Studenti a čerství absolventi vysokých uměleckých škol mají další možnost prodrat se trochu na světlo. Vedle Ceny Jindřicha Chalupeckého, Ceny Národní galerie NG 333, Ars Kontakt či Ceny Start Point jim může usnadnit vstup na výtvarnou scénu Cena kritiky. Před rokem ji iniciovala ředitelka pražské Galerie kritiků Vlasta Čiháková-Noshiro.
"Cena kritiky vznikla jako pietní vzpomínka na Víta Soukupa, který byl bytostným malířem, mnohokrát kandidoval na ceny výtvarníků, ale nikdy ocenění nezískal, poněvadž poroty dávaly přednost instalacím, konceptuální tvorbě či novým médiím,“ vysvětlila na vernisáži ředitelka galerie. A dodala: "První dva roky byla naše soutěž zaměřená na malbu, to však neznamená, že to musí platit i příští rok". Přes viditelnou snahu Galerie kritiků podporovat mladé umělce však Ceně kritiků zatím schází jasná koncepce a čitelný záměr.
Trochu málo
Loni porota, vedená Martinem Dostálem, zasedala poprvé. Ocenila práci studentky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze Ladi Gažiové (1981). Za odměnu galerie malířce uspořádala samostatnou výstavu a vydala jí drobný katalog. Letos získal Cenu kritiky nedávný absolvent Akademie výtvarných umění Evžen Šimera (1980), loňský finalista Ceny Chalupeckého. "Jsem za tu cenu moc rád. Pracuji teď na novém projektu, který se nadále dotýká ‚stékané‘ malby. Chtěl bych u ní však potlačit to, co bylo u mých obrazů doposud zásadní: totiž gravitaci,“ naznačil laureát plány pro samostatnou výstavu, kterou mu Galerie kritiků umožní.
o výstavěCena kritiky za mladou malbu 2009. Galerie kritiků, Palác Adria, Jungmannova 31/36, Praha 1, výstava je otevřena do 28. února 2009; http://www.galeriekritiku.cz/. |
Jenže: Šimera pro loňské finále Chalupeckého ceny v brněnském Domě umění vytvořil obří bílou plastiku, po níž nechal s geometrickou přesností stékat kapky a potůčky černé barvy. Tam - na rozdíl od Galerie kritiků - bylo ihned průkazné, že jde o nadějného tvůrce prozkoumávajícího přesahy malby. Nyní se však Šimera – coby vítěz Ceny kritiky - prezentuje v pražské síni jedním jediným obrazem, který z jeho série geometrických stékaných maleb nadto není tím nejpregnantnějším.
A to je právě jedno z úskalí: většina ze třinácti finalistů Ceny kritiky se v Galerii kritiků představuje obrazem. Přitom je evidentní, že jeden obraz nic moc neprokazuje a divák si nemůže učinit jinou než krajně torzovitou představu "kdo je kdo“. "Výběr se dělal podle toho, co autoři dodali,“ brání se manažer Galerie kritiků Aleš Rataj, jenž instalaci zajišťoval. "Někteří umělci tu mají dva obrazy a plastiku,“ namítá. Prostě to tak prý vyšlo.
"Ten výběr je opravdu dobrý, až na výjimky je to kvalitně nainstalované,“ podotýká laureát Šimera a naráží zřejmě na instalaci obrazu Jakuba Matušky. Ten zaslal obraz, v němž prokázal dovednou práci s detailem. „Jenže je těžké se k obrazu přiblížit a prohlédnout si ho zblízka, když byl umístěn nad stůl se židlemi,“ říká nespokojený Matuška.
Proč byl Jakub Hošek uražený
Vedle nízké průkaznosti dané omezenými prostory galerie a zbytečně velkým počtem finalistů, má Cena kritiky další mouchy. Neví, zda do soutěže přizvat mladé umělce do třiceti let bez ohledu na jejich dosavadní úspěch, anebo dát šanci jen těm, o nichž zatím bylo ticho.
"Je to pro mě ponižující. Lituji, že jsem se té ceny vůbec zúčastnil,“ řekl po vyhlášení výsledků Jakub Hošek (1979). Ačkoliv by se dle Hoškova autorského příspěvku mohlo zdát, že jasným vítězem bude on, nakonec se s Miroslavem Poláchem dělil o bramborovou medaili. Přitom Hošek je na tuzemské výtvarné scéně už zavedeným mladým autorem s galerijním zastoupením a v těchto týdnech má samostatnou výstavu v pražské Galerii Jiří Švestka. Soutěžní diptych a třírozměrný objekt v Galerii kritiků očividně svědčí o tom, Hošek hraje mezi domácími mladými výtvarníky první ligu. U Ceny kritiky má však zřejmě smůlu, neboť jeho jméno je už "provařené“.
"Ještě nevíme, jak dopadne divácká Cenu sympatie. Třeba tam na Hoška čeká nějaké překvapení,“ pronesla lišácky Vlasta Čiháková-Noshiro ještě před součtem hlasů diváků, kteří přišli na vernisáž a slavnostní vyhlášení ceny.
Divák, jenž předávacímu ceremoniálu přihlížel, si nemohl nepoložit otázku: Proč byl Hošek vůbec osloven? "Domnívala jsem se, že nabídku zúčastnit se této ceny nebude chtít vzít. Ale on kandidaturu vzal. Je to velice dobrý a vyzrálý autor,“ pravila ředitelka galerie. Veškerý výběr i hlasování přenechala na odborné porotě vedené Martinem Dostálem; ten se ovšem slavnostního vyhlášení nakonec nezúčastnil…
"Šel jsem do toho, protože mi ta cena připadala méně rozpačitá než loni, kdy byli nominovaní bezvýznamní malíři z řad studentů. Letos se tam objevila jména, kterých si můžu vážit,“ zdůvodnil Jakub Hošek, proč na výzvu obeslat soutěž reagoval.
A pointa? Jakub Hošek tu cenu diváků – jaké to překvapení! - doopravdy získal.
