Zřejmě „vražda na zkoušku“ v Klánovickém lese, ale především šílený střelecký masakr na pražské Filozofické fakultě Univerzity Karlovy rozpoutal diskusi o tom, proč se tak stalo, jak pracovala policie a co udělat, aby se to neopakovalo. Otec onoho šílence nám už neřekne, co říkal na masivní ozbrojování svého syna. Jako bezpečnostní pracovník na letišti možná do poslední chvíle netušil, co jeho syn hodlá spáchat, a když to zjistil, snažil se mu v činu zabránit, což ho stálo život. A třeba se dozvíme i to, kde na to čtyřiadvacetiletý student bral peníze.
Jde jen o to, co je lepší – být frustrován a mít šanci přežít, anebo se vystavit nebezpečí v plné nahotě.