„Je to možné, nelze to vyloučit,“ připustil předseda ratajského družstva Josef Sedláček.
Může za to více faktorů, ale tím hlavním jsou nízké výkupní ceny obilí i dalších plodin. V roce 2022 obchodníci vykupovali tunu pšenice za osm tisíc korun, loni to bylo jen za čtyři tisíce. Cena řepky klesla za rok z osmnácti tisíc na deset tisíc korun za tunu. „Když dostanete o padesát procent méně, tak nemáte šanci ani velkým výnosem ztrátu snížit. Cenu netvoří zemědělci, ale obchodníci. U obilí pokles způsobila hlavně dovážená ukrajinská pšenice,“ míní Sedláček.
Podobně loňský rok skončili i další zemědělci v kraji. Ovšem je třeba také říci, že rok 2022 pro ně byl většinou velmi dobrý, čímž je srovnání ovlivněné. Předseda představenstva Agrodružstva Morkovice Josef Uchytil loňský pokles zisků odhadl na třicet procent.
„Pro nás může být letošní rok dost velký problém, loňský zase tak velký nebyl,“ nastínil Uchytil. „Hodně bude záležet na struktuře vysázených plodin.“ Ten, kdo sázel pšenici, řepku a kukuřici, měl větší potíž, menší pak ten, kdo pěstoval sladovnický ječmen nebo cukrovku, jejichž výkupní ceny byly vyšší.
„U nás byl jednoznačný pokles zisku,“ zmínil ředitel družstva Agrotech Poličná Jindřich Šnejdrla. „Nemalou část z něho tvoří dotace, ale do dneška jsme ještě nedostali za loňský rok ani korunu.“ V roce 2022 byla úroda kvalitní a bohatá. A vyšší náklady na hnojiva, energie či pohonné hmoty se razantněji projevily až v roce následujícím.
„Navíc si vlastníci půdy řekli o zvýšení nájmu, zaměstnanci o zvýšení mezd, teď nám o sto procent zvedli daň z nemovitosti, která se projeví platbou až na konci letošního roku,“ vypočítal Šnejdrla. Pokles zisku podniku odhadl na šedesát procent.
Zemědělci se více zadlužili
Ke stejnému číslu dospěl i Zemědělský svaz (ZS) ČR, který situaci zjišťoval v průzkumu mezi firmami. Třetina z nich dokonce skončila ve ztrátě. Celkově meziročně zisk zemědělských podniků klesl z 22 na necelých devět miliard korun. „Propadli jsme se na úroveň roku 2019,“ konstatoval předseda ZS Martin Pýcha. „Stejná úroveň zisku byla i v roce 2004, kdy jsme vstupovali do Evropské unie.“
Podle něho skutečnost, že celý sektor není v dobré kondici, signalizuje loňský pokles investic a růst úvěrů. „Zemědělci si víc půjčovali, a přitom méně investovali, což znamená, že si půjčovali na provoz,“ upozornil Pýcha.
Výjimkou, která může potvrzovat pravidlo, je Agrodružstvo Postoupky, jež v roce 2022 i 2023 zisk zvyšovalo. Loni přibližně o deset procent. „Mohla to být i shoda náhod. Ještě jsme dobře prodávali na začátku roku 2023, měli jsme dobře uzavřenou pojistku na škody a taky asi šťastnou ruku při výběru komodit,“ líčí ředitel Agrodružstva Jiří Šírek. „Jak to bude letos, teprve uvidíme. Očekávám, že to bude horší.“
Vláda více podporuje malé podniky
Pýcha letos odhaduje zisky firem v oboru na 4,7 miliardy korun, což je o polovinu méně než loni. Zemědělci budou muset více šetřit a sáhnout do úspor, pokud nějaké mají. Z průzkumu ZS vyplývá, že téměř čtyřicet procent z nich se obává, že letos skončí ve ztrátě. „Věřím, že my ne. Letošek bude ale určitě horší,“ nastínil Uchytil. „Teď děláme plán, ale nikdo neví, jak se budou vyvíjet výkupní ceny pšenice a řepky.“
Podle zemědělců už se většina zvýšených nákladů nevrátí na původní cenu, ať už jde o hnojiva, nebo energie. „Budeme muset šetřit,“ poznamenal Šnejdrla. „Neutráceli jsme, část prostředků jsme si ušetřili, ale jednoduché to není.“
Podle něho se vláda chová k zemědělcům macešsky, což je prý patrné na dotacích a redistribučních platbách, které jsou výhodnější pro malé podniky s poli do 150 hektarů. Střední a větší firmy už jsou na tom hůře. „Požadujeme rovné podmínky a chceme dopadové studie na střední podniky,“ zdůraznil Uchytil.
Hrabošů na poli ubývá, ale stále je jich moc. Trápí hlavně Kroměřížsko |
Na nerovnost upozorňují i další zemědělci ve Zlínském kraji. Současně také říkají, že nemohou stále více šetřit, aby neohrozili úrodu. „Když začnete snižovat náklady na hnojiva, chemii nebo na osiva, tak se dostanete do problémů, protože potřebujete mít výnos,“ řekl Sedláček. „Musíme doufat, že bude výnos dobrý, ale každý rok je jiný.“
V posledních týdnech konečně přišly i mrazy, ale teplý prosinec způsobil, že se populace už tak přemnoženého hraboše opět rozšířila. A jedním z nejvíce postižených krajů je Zlínský, zejména Kroměřížsko. Poslední deštivé měsíce by alespoň měly zažehnat jarní sucha, jež by mohla úrodu ohrozit.
6. února 2024 |
