Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Nesmyslnou debatou o kvótách jsme ztratili tři roky, říká Babiš

  11:57
Premiér Andrej Babiš se v úterý vydá do Itálie, kde bude jednat mimo jiné o řešení migrační krize. Musíme začít velmi intenzivně spolupracovat na řešení s dalšími evropskými státy, protože jsme zbytečně ztratili tři roky nesmyslnou debatou o kvótách, říká v rozhovoru pro MF DNES.

Premiér Andrej Babiš | foto:  Michal Růžička, MAFRA

V úterý letíte do Itálie a na Maltu jednat o migraci. Cesta je výsledkem vašeho veřejného dohadování s italským premiérem Giuseppem Contem. V čem se vaše názory liší?
Premiér Conte nás v červenci vyzval, abychom přijali část migrantů z jedné lodi, která mířila do Itálie. To jsem odmítl a premiér Conte dal rozhovor České televizi, kde řekl, že by byl úspěch, kdybychom po naší schůzce přijali alespoň jednoho migranta. Ale já trvám na tom, že my žádného ilegálního migranta z Itálie ani odjinud nevezmeme. To není nic proti Itálii, k níž chováme sympatie, jde o zásadní strategii. Je to podle mě zcela klíčové gesto, symbol a vzkaz migrantům a pašeráckým gangům, že nemá smysl se do Evropy plavit. O tom chci s premiérem Contem mluvit.

Itálie už však evidentně také nechce migranty přijímat, proto žádá o pomoc další evropské země.
No tak proč to nezastaví? Když je nepřijme Itálie, nepřijme je Malta, tak je přijme Španělsko. A tím zas vysíláme vzkaz, že je možné dostat se do Evropy z Maroka přes Španělsko. Tohle podle mě musí přestat, jinak migrační proud nezastavíme. O tom teď chci mluvit s evropskými politiky a podílet se na vytváření nějakého uceleného plánu, co s tím budeme dělat. Chci o tom mluvit se svými partnery v Itálii, na Maltě a samozřejmě i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou, která teď jednala se Španělskem. Musíme začít velmi intenzivně spolupracovat na řešení, protože jsme zbytečně ztratili tři roky nesmyslnou debatou o kvótách.

Když se na konci července setkal s italským premiérem Donald Trump, pochválil ho za tvrdý přístup vůči migrantům. A premiér Conte pak prohlásil, že chce uspořádat konferenci o zapojení Libye do řešení migrace. Podpoříte ho?
Na konferenci se toho nikdy moc nevyřeší. Podle mě je třeba v těchto věcech vyjednávat spíš individuálně a bilaterálně. S Marokem by mělo vyjednávat Španělsko, s Libyí a Tuniskem mají vyjednávat asi Italové a s Egyptem nejspíš Francie, když už se Británie bohužel od EU vzdaluje. To je otázka dohody, kdo tam má historické vazby a kdo může dosáhnout nejlepšího výsledku.

Pracuje někdo na takovém plánu?
Nevím o tom a skoro mám pocit, že ne. Ale chci také jasně říct, že se chci aktivně podílet na hledání řešení tohoto problému a předkládat kolegům naše návrhy celoevropského řešení. To řešení musí být kombinací různých opatření v mnoha oblastech. Opakuji: základ je to, že jižní státy, jako jsou Itálie, Řecko, Malta, Španělsko, musí postupovat jednotně a musí přestat brát ilegální ekonomické migranty. To říkám zcela jasně a jednoznačně. Když říkám, že nevezmeme ani jednoho ilegálního migranta, je to symbolické vyjádření. Znamená to, že není možné řešit situaci tak, že loď posbírá migranty a jižní státy ji postupně odmítají přijmout, až je do přístavu pustí Španělsko a do světa se tak vyšle signál, že cesta přes Španělsko je otevřená. Výsledkem je útok na hraniční plot v Ceutě, kudy letos přešlo už víc než tři tisíce lidí, naposledy se o to asi stovka lidí pokusila minulý týden. Taková situace podvrací jakýkoli právní řád a dává migrantům naději, že když to nejde po dobrém, tak se dostanou do Evropy násilím. To je velmi nebezpečné. Je v tom chaos, což je nepřípustné. Musíme to řešit komplexně. Jiná perspektivní cesta není.

Najde tak tvrdý návrh dostatečnou podporu?
Situace v Evropě se zásadně změnila. Podařilo se nám vyřešit migraci ze Sýrie, když jsme uzavřeli dohodu s Tureckem. Udělali jsme to pozdě, protože jsme se měli podílet už na řešení situace v Sýrii, kde jsme jako Evropská unie přenechali prostor Turecku, Rusku nebo Spojeným státům. Byli jsme prostě pasivní, i když samozřejmě bez Ruska nebo USA tu situaci řešit nelze.

