Lidé se zlepšili v třídění odpadu. Pořád to nestačí, radnice tlačí čas

Ve většině měst ve Zlínském kraji lidé lépe třídí odpad. Je to však stále málo, míní odborníci. Radnice se totiž musí připravit na zákaz skládkování využitelných odpadů, které má začít platit v roce 2030. K tomu však mají ještě daleko.

Moderní nádoby z nerezu jsou dobře přístupné a nemají víka, která občas přiklepla ruce. | foto: Eva Vacková, MF DNES

Nákladní auta odvážející obsah barevných popelnic ve Zlínském kraji každoročně vyvezou více vytříděného odpadu. Naopak smetí v kontejnerech na směsný komunální odpad mírně ubývá. Jde sice o pozitivní trend, ale odborníci i samy radnice připouštějí, že v nakládání s odpadem existují stále obrovské rezervy.

Podle současné legislativy začne v roce 2030 platit zákaz skládkování veškerých využitelných odpadů. A dostat se na tuto metu se stále jeví jako neřešitelný úkol. „Města na to v současné době připravena nejsou. Podle mého názoru až 80 procent z nich potřebuje více či méně systém odpadového hospodářství přenastavit,“ míní Milan Havel, odborník na odpady ze spolku Arnika.

Komunálního odpadu, který lidé vytvoří, neustále přibývá. Podle posledních dostupných dat v roce 2021 všichni obyvatelé Zlínského kraje vyprodukovali téměř 310 tisíc tun odpadů. Což je o 30 tisíc tun více než v roce 2015. Na každého člověka připadlo 540 kilogramů komunálního odpadu ročně. Do této kategorie se přitom nezapočítávají další druhy odpadů – například objemný či nebezpečný.

„Produkce odpadů mírně roste, ale současně narůstá podíl vytříděných složek oproti složkám směsným, což je trend z hlediska následného využití pozitivní,“ upozornila náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, která má v gesci životní prostředí.

Od ledna ve Zlíně zdraží svoz odpadu. Není vhodná doba, zní z opozice

Důležitým údajem je zejména podíl směsného komunálního odpadu – tedy nevytříděného smetí, které skončí v běžných popelnicích. Podle údajů společnosti EKO-KOM v tomto ohledu každý občan kraje loni v průměru do kontejnerů vyhodil 166 kilogramů odpadků, což je v rámci republiky jedno z nejnižších čísel. „Průměr České republiky činí 184 kilogramů – této hodnoty dosahoval Zlínský kraj před téměř deseti lety,“ vyzdvihla Ančincová.

Pozitivní vývoj registrují i radnice větších měst, kde se postupně daří motivovat obyvatele k důslednějšímu třídění. Nejde přitom jen o sklo, papír a plasty. V krajském Zlíně zaznamenali vyšší podíl vytříděného textilu, kovových obalů či jedlých olejů a tuků.

Pomáhá osvětový web, komiks i přednášky

„Tento trend je zejména ovlivněn zvyšujícím se počtem nádob na tyto tříděné komodity, což občanům usnadňuje jejich třídění a zkracuje docházkovou vzdálenost k nádobám,“ zmínil mluvčí zlínského magistrátu Tomáš Melzer. Podle něj hraje roli i klesající počet obyvatel města a současná ekonomická situace se zvyšující se inflací a růstem cen.

Města také sázejí na osvětu. Ať už jde o přednášky, letáky, nebo třeba rozdávání tašek na tříděný odpad. Ve Vsetíně letos spustili nový web, který se odpadové tematice věnuje. „Obsahuje veškeré praktické informace o třídění odpadů a odpadovém hospodářství Vsetína. Vzniklo také video, které zábavnou formou přibližuje smysl a výhody třídění odpadů,“ vysvětlil vsetínský místostarosta Petr Kudlík.

V Uherském Hradišti zase vytvořili jednoduchý komiks, který občanům vtipnou formou popisuje, co a jak mají třídit.

Telefony, textil i olejový filtr. Radnici nemile překvapila analýza popelnic

Zásadní je také rozšiřování a modernizování sítě sběrných nádob. Ve Zlíně monitorují naplněnost popelnic pomocí speciální čtečky a podle těchto informací pak rozhodují a navýšení počtu nádob nebo změně frekvence svozu. Města také shromažďují a vyhodnocují podněty přímo od občanů.

Například v Kroměříži přednedávnem nainstalovali nové podzemní a polopodzemní kontejnery s vyšší kapacitou, než měly předchozí plastové.

„Město připravuje umístění těchto kontejnerů i do dalších lokalit. Chystá se i rozšíření nádob na biologicky rozložitelný odpad,“ informoval mluvčí Kroměříže Jan Vondrášek. Přesto všechno jsou v třídění stále znatelné rezervy. Vsetín či Uherské Hradiště před časem nechaly provést rozbor smetí, které končí v popelnicích na směsný odpad, a ukázalo se, že až polovina materiálu by se dala bez větších problémů vytřídit.

Problémy dělá bioodpad, lidé jej neumí třídit

Dlouhodobě největším problémem je bioodpad. Lidé jej buď netřídí dostatečně, anebo do hnědých popelnic na bioodpad vhazují plasty a jiné nevhodné materiály. „Tyto příměsi je nezbytné z kompostu odstranit. Třídění takto znehodnocovaného materiálu je poměrně náročné, provádí se speciální technikou a je velmi drahé,“ zdůraznil mluvčí uherskohradišťské radnice Jan Pášma.

