V pátek odpoledne se u náhrobku sejdou přátelé a fanoušci. Je to pro ně příležitost, jak se s cestovatelem Miroslavem Zikmundem oficiálně rozloučit. Zároveň uplyne 75. let od startu první cesty legendární dvojice H+Z. Kvůli covidovým omezením se vzpomínková akce, kterou pořádá Muzeum jihovýchodní Moravy a Klub H+Z, nemohla uskutečnit dříve.
Světoznámý cestovatel a spisovatel, spoluautor řady knih, cestopisných filmů i fotografií Miroslav Zikmund zemřel loni 1. prosince ve věku 102 let. Urnu s ostatky svého otce položil na místo posledního odpočinku syn Miroslav.
Stejně jako měl připravené parte, dlouho před svou smrtí si Zikmund objednal i náhrobek. U svého dlouholetého kamaráda, velehradského sochaře Otmara Olivy.
„Je to asi deset let, co za mnou Mirek s tímto přišel. Řekl, že podobu nechá na mně. Udělal jsem malý model, ten schválil, pak jsem udělal větší a líbil se mu. Pak neomylně vybral kámen, ze kterého bude vyrobený. Bylo to rychlé, dlouho jsem nepřemýšlel. Co jiného k jeho životu vytvořit než kompas a zvlněnou dramatickou krajinu. Střelka má podobu kříže, protože mi připadalo důležité, aby tam byl,“ vysvětlil Oliva.
„Bylo to velice zvláštní, špatně se mi o tom mluví, jsou to intimní věci. Zpočátku to vypadalo trochu jako humor, ale mně to tak nepřišlo,“ svěřuje se.
Žulový náhrobek váží skoro tunu, v průměru má 130 centimetrů a na výšku 30. Po obvodu nese jméno Miroslava Zikmunda a také jeho rodičů Magdaleny a Antonína Zikmundových. I jejich popel je pod náhrobkem umístěný.
„Nabídl jsem mu několik variant materiálu a on si vybral žulu z Mrákotína,“ přiblížil zlechovský kamenosochař Novák. „Říkal, že když plánovali s Hanzelkou první cestu, bydlel tam nějaký světoběžník, od kterého získávali tehdy těžko dostupné informace o Africe, dával jim praktické rady. Proto chtěl kámen z místa, kde vlastně svou první cestu začali plánovat,“ přibližuje.
Osazení náhrobku bylo fyzicky náročné
Finální podobu dostal pomník po několika letech. Zikmund si ho přicházel kontrolovat a byl spokojený. „Je to žula, není to jako pískovec nebo mramor. Jde o tvrdý materiál, musí se pracovat diamantovými řeznými kotouči a člověk musí mít trpělivost,“ poukázal Novák.
Náročné bylo i samotné osazení mezi hroby na Lesním hřbitově. Trvalo několik hodin a vyžadovalo nejen mužskou sílu, ale i jemnou precizní práci.
Manipulaci s těžkým náhrobkem ztěžoval i jeho kruhový tvar, který je mezi náhrobky opravdovou výjimkou. „Ale to, že si ho objednal dopředu, zase tak vzácné není,“ uvedl Novák. „Na každém hřbitově najdete dva tři pomníky bez jména. Jejich majitelé jsou lidé, kteří myslí na zadní kolečka, nechtějí, aby s tím měl někdo po jejich smrti práci a starosti. Jsou systematičtí, mají rádi pořádek. Někdy se to stává,“ poznamenal.
O víkendu se koná několik akcí, které život legendárního cestovatele připomenou. V neděli pak bude vůbec poprvé zpřístupněná veřejnosti zahrada u Zikmundovy vily ve Zlíně.
Program víkendových oslav 75. výročí první cesty Hanzelky a ZikmundaPátek 22. dubna Promítání filmů H+Z (10–18 hodin, Muzeum JV Moravy), přehlídka vozů Tatra (13–18, před Baťovým institutem), setkání cestovatelů u hrobu M. Zikmunda (16–17, Lesní hřbitov), cestovatelský biograf (16.00, Alternativa), koncert FBM s Václavem Hudečkem (19.00, KUC) Sobota 23. dubna Setkání cestovatelů s expedičními auty, kamiony a veterány (14–17, nám. Míru), otevření salonku H+Z (19.30, kavárna Gulliver) Neděle 24. dubna Den otevřené zahrady Miroslava Zikmunda (10–16), komentovaná procházka zahradou (14.00) |
