Takže hlodavci ničí ozimé pšenice, řepky i vojtěšku. Avšak podle zdejších zemědělců už ne tak likvidačně jako letos v létě, kdy dokázali některá pole úplně zničit.
„Hraboši se přesouvají na místa, kde mají potravu. Hlavním zdrojem potravy jsou vojtěšky, odtud se to šíří na řepky a ozimé pšenice,“ přiblížil předseda Zemědělského obchodního družstva Rataje Josef Sedláček. „Řepky jsou dneska velké, překonaly nejkritičtější období, protože hraboši dokážou jejich porost zlikvidovat. U pšenic také sledujeme výskyt hrabošů. Ale i když tam jsou pořád, neudělají už takovou škodu jako letos v srpnu,“ doplnil.
„Nějaké škody jsme měli a máme na vojtěšce i na řepce. Ale není to ve stylu, že by porosty byly úplně zničené. Máme na polích místa, kde je vidět koláče, které hraboši vyhryzali,“ hlásil ředitel Agrodružstva Postoupky Jiří Šířek.
Jen klacky pod nohy, nic nesmíme. Nejsme konkurence, říká soukromý zemědělec |
To, jestli jejich populace stagnuje, však nedokáže posoudit. Na poli to podle něho ještě vidět není. „Pokud by jich však ubývalo, je to dobrá zpráva,“ nepochybuje Šírek.
V Ratajích mapují situaci na polích pomocí dronů a spolupracují také s Mendelovou univerzitou v Brně, jejíž studenti mají drony s multispektrální kamerou. Ta dokáže najít místa, kde jsou hraboši, a určit míru poškození plodin v procentech.
Podle Sedláčka se hraboši šíří pomocí takzvaných zelených mostů, což jsou plochy, kde neustále něco roste a slouží jim jako zdroj potravy. To můžou být meze, příkopy, strniště i úhory. Letos v létě napáchali zvláště na Kroměřížsku zemědělcům velké škody, někde zničili téměř polovinu úrody, proto tady jejich výskyt bedlivě sledují.
Letos v lednu byla situace s hrabošem v České republice nejhorší za poslední dva roky, když bylo 724 aktivních nor na hektar (v srpnu 2020 jich bylo 1 168, v listopadu 2019 dokonce 1 339). Pak se situace zlepšovala a v květnu to bylo jen 227 nor, potom ale nastal obrat k horšímu. V září bylo na hektaru už 732 nor, v říjnu 708. U jednoletých rostlin je však práh škodlivosti aktuálně 200, u víceletých 400 nor na hektar.
Regionální počty převyšují průměr země
„Populace výrazně poklesly v jednoletých kulturách, což je dáno vyšším podílem nově osetých ploch ozimými obilninami,“ upřesnila mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Ivana Kršková. „Naopak došlo k navýšení populací ve víceletých kulturách, což představuje další zvýšení rizika pro krmné plodiny a mladé ovocné stromky.“
Čísla ve Zlínském kraji ale ta celorepubliková mnohonásobně přesahují, je zde totiž přes 1 200 nor na hektar, na některých místech je práh překročený dokonce deseti i dvacetinásobně. Obecně platí, že hrabošů je podstatně více na Moravě než v Čechách, což je dáno zdejšími příznivými hospodářskými podmínkami i klimatem.
Pro další vývoj populace hrabošů bude klíčová letošní zima. Ta loňská byla mírná, což způsobilo letošní lednovou gradaci populace. A to se může zopakovat, protože hlodavci mají na polích stále dostatek potravy. „Stagnace populací může znamenat za současného stavu jen přestávku před dalším rozvojem,“ upozornila Kršková. „Ale to se ukáže až na přelomu roku.“
Podle ní by měli zemědělci používat hubicí přípravky. Například v Ratajích ale čekají na výjimku od zlínského krajského úřadu, protože tam na poli žije také chráněný křeček a sysel. Až ji dostanou, použijí v zimě přípravek Stutox II. Nedá se však aplikovat plošně, jenom do nor, a to je pracné. Navíc pouze za suchého počasí, což na podzim a v zimě také bývá problém.
Kombajny v akci. Sklizeň ve Zlínském kraji ovlivnilo sucho a hraboši |
„Populace hrabošů se na polích pořád udržuje. Nejhorší by byla teplá zima bez srážek, mlhy a chladna,“ uvědomuje si Sedláček. „Musíme to hlídat, ale hrabošů se nikdy nezbavíme. Někteří se vždycky udrží,“ připomněl.
Potíž je v tom, že gradace populace tohoto hlodavce jsou stále častější, na čemž se shodnou téměř všichni zemědělci. Dříve to bylo i po osmi letech, potom po čtyřech a teď to bývá po měsících. „Teď je to téměř souvislá přímka,“ podotkl Šírek. „Podle mě k tomu přispívá počasí. Když bude krutá a drsná zima, hraboš dostane za uši.“
V Postoupkách ale o použití Stutoxu II. i kvůli komplikacím s povolením a aplikací přípravku neuvažují. „U nás to zase až taková hrůza není,“ řekl Šírek. „A nakonec bychom možná s obrovským nasazením ničeho nedosáhli.“ Odborníci zemědělcům také radí, aby nezasévali meziplodiny, díky čemuž by hraboš mohl mít méně potravy.
9. července 2023 |