Kdo má hlídat hranici EU, přes niž proudí migranti?
To podle mě musí dělat především jižní státy Evropské unie. Musíme se o tom začít bavit a musíme také mluvit o rozpočtu. Je tam v plánu celkem pětatřicet miliard eur. Pokud na ochranu vnější hranice EU hodláme v následujících sedmi letech vydat téměř třikrát více peněz, pak si musíme položit otázku, zda jižní státy EU potřebují Frontex k ochraně svých hranic, jestli má Frontex dostat více peněz, jestli není lepší dát více peněz přímo členským státům, jejichž hranice je narušována migrací. Podle mě by to zvládly tyto státy samy. Myslím, že Frontex by mohl operovat mimo území EU, a to na základě dohody se státy severní Afriky.

Znamená to, že by měla být uzavřena se státy severní Afriky dotčenými migrací obdobná dohoda jako s Tureckem?
Ano, můžeme tomu říkat systém Turecko. Jde samozřejmě o Maroko, Alžírsko, Tunis, Libyi a Egypt. S nimi musíme mluvit o dohodě a nějakých kompenzacích. No a v dalším sledu musíme mít nějaký konkrétní plán pro africké státy, odkud ilegální migranti do Evropy přes severoafrické země proudí.

A co evropské státy, které mohou trvat na tom, že migranty chtějí přijímat?
My také bereme migranty. Ale bereme je proto, že naše firmy a instituce chtějí, aby u nás pracovali, když nenacházejí na úřadech práce pracovní sílu z řad našich spoluobčanů. Nikoli proto, aby čerpali sociální podporu. U nás tohle nepřichází v úvahu. Proto symbolicky opakuji, že nepřijmeme ani jednoho migranta. Státy, které migranty přijímat chtějí, ať je dál přijímají. Ale prioritou musí být bezpečnostní měřítko, žádné předstírání humanity, když přijímajícím státům jde ve skutečnosti o jejich ekonomické zájmy. A každý příchozí musí dopředu vědět, kam jde. Nicméně já si hlavně přeju, abychom těm opravdu potřebným lidem pomáhali především u nich doma zlepšit životní podmínky tak, aby necítili potřebu odcházet.

Většina migrantů si však v podstatě koupí jízdenku do Evropy. Jinými slovy je tu organizovaný zločin, který se živí provozováním migračních tras. Co s tím budeme dělat?
Boj proti pašerákům lidí je podle mě nedostatečný. Musíme tvrdě vystoupit proti pašerácké mafii. Musíme ničit zabavené gumové čluny. Můžeme je zakázat vyvážet. Debata by měla být o tom, jak do tohoto boje zapojíme Frontex, které země to za nás budou vyjednávat, s kým budeme v Africe spolupracovat. Opět musíme mít jasnou koncepci a plán. To zatím nevidím.

Bohužel, ten problém je obrovský. Evropská unie odhaduje, že jen v Turecku je do pašování migrantů zapojeno padesát tisíc lidí. O rozměrech tohoto problému v Africe ani nechci spekulovat. Pokud vím, stal se z toho ilegální byznys se vším všudy. Ve Středozemním moři vede Evropská unie proti pašerákům operaci Sophia, na to se jdu v úterý podívat, abych zjistil, jak to vůbec probíhá. Musíme hlavně být schopni zabránit tomu, aby lodě s migranty vůbec vypluly. Opět jde o vyslání signálu, že se evropské státy domluvily a migranty neberou.

Kdo z evropských lídrů je takovému plánu nakloněný?
Jejich názory se postupně mění. Rakousko je tomu dnes nakloněno, mluvil jsem s bavorským premiérem, ten má podobné názory, Itálie by to mohla ve vlastním zájmu akceptovat také. Otázkou je postoj Španělska, kde je nová vláda. Záležet však bude samozřejmě hlavně na postoji velkých zemí, jako je Německo a Francie. Ty by měly sehrát významnou roli hlavně v Africe. Myslím, že pro to existují docela silné historické vazby.

Máte na mysli i to, že právě tyto státy jsou tahouny imigrace do Evropy?
Ano, od roku 2014 v rámci nesmyslné rétoriky kvót tomu tak bylo, teď se situace mění. Rozhodující bude, jak dopadnou příští rok evropské volby a jak bude vypadat Evropská komise.

Bude možné Němce přesvědčit, aby řekli dost, už nebereme?
Musíme je přesvědčit. Dobré je, že se teď Německo snaží domluvit se Španělskem, aby Španělé vzali zpět migranty, kteří přišli do Německa přes Španělsko. Ale to je stále jen dílčí krok.

Už jste mluvil o tom, že se státy severní Afriky bude třeba podepsat kompenzační dohody jako s Tureckem. Ale v souvislosti s Marokem se mluví o tom, že taková dohoda nebude možná, protože Maročané nebudou chtít na svém území migranty zachytávat. Vy Maroko dobře znáte, pracoval jste tam. Bude to problém?
Podle mého názoru musí Maročané bránit svou jižní hranici. Není nutné, aby budovali tábory pro migranty. Všechno je otázka vyjednávání. Jednoznačnou odpověď dát neumím. Každopádně bychom to měli zkusit. Chtěl bych navštívit Maroko a zjistit jejich názor na ilegální migraci a spolupráci s EU. Maroko je dobrý příklad ekonomicky prosperující africké země, kde dochází k ekonomickému a sociálnímu vzestupu.