Ve Zlíně se už delší dobu potýkají s tím, že lidé nesprávně třídí velkoobjemový odpad, jako jsou křesla, skříně a podobně. „I přes možnost tento odpad zdarma odevzdat na tři sběrné dvory, popřípadě využít k odevzdání mobilní svozy, občané tyto velkoobjemové odpady umisťují k nádobám se směsným nebo tříděným odpadem a zakládají tak černé skládky, jejichž úklid stojí Zlín nemalé prostředky,“ upozornil Melzer.

Města přidávají kontejnery na plechovky a drobné kovy, Zlínu se osvědčily

Dá se však říct, že příprava radnic na blížící se termín zákazu skládkování využitelných odpadů v roce 2030 je zatím jen pozvolná. Zatímco někde jde pouze o úvahy a plány, jinde už přicházejí s dílčími projekty. Zlín se letos chystá nakoupit výkonnější stroje na zpracování bioodpadu, a zvýšit tak kapacitu kompostárny. „V přípravě je rovněž projekt nové třídicí linky odpadů,“ doplnil Melzer.

Uherské Hradiště chystá výstavbu spalovny v areálu místní teplárny, což by mělo likvidaci odpadů po konci skládkování řešit. „Rozhodnutí využít komunální odpad jako palivo, které produkujeme sami, se nám jeví jako strategicky správné,“ sdělil Pášma.

Podle náměstkyně hejtmana Ančincové představuje nakládání s komunálními odpady v současnosti největší výzvu. Kraj v ní má být jakýmsi moderátorem. „Komunikujeme s obcemi i firmami, řešíme modernizaci a dobudovávání chybějících kapacit pro přechod do režimu skládkování pouze zcela nevyužitelných zbytkových odpadů,“ řekla. „Jedno z řešení vidíme v odklonu biologicky rozložitelné složky, která činí zhruba 30 % ze směsných odpadů, a její následné zpracování,“ doplnila.

„Obce potřebují přenastavit systém“

Produkce komunálních odpadů v Česku je stále nad průměrem Evropské unie. Podle odborníka na odpadové hospodářství Milana Havla ze spolku Arnika máme oproti západním státům stále co dohánět a radnice budou muset změnit přístup. „Je to široké a složité téma,“ upozorňuje.

Produkce směsného komunálního odpadu se daří snižovat. Je to z vašeho pohledu dostatečné?
Z dat je vidět, že mezi jednotlivými sídly mohou být značné rozdíly. Je to tím, že v Česku řeší každá obec odpady samostatně, což nemusí být efektivní – osobně podporuji spolupráci obcí – a hlavně je to pomalé. Druhý důvod může být i to, že některé vykazují i odpad ze živností. Podle mě až 80 % potřebuje více či méně systém odpadového hospodářství přenastavit. Mnoho obcí nesplní legislativní cíl roku 2025, vytřídit 60 % komunálních odpadů.

Jak tedy mají města a obce občany co nejlépe namotivovat ke správnému zacházení s odpady?
Sledujeme dobré příklady a také ze Zlínského kraje je jich několik. Jde je podle mě rozdělit na dvě skupiny. Obce, kde mají poplatek podle produkce odpadů (PAYT), což je v kraji nejlepší příklad Slavičína. Pak se řadě obcím podařilo zavést dobře „door to door“ systém třídění u domu (občané mají nádoby na odpad přímo u domů,a třídění tak začíná už v domácnostech – pozn. red.). Tam se dají vyzdvihnout například Vidče nebo Chropyně. Pak je ve Zlínském kraji řada obcí, které dosahují dobrých výsledku pomocí motivačního systému MESOH. Například obce Fryšták a Strání. Ale fungují rovněž další systémy, třeba unikátní systém vymysleli v Prostřední Bečvě, mají ale hodně rekreačních objektů, a tím pádem i vyšší produkci směsného odpadu.

Fungují dostatečně osvětové nástroje? A je ještě potřeba zlepšit praktické věci jako vyladění počtu svozů a popelnic?
Pružná regulace objemu nádob na směsný odpad je velmi důležitá. V řadě obcí to vedlo ke snížení produkce zbytkových odpadů. Tam, kde jsou rodinné domy a mají „door to door“ systém, lze snížit potřebný objem popelnic až k 10 litrům na jednoho obyvatele a týden. Kde systém není, jsou okolo 20 litrů. Systém PAYT (občan platí za odpad podle toho, kolik ho skutečně vyprodukuje – pozn. red.) objem reguluje přirozeně. Výzvu představují sídliště, kde je potřeba zlepšit vztah jednotlivých domů ke stáním s kontejnery, aby byla větší odpovědnost domu za místo, kam jeho obyvatelé odkládají odpady. To z historických důvodů ne vždy lze. Celkově je tady z hlediska osvěty a vyladění systémů ještě hodně práce.

Největší problémy mívají lidé s tříděním bioodpadu. Máte vysvětlení?
Bioodpady tvoří stále největší podíl ve směsném odpadu, je to 30 až 40 %. Jde o osvětu v oblasti omezení plýtvání jídlem a třídění kuchyňských bioodpadů. Nejvíce se plýtvá ovocem, zeleninou a pečivem. Pro lidi může být překvapující, že kuchyňský odpad má měrnou hmotnost zhruba 8krát větší než plasty. Lidi to klame, protože hodně váží, ale nezabírá tolik objemu.

Jsou radnice připraveny na zákaz skládkování od roku 2030?
Nejsou. Zatím proběhly procesy EIA na zařízení pro energetické využití odpadu, ale vůbec se nedaří produkci zbytkových odpadů snižovat. To je právě těch 80 % obcí, co potřebují doladit systém nakládání s odpady. I Nejvyšší kontrolní úřad kritizoval, že dotace nevedou ke snižování produkce zbytkových odpadů.

19. září 2019

SMLSALOVINY aneb jak žít a přežít

Sledovat další díly na iDNES.tv