MF DNES přináší pět důvodů, proč se knihovnám stále daří lákat (staro)nové zájemce.
1. Prostředí
Zatuchlé prostory, které vyplňují jen nekonečné řady knih, nejsou ničím, co by lidi přilákalo.
„Potřebujete mít atraktivní prostředí. Není to jen o regálech s knihami, ale o odpočinkových zónách, prosvětlených sálech, automatech na nápoje,“ vysvětlil Radovan Jančář, šéf uherskohradišťské Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana.
Knihovny ve Zlínském kraji90 476 lidí 53 knih ročně 397 knihoven |
Tento faktor velice dobře ilustruje i Krajská knihovna Františka Bartoše ve Zlíně.
„Loňský rok byl prvním kompletním, kdy jsme působili v moderním komplexu Baťova institutu,“ popsala ředitelka Zdeňka Friedlová (více zde).
Přestěhování přineslo spoustu radikálních změn v provozu - a také výsledky. Roční nárůst čtenářů činil téměř 1 400.
2. Moderní technologie
V posledních dvou letech začaly knihovny svým čtenářů nabízet speciální službu: půjčování knih do tabletů, čteček či chytrých telefonů. Momentálně ji nabízejí knihovny ve všech okresních městech i řada menších.
„Výhodou je, že čtenáři si mohou vypůjčit e-knihy ze současné produkce českých nakladatelů, které jsou v tištěné podobě dlouhodobě zarezervované a čekací doba je i několik měsíců,“ upozornila Friedlová.
Knihovny rovněž využívají interaktivní webové stránky s možností elektronické rezervace knih a zpřístupňují vybrané zvukové nahrávky ze svých fondů.
Zájem o on-line služby roste doslova raketově. Loni je využilo v kraji celkem 1,4 milionu návštěvníků, což je téměř o 300 tisíc víc než v minulém roce.
3. Akce pro veřejnost
Ředitelé knihoven otevřeně přiznávají, že části návštěvníků vůbec nejde o četbu. Chodí především na zábavné a vzdělávací akce.
„Z knihovny se stává komunitní centrum. Velký nárůst zájmu jsme zaznamenali u vzdělávacích aktivit - besed, seminářů a kurzů. Stálý zájem projevují senioři o Virtuální univerzitu třetího věku,“ konstatovala ředitelka Masarykovy veřejné knihovny Vsetín Helena Gajdušková.
Právě tady se loni dočkali celorepublikového ocenění Městská knihovna roku 2014.
Lidé slyší také na jarmarky, rukodělné dílny nebo divadelní akce.
„Zájem je i o návštěvu čítárny, kde je dostatek studijních míst s přístupem na internet,“ zmínila Friedlová.
4. Práce s dětskými čtenáři
Když uherskohradišťské knihovnice Miroslava Čápová a Hana Hanáčková před patnácti lety založily tradici Noci s Andersenem, nejspíš samy netušily, do jakých rozměrů se rozroste.
Do letošního ročníku akce, která je určena především mladým čtenářům, se zapojilo skoro 1 500 míst z celého světa. V dánském Odense za to v roce 2013 převzaly cenu od Hans Christian Andersen Award Committee (více zde).
Je to jeden z mnoha nástrojů, které používají knihovny k udržení dětí u četby.
„V dnešní době je to těžký úkol, nestačí čekat, že sem mladí přijdou sami, ale musíme jim akce aktivně nabízet,“ řekla Čápová, která pracuje v dětském oddělení hradišťské knihovny.
Pracovnice Knihovny Bedřicha Beneše Buchlovana v Uherském Hradišti Hana Hanáčková (vlevo) a Miroslava Čápová.
Podle ní je pozitivní, že k nim chodí s dětmi také čím dál víc rodičů. „Vodí sem i ty úplně malé a předčítají jim. Generace, které před lety prošly Nocí s Andersenem, nám sem vodí své děti,“ dodala Čápová.
Cílení na dětské čtenáře je znát ve všech knihovnách. „Nabízíme stolní hry, komiksová odpoledne nebo tvůrčí dílny,“ uvedla Gajdušková. Zabírají samozřejmě publikace určené především mladým.
Samostatnou kapitolou je pak spolupráce se školami a pořádání zábavněvzdělávacích programů.
„V kalendáři těchto pořadů už kolegyně z dětského oddělení letos jen těžko hledají volný termín,“ podotkla Světlana Divilková z krajské knihovny.
V roce 2014 připravili ve Zlíně celkem 407 pořadů pro děti, letos začala knihovna pořádat informační lekce pro středoškoláky.
5. Výběr knižních titulů
Reagovat na novou nabídku knih na trhu, to je jeden ze základních úkolů knihoven. Čtenářům musejí zajistit včasný a co největší výběr knižních titulů.
Ve Zlínském kraji šlo v loňském roce 17 milionů korun na nákup nových knih, knihovní fond teď čítá přes tři miliony titulů.
A jaké knihy jsou nejvíce v kurzu? Mezi dospělými pokračuje éra severských kriminálních románů.
„Od té doby, co Stieg Larsson vydal Milénium, jsou lidé doslova posedlí po jakýchkoli skandinávských autorech,“ všiml si Jančář.
Táhnou ale i atraktivní romány, které mají souvislost s regionem. Například kniha Žítkovské bohyně od Kateřiny Tučkové je jedním z nejžádanějších titulů a čekací doby na ni jsou až několik měsíců. U dětských čtenářů jednoznačně vedou pohádky a sci-fia fantasy literatura.
„Pokud v příběhu vystupuje upír, je to záruka úspěchu. Zajímavé je, že dnes čtou desetileté děti literaturu, kterou dříve četly patnáctileté,“ uvedl Jančář.
Podle statistik Národní knihovny byl nejoblíbenější knihou Deník malého poseroutky od Jeffa Kineyho, který si loni vypůjčilo 2 030 čtenářů. Z českých knih prvenství obhájila Kateřina Tučková s Žítkovskými bohyněmi.