Složité bude i posunout aktivitu sil Evropské unie směrem k severní Africe. Pustí nás tam africké země?
Především bychom se měli podívat na námořní právo a zabývat se tím, zda je správné aplikovat pravidla zachraňování trosečníků ze skutečně ztroskotaných lodí na organizované skupiny, které se „trosečníky“ de facto stávají dobrovolně a cíleně. Protože podle výkladu, který mám k dispozici, nereaguje námořní právo na ilegální masovou migraci, a to je třeba uvést do souladu s nově vznikající realitou a s obranou proti zneužívání humanity k nekalým obchodům s lidmi. Evropská unie by podle mě měla usilovat o vyjasnění této věci, eventuálně o úpravu námořního práva, které je nyní jednoznačně zneužíváno.

Jak zásadní problém je ilegální migrace do Evropy z hlediska občanů České republiky?
Je to problém naprosto zásadní. Musíme uchránit to, co za víc než tisíc let vybudovali naši předkové. To není fráze, to je fakt. Řešení ilegální migrace byl pro mě prioritní úkol i při sestavování vlády. Proto jsem pospíchal s jejím sestavením, i když jsem věděl, že nebude mít podporu. Spěchal jsem totiž na Evropskou radu loni v prosinci. Myslím, že ve spolupráci s V4 jsme udělali zásadní krok v tom, že jsme zabránili přijetí kvót a relokace přijímání migrantů je dobrovolná. Vyřešili jsme tím však jen náš problém a problém zemí V4, ale ne celkový problém evropské ilegální migrace.

V tom, o čem mluvíte, máte plnou shodu s ministrem zahraničí Janem Hamáčkem?
Do detailu jsme o tom ještě nemluvili, ale principiálně se shodujeme. Do Říma s sebou beru pana náměstka Dürra, který má na starosti evropskou sekci ministerstva. Všechno funguje, i když by bylo fajn, kdybychom konečně měli ministra na plný úvazek a posílili aktivity v oblasti ekonomické diplomacie.

Nechci přijmout ani jednoho migranta, řekl Babiš při setkání s diplomaty:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

  • Nejčtenější

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve

6. května 2024  15:47,  aktualizováno  7.5

Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...

Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další

4. května 2024  17:40,  aktualizováno  21:09

Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů

4. května 2024

Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...

Rusko útočilo na ukrajinskou energetiku, poškodilo tři tepelné elektrárny

8. května 2024  7:09,  aktualizováno  7:57

Ruský vzdušný útok v noci na středu vážně poškodil tři ukrajinské tepelné elektrárny, uvedl jejich...

Jedenáctý nejteplejší měsíc v řadě. Duben opět trhal historické rekordy

8. května 2024  7:44

Letošní duben se jako 11. měsíc v řadě stal nejteplejším v historii měření. Podle meteorologické...

Kácíš? Pak sázej či plať. Novela zákona zpřísní podmínky kácení stromů

8. května 2024

Premium Pokuta až milion pro jednotlivce, až dvacet milionů pro firmu. Tedy desetkrát víc než nyní. Takové...

Padlého rudoarmějce oplakali u Rudolfina. Jenže ho zabili sami Sověti

8. května 2024

Seriál Je to snad nejslavnější fotografie z květnového osvobození Prahy a dlouho se věřilo, že Georgij...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

V 59 letech zemřela herečka Simona Postlerová, ještě v sobotu zkoušela

Zemřela divadelní a filmová herečka Simona Postlerová, bylo jí 59 let. Zprávu o úmrtí potvrdil nadační fond Dvojka...

Dara Rolins je po další plastice. Kritiku fanoušků nechápe, cítí se svěží

Zpěvačka Dara Rolins (51) se na čas stáhla z veřejného života. V tom období prodělala „estetický zákrok“ a na sociální...

Titěrné sukně i míčky na podpatcích. Zendaya vzkřísila trend tenniscore

S nadsázkou bychom mohli říct, že největší tenisovou událostí tohoto roku je premiéra snímku Rivalové. Aspoň co se módy...

Zpěvačka Tereza Kerndlová měla autonehodu. Poslala vzkaz ze záchranky

Tereza Kerndlová (37) a její manžel René Mayer (53) měli v úterý ráno autonehodu. Na mokré vozovce do nich zezadu...

První světová válka zničila část Francie natolik, že tu stále řádí smrt

Řídkým rozvolněným lesem pokrytá pahorkatina u francouzského Soissons, Compiégne, Lens či Cambrai přirozeně svádí k...