Může to znít jako tisíckrát omílané klišé. V případě zlínské Kovárny Viva jsou však slova o „navazování na baťovské tradice“ výstižným konstatováním.
U zrodu firmy stál Vančura v roce 1992, přesně po šedesáti letech od založení kovárny, která sloužila obuvnickému koncernu Baťa. „Jsem moc rád, protože děláme tradiční řemeslo a není jednoduché prosadit se v záplavě nových technologií,“ reagoval na ocenění Vančura.
Porota soutěže u něj ocenila především pracovitost, houževnatost a věrnost tradici a kvalitě výrobků.
Kovárna začínala s malými zakázkami v prostředí bývalé podnikové dílny ve svitovském areálu. „To, co tehdy znamenalo roční obrat, v současnosti zvládneme vyrobit za dva dny. Dnes máme desetkrát tolik zaměstnanců a práce v oboru se za těch 27 let výrazně proměnila,“ poznamenal Vančura.
Pro úspěšný rozvoj bylo zapotřebí, aby se firma dostala k větším zakázkám.
„Řekli jsme si, že by bylo ideální, kdybychom se dostali k nejlepším zákazníkům, kteří v oboru existují,“ řekl už před časem v rozhovoru pro MF DNES.
Kovárně se podařilo získat velké zákazníky, především z oblasti automobilového a strojního průmyslu. „Čestmír Vančura měl kuráž aktivně oslovit své budoucí odběratele,“ ocenila jej Magdalena Souček, vedoucí partnerka společnosti EY, která soutěž Podnikatel roku v České republice pořádá.
Kovárna má dnes 500 zaměstnanců
Kovárna Viva se díky tomu vypracovala ve firmu, který má dnes skoro dvoumiliardový obrat, zaměstnává přes 500 lidí a dlouhodobě spolupracuje s předními evropskými i světovými firmami. Zákazníky už dnes hledat nemusí, naopak klienti ji oslovují sami.
Hlavním výrobním artiklem kovárny jsou ocelové výkovky, které se používají do automobilů nebo průmyslových strojů.
„Bez ocelových výkovků se auto nedá vyrobit. Jen na málo z nich existují alternativní technologie. Dokážeme vyrábět složitější výrobky, zpravidla podvozkové díly, nebo části řízení, převodovek a brzd,“ zmínil Vančura.
Pro tyto díly využívá firma moderní technologie a aktivně se věnuje například robotizaci. V kovárně dnes pracuje téměř 20 robotů. „Je to budoucnost oboru. Umíme umístit techniku tam, kde to nahrazuje práci ve vícesměnných provozech. Měníme tím i sociální status kolegů, kteří jsou v provozu. Na obsluhu robotických linek rekvalifikujeme šikovné kováře,“ vysvětlil podnikatel, kterého v soutěži ocenili nejen za rozvoj jeho firmy.
„Je také velký patriot, jenž spoustu času, peněz a úsilí soustřeďuje na společensky prospěšné aktivity a podporu kultury v regionu,“ uvedla Souček.
Vančura před pěti lety převzal populární Zlín Film Festival, finančně jej podporuje a je jeho prezidentem. Zároveň se angažuje v rámci obecně prospěšné společnosti Zlínský zámek s cílem rekonstruovat zámek v centru města.
Loni vstoupil do politiky jako lídr hnutí Zlín 21 a dnes plní roli opozičního zastupitele.
Do soutěže šli podnikatelé, kteří překračují hranice kraje
Zlínský kraj zná svého vítěze soutěže Podnikatel roku už po šesté. Pořadatelé oceňují, že region patří k těm nejsilnějším a soutěže se rok co rok účastní velké množství úspěšných firem napříč obory.
Do soutěže se mohou podnikatelé hlásit sami nebo je tam nominuje veřejnost. O titul se v kraji letos ucházelo celkem osm podnikatelů, jejichž činnost výrazně překračuje hranice regionu.
Čestmír Vančura letošním vítězstvím navázal na své úspěšné předchůdce. Loni vyhrál majitel firmy Koma Modular Stanislav Martinec, předloňský vítěz, Petr Chmela z firmy Tescoma, dokonce reprezentoval Českou republiku na světovém finále v Monte Carlu.
Podnikatelům v kraji pomáhá podle organizátorů soutěže dobře fungující univerzita, vzájemná spolupráce mezi podniky i zmiňovaný baťovský odkaz.
„Ve Zlínském kraji je spousta šikovných lidí, kteří si zaslouží, aby byla jejich práce nejen oceněna, ale i zviditelněna, protože při svém podnikání se nesoustředí jen na zisk a obchodní cíle, ale myslí také na své zaměstnance, kterým vytvářejí příznivé pracovní klima, a jsou tak přínosem pro své okolí a celou společnost,“ zhodnotil hejtman Jiří Čunek.
