Krajské záchranné službě Zlínského kraje chybí absolventi záchranářského oboru.

Krajské záchranné službě Zlínského kraje chybí absolventi záchranářského oboru. | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Zlínskému kraji chybí vystudovaní záchranáři, absolventi se nevracejí

  • 6
Záchrana lidských životů a zdraví se bez záchranářů neobejde. Teď ale budou mít cestu ke své profesi výrazně ztíženou. Ještě před několika lety jim stačilo vystudovat obor záchranář na vyšší odborné škole, po změně zákona je to však možné pouze na univerzitě.

Pro Zlínský kraj je to výrazná změna, která může mít citelný dopad na záchrannou službu. Zatímco Vyšší odborné školy zdravotnické v kraji jsou, vysokoškolský obor schází.

„Je to pro nás komplikace, tato vysokoškolská odbornost v našem kraji bohužel neexistuje,“ upozornil ředitel Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje Josef Valenta. „A když někdo studuje mimo kraj, tak se obvykle nevrací. Přitom dříve jsme přijímali tak dva tři absolventy každý rok,“ popsal.

Ze zlínské Vyšší odborné zdravotnické školy ročně odcházelo kolem třiceti absolventů. „Všichni k nám chodili na praxi, naši zaměstnanci vyučovali potřebné předměty a my jsme měli záruku kvalitních budoucích pracovníků. Teď ji ale nemáme,“ dodal Valenta.

Ve Zlíně byli přitom jedni z prvních v zemi, kdo tento obor v rámci vyšší odborné školy nabízel.

„Pro studenty to byl atraktivní obor a naši absolventi byli velmi úspěšní a žádaní i mimo kraj,“ uvedl ředitel Střední zdravotnické školy a Vyšší odborné školy ve Zlíně Hynek Steska.

Krajská záchranka má v současnosti 362 kmenových zdravotnických pracovníků, z toho je 38 lékařů, 141 zdravotnických záchranářů, 155 řidičů záchranářů a 28 dispečerů na zdravotnickém operačním středisku. Před pěti lety bylo lékařů, řidičů i dispečerů přibližně stejně, zdravotnických záchranářů ale o čtrnáct méně.

Počet výjezdů se stále zvyšuje

Tato profese je potřeba čím dál víc. Zvyšuje se počet výjezdů k pacientům a právě záchranář bez lékaře k nim vyjíždí až v 85 procentech případů.

Možnost studovat obor záchranář na VOŠ skončila už v roce 2018 kvůli sjednocení vzdělání, protože už předtím nabízely tento obor i některé vysoké školy.

Po několika letech se ale ukázalo, že záchranné služby se kvůli tomu v budoucnu mohou dostat do problémů. Počty uchazečů o práci jsou po změně zákona nízké.

„Po zrušení oboru na vyšších odborných školách nenabízí tento obor tolik vysokých škol, aby bylo absolventů dost,“ zdůraznil prezident Komory záchranářů zdravotnických záchranných služeb ČR Radomír Vlk.

„A další věc je, že tito absolventi mají ze zákona jako jediní povinnou roční praxi v nemocnici. Teprve pak mohou nastoupit k záchrance, což se ale v řadě případů nestane a záchranáři zůstávají u lůžka,“ doplnil.

Zlínská univerzita s otevřením oboru nepočítá

Vedení krajské záchranky se proto snaží dohodnout se zlínskou nemocnicí a Univerzitou Tomáše Bati. Cílem je, aby se nabídka oborů vysoké školy v budoucnu rozšířila právě o záchranářský bakalářský, případně magisterský obor.

Univerzita s tím ale v nejbližších letech nepočítá. „V současné době o tomto oboru neuvažujeme, a to zejména z personálních důvodů,“ konstatoval děkan fakulty humanitních studií Libor Marek.

O zájemce by přitom škola nouzi neměla. Například na Fakultu zdravotnických věd na Univerzitě Palackého v Olomouci, která tento obor nabízí, se hlásí několikanásobně více studentů, než dovoluje kapacita. Škola ho nabízí od roku 2017 a přijímá 30 studentů do prezenční a 15 do kombinované formy studia. Už nyní je zájem trojnásobný, přitom příjem přihlášek končí až za měsíc.

„Všichni absolventi mají dvě až tři nabídky zaměstnání od různých poskytovatelů zdravotní péče, protože těchto profesí je nedostatek. Z toho vyplývá takřka stoprocentní uplatnitelnost na trhu práce, jistota stabilního pracovního místa, nadprůměrné finanční ohodnocení a vysoká společenská prestiž,“ sdělil děkan olomoucké fakulty Jiří Vévoda. Školu úspěšně absolvuje asi 65 procent studentů.