Papežová.

I to je jeden z důvodů, proč jde o problém rozšířený ve sportovním světě, jak ukázal i příběh Gabriely Koukalové. „Nejedla, a přesto podávala velké výkony. S tím se setkávám často, oni mají velkou motivaci, zhubli, mají vše pod kontrolou, dokážou překonat hlad. To je motivuje pro další výkony, přitom si katastrofálně ničí tělo,“ říká Marie Vavrušková.

Pro rodinu je to vždy těžká situace. Lidé trpící poruchami příjmu potravy se totiž často ani léčit nechtějí. Proto psychiatrička Hana Papežová doporučuje poradit se dopředu s odborníky.

Autoři: ,

Hlavní zprávy

Nejčtenější

My chceme znovu motýle! Babišův výrok si žije vlastním životem

Andrej Babiš během rozhovoru pro MF DNES telefonoval s ministrem životního...

Když premiér Andrej Babiš přednášel na konci května v pražském Mánesu na výroční schůzi Česko-německé obchodní a...

Sobotní výheň spláchnou bouřky, kroupy a přívalový déšť

Turisty na Karlově mostě v Praze náhlá bouřka s průtrží mračen nepřekvapila....

V sobotu odpoledne se bude Česko dusit vysokými teplotami, podle varování meteorologů v celé republice překročí...

Loupež století s posvěcením státu: ČR přišla v kauze LTO o 100 miliard

První vlak čerpá českou naftou uskladněnou v německém skladu zkrachovalé...

Říká se jí loupež století s posvěcením státu. V kauze, při níž obchodníci přejmenovávali naftu na lehký topný olej, aby...

Z útoků na lodě v Ománském zálivu obvinil americký ministr zahraničí Írán

Hořící tanker v Ománském zálivu (13. června 2019)

Dva tankery nedaleko íránského pobřeží v Ománském zálivu byly evakuovány poté, co jejich posádky vyslaly nouzové...

Bouřky se přehnaly nad Českem, zasáhly hlavně střední a východní Čechy

Sobotní bouřka v Jihlavě. (16.6.2019)

Velmi silné bouřky s přívalovým deštěm hrozí v neděli odpoledne v Moravskoslezském, Olomouckém a částečně Zlínském...

Další z rubriky

Obavy o život Tchajwanců jsou na místě, říká odbornice. Verdikt budí rozpaky

zadržený Tchajwanec Hsu-Lin Cheng

Jako nepřijatelné označil závěr tuzemských soudů ve věci o Tchajwancích senátor Pavel Fischer. Podle Českého...

Nakažených klíšťovou encefalitidou je už 65. Za měsíc jich je čtyřnásobek

Hladové klíště připravené zaútočit na teplokrevné zvíře nebo člověka. Potřebuje...

Klíšťovou encefalitidou se letos v Česku nakazilo zatím 65 lidí. O měsíc dřív přitom Státní zdravotní ústav registroval...

Po útoku na psa pokousal agresivní jezevec i ženu, šelmu zabil muž rýčem

Jezevec

Na setkání s agresivním jezevcem dlouhou dobu nezapomene provozovatelka útulku z Tachovska. Zvíře nejprve napadlo na...

Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček
Naděje pro neplodné páry: Česko zavádí novou metodu mrazení vajíček

Státní ústav pro kontrolu léčiv schválil v nedávné době zcela novou metodu mrazení vajíček. Měla by eliminovat riziko poškození vajíčka při rozmrazení a dát tak ženám, které podstupují umělé oplodnění, větší šanci na úspěch.

Najdete na iDNES.cz