„Chtěli bychom mít alespoň patnáct tisíc návštěvníků ročně, takový je náš cíl. Ale budeme raději, když to bude ještě víc,“ říká Macourková.
V červenci by se měly objevit v nové vitríně hodinky, které měl Tomáš Baťa v době tragické smrti v kapse. Proč jste se pro to rozhodli?
Hlavním podnětem bylo to, že se rodina Tomáše Bati rozhodla dlouhodobě nám hodinky zapůjčit, a to přes Nadaci Tomáše Bati. Hodinky jsou natolik vzácný předmět, že bylo potřeba navrhnout odpovídající bezpečnostní a reprezentativní vitrínu, která bude sloužit jako stálá expozice.
 |
Plánujete odhalení na 12. července, tedy v den, kdy Baťa zahynul?
Ano. A na letošní rok vychází také devadesáté výročí otevření Památníku, které bylo na den přesně rok po Baťově úmrtí. Chceme toho využít k tomu, abychom artefakt slavnostně odhalili.
Uvažovalo se také o umístění Baťovy busty, případně i jeho příbuzných. Jak to vypadá?
Ještě to není uzavřeno, ale je dost finančně náročné, pokud věc budeme chtít dotáhnout do konce. Toto musíme řešit postupně, hodinky pro nás byly priorita. Nadace Tomáše Bati nám zatím zapůjčila Baťovu bustu, která je teď v památníku k vidění. Příští rok bychom se tomu chtěli věnovat.
Plánujete ještě další exponáty?
Na pracovní skupině pro obsahovou náplň památníku jsme probírali varianty, že bychom v památníku nebo před ním umístili časovou osu, na níž bychom ukázali milníky v životě Tomáše Bati a ve vývoji celé firmy. Mohlo by to být například venku z materiálu, který je odolný povětrnostním vlivům. Zatím jsme v začátcích.
Památník letos oslaví devadesát let od svého otevření 12. července 1933. Co pro tuto výjimečnou příležitost připravujete?
Bude to výstava fotografií, která bude nazvaná Památník Tomáše Bati 1933 až 2023. Její kurátorkou bude Ladislava Horňáková z krajské galerie společně s architektem Petrem Všetečkou. Cílem výstavy bude prostřednictvím srovnávacích fotografií exteriéru i interiéru ukázat hlavní etapy proměn budovy. Návštěvník bude mít možnost srovnat dnešní podobu s minulou. Fotografie, kterých bude asi sedmdesát, budeme chtít umístit tam, kde stál fotograf. Vznikne tak unikátní expozice, kde se budou lidé moci snadno zorientovat v prostoru a představit si, jak vypadal interiér například Domu umění, na který si asi většina návštěvníků vzpomíná.
Z jakých období budou fotografie především?
Měly by být ze tří časových období: z původní podoby památníku, potom z období, kdy byl Domem umění, a také z jeho nedávné obnovy.
Za sedmi divy Zlína. Tyto unikáty v jiném městě v Česku nenajdete |
Budete chtít alespoň dočasně využívat třetí patro, které zůstává prázdné?
S ostatními členy pracovní skupiny jsme se shodli na tom, že nebyla šťastná volba, když jsme tam předloni umístili část expozice Zlínského salonu mladých. Výstava tematicky nesouvisela s náplní památníku, takže návštěvníci, kteří dostávali výklad, se ve třetím patře odtrhli od příběhu. Najednou viděli exponáty, které s tím nesouvisely. Reakce samotných návštěvníků na to byly spíše negativní.
Co tedy s třetím patrem?
Třetí patro je problematické z více důvodů. Například z pohledu počtu návštěvníků, protože v něm v jeden okamžik nemůže být více než 25 lidí. Kdyby totiž vznikla mimořádná událost, musíme je dostat rychle zpátky po poměrně příkrém schodišti. Takže se tam těžko plánují nějaké větší akce. Navíc jde o prostor, který je bez chlazení i vytápění, ostatně jako celý Památník. V létě je tam i 40 stupňů a v zimě zase velmi chladno. Příjemně je tam na jaře v dubnu a květnu a na podzim v září a říjnu. Třetí patro je otevřený prostor, kde doznívají emoce z výkladu a příběhu památníku. Takové tiché dokončení prohlídky, kde se mohou lidé ještě ptát na to, co je zajímá.
Kolik lidí loni do památníku dorazilo?
Rok 2022 byl první, kdy jsme měli celoroční provoz. Návštěvnost nám vyskočila ve srovnání s rokem předcházejícím skoro na dvojnásobek, tedy ze zhruba sedmi tisíc na jedenáct tisíc. Těší nás vzrůstající zájem veřejnosti. V roce 2019 jsme otevírali poslední květnový týden. Další dva roky ovlivnil koronavirus a omezení s ním spojená.
Myslíte si, že je potenciál památníku vyšší?
Určitě je mnohonásobně vyšší. Například zahraničních návštěvníků zatím pořád není tolik, kolik bychom si představovali. Letos se na to chceme zaměřit. Tušíme, že hodinky Tomáše Bati jsou natolik osobní, ojedinělá a vzácná věc, že by mohla přilákat návštěvníky z celého světa. Proto to chceme dát ve známost také do zahraničí.
Ve Zlíně odhalili historický omyl. Baťovo letadlo mělo jinou vrtuli |
Jakým způsobem?
Letos společně s odborem tiskovým a cestovního ruchu magistrátu vytváříme koncepci propagace města Zlín a památníku jako celku. Cílit budeme na média v Česku a vybereme možnosti propagace v zahraničí. Hlavním cílem je dostat tištěné materiály na veletrhy cestovního ruchu a navázat užší spolupráci s partnerskými i baťovskými městy v zahraničí. O památníku se od jeho znovuotevření psalo už ve stovkách médií doma i v zahraničí, kde to byl National Geographic Traveller, Magazine LUX nebo Wallpaper Magazine.
Platí, že nejvíce cizinců přijíždí ze Slovenska?
Ano, tvoří polovinu z celkového počtu cizinců, kterých bylo loni okolo 540. Potom to byli převážně členové oficiálních zahraničních delegací, které do města přijely z Rakouska, Německa, Tchaj-wanu, Ukrajiny, Tuniska, Rumunska, Bulharska či z některých afrických států. Běžné turisty jsme prozatím detailně nemonitorovali, na což se chceme zaměřit letos.
Jakou novinku ještě zavádíte?
Týká se vzdělávacích programů. Zahájili jsme pravidelný edukační program od září loňského roku pro předškolní děti a žáky prvních stupňů základních škol. Každé dítě dostane komiks, který přibližuje vznik památníku a záživnou formou vypráví o osobnostech, které jsou s ním spjaté. Do komiksu je možné kreslit a je v něm i velký papír, na němž se dají plnit různé úkoly. Zájem základních i mateřských škol je velký, nejen ze Zlína, ale z celého regionu. Od letošního podzimu bychom chtěli připravit vzdělávací program i pro střední školy, který bude přiměřený jejich zájmům.
