Z toho mohou profitovat také cestující ze Zlínského kraje, ačkoliv stát nepočítá s tím, že by nové koleje vedly až sem. Tedy zejména do Otrokovic, které jsou zdejším nejzásadnějším dopravním uzlem.
Vysokorychlostní vlaky by nicméně do Otrokovic měly dojíždět, i když po současném železničním koridoru. A když se zelektrifikuje a zdvojkolejní trať do Zlína, dostaly by se až do krajského města. Ze Zlína do Prahy by pak jízda trvala zhruba dvě hodiny, oproti současným třem. Do Brna a Ostravy hodinu.
„Páteřní trasa VRT Praha – Brno – Ostrava je vedena podobně jako dálnice D1. Tedy v moravské části trasy vede přímo na ose Brno – Přerov – Ostrava,“ předestřel mluvčí Správy železnic Ondřej Šrámek. „Zlínský kraj, podobně jako třeba Olomoucký kraj, je napojen pomocí odboček z hlavní trati. Vlaky z ní budou moci sjet na navazující běžnou železnici a pokračovat v jízdě přímo do Zlínského kraje,“ potvrdil.
To znamená, že například expres z Prahy do Brna, Kroměříže a Zlína nebo Uherského Hradiště a Luhačovic pojede z hlavního města po nové trati rychlostí až 320 kilometrů za hodinu. Z Brna pak využije zmodernizovaný úsek do Kojetína, po němž bude moci jet rychlostí 200 kilometrů za hodinu. Odsud bude pokračovat do Hulína, Otrokovic a dál směrem na Zlín či Uherské Hradiště. Přes Zlínský kraj budou jezdit i vysokorychlostní vlaky z Polska do Rakouska nebo na Slovensko.
„Počítá se také s linkou Praha – Brno – Zlín, která mezi Prahou a Brnem opět využije vysokorychlostní trať a celou vzdálenost urazí za zhruba dvě hodiny,“ podotkl Šrámek. Jen pro srovnání: cesta z Ostravy do Prahy zabere hodinu a půl. Z Brna do Prahy 50 minut.
S přímým napojením Otrokovic na vysokorychlostní trať stát nepočítá, ale podobně jsou na tom i některé další kraje: Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský či Liberecký. Otázka je, jestli i po zkrácení času jízdy nezůstane Zlín na periferii republiky, pokud jde o dopravní napojení.
O financování VRT Moravská brána se mohou podělit stát i soukromí investoři |
„Jestli jsou názory, že má být Zlín na vysokorychlostní trati, tak to vůbec není reálné. Otrokovice už ano, ale ty jsou na koridoru, který se uvolní, když se velká část dopravy převede na vysokorychlostní tratě,“ míní starosta Uherského Hradiště Stanislav Blaha (ODS), který je i poslancem a místopředsedou podvýboru dopravy.
Když se koridor Bohumín – Břeclav uvolní, mohlo by po něm jezdit více rychlíků a například i pozdější spoje mezi Prahou a Zlínským krajem, které by cestující přivezly do cíle v reálném čase, nikoliv až druhý den ráno.
Podle Blahy není možné na VRT napojit všechna krajská města. „Zkrácení doby je však tak markantní, že to bude i pro obyvatele Zlínského kraje velké zrychlení jejich cest po železnici,“ podotkl Blaha.
Pro kraj je podstatná dálnice, míní primátor
Nicméně podle zlínského poslance Marka Nováka (ANO) by si Zlínský kraj napojení na VRT zasloužil. „Problém je v tom, že Břeclav bude pokrytá z Brna, a nepomůže ani argument, že vlaky jezdí přes Zlínský kraj na Břeclav. Musíme ale lobbovat za to, aby byly propojeny všechny kraje,“ uvedl Novák. „Nespokojené jsou i další kraje, které jsou úplně odříznuté. My můžeme být ještě rádi, že nová trať povede blízko nás.“
Právě vzhledem k tomu, že VRT povede z Brna také téměř do Břeclavi (skončí v Rakvicích, dál povede stávající opravená trať), stát nemá takovou potřebu dostat ji do Otrokovic. Potíž je i v tom, že trať bude postavená jako nová, nevznikne rekonstrukcí stávající. To klade nároky na pozemky a technické řešení. Stát se proto snaží vyhnout kopcům, tedy tunelům a mostům. „Vedení hlavní trasy VRT Brno – Ostrava přes Zlínský kraj by znamenalo výraznou okliku a průchod náročným horským terénem Beskyd,“ upozornil Šrámek.
Pražané mohou ovlivnit výstavbu vysokorychlostní tratě pomocí pocitové mapy |
Podle zlínského primátora Jiřího Korce je dobře, že rychlé vlaky pojedou alespoň do Otrokovic, později pak do Zlína. „Všichni primátoři by si přáli, aby vysokorychlostní koleje vedly až do krajských měst, ale buďme rádi, že vůbec vznikne páteřní linka Praha – Ostrava. Do budoucna je to krok správným směrem,“ sdělil Korec.
Domnívá se, že Zlín ohledně dopravního napojení nejvíce doplácí na to, že dálnice D49 není dostavěná až na slovenskou hranici. „Bez dálnice jsme odříznutí, potřebujeme ji co nejrychleji dodělat. Pak se může zlepšit ekonomická situace Zlína i celého kraje,“ domnívá se Korec.
Stát VRT připravuje už několik let, v současné době pracuje na dokumentaci pro územní rozhodnutí, kde jsou už navržená technická řešení. Nejdál jsou úseky z Brna do Břeclavi a z Přerova do Ostravy. Začít stavět by se mohly v roce 2026, hotové by byly o čtyři roky později.
19. června 2023 |
