Děla z napoleonských válek burácela v Holešově. Sešli se nadšenci do historie

  • 0
Jan Petlák z Krumvíře pracuje jako skladník, ovšem v neděli se v Holešově představil jako ohnivec. Přesněji řečeno velitel děla Jednorožec, z něhož se v roce 1805 střílelo v bitvě u Slavkova. Nešlo o originál, ale o věrnou kopii. Střelba byla součástí akce, která se konala v holešovském Americkém parku. Pro veřejnost tam nadšenci postavili ležení tří armád, které se potkaly u Slavkova: francouzské, rakouské a ruské.

Petlák byl součástí lehké dělostřelecké jednotky majora Mitrofanova z carské armády. „Děláme to pro lidi, aby viděli, jak se tehdy střílelo z děla,“ vysvětlil nadšenec vojenské historie, který se období napoleonských válek věnuje přes 15 let. Jezdí na akce po celé republice i okolních státech. „Baví mě na tom autentičnost a dobovost, někteří to dělají i přes 20 či 30 let,“ přiblížil.

Vojáci armád trávili část nedělního dne ve stanech, před nimiž hořely ohně. Byla zde polní kuchyně s připravovanými dobovými pokrmy a lazaret s doktory, zraněnými i tehdejšími lékařskými nástroji. Nejčastějším zákrokem po bitvě bývala amputace končetiny. Nechyběla ani jízda na koních.

Lákala střelba z dobových zbraní

Největší pozornost ale poutaly ukázky střelby z dobových zbraní, jako právě z děla Jednorožec. Vážilo přes 700 kilo a mělo dostřel 800 metrů. Krylo pěchotu, která měla postupovat vpřed.

„Stáhli jsme z Petrohradu plány děla a podle nich jsme ho postavili, je to kopie jedna ku jedné. Rozdíl je jen v tom, že dříve měli bronzová děla, ale teď kvůli bezpečnosti používáme ocelolitinu se zalitou bezešvou trubkou. Hlaveň byla odlitá v ČKD Blansko,“ předestřel Petlák.

Nedělní akce byla oproti jiným odlišná v tom, že nešlo o ukázky z bitvy. Měla výchovný charakter. Přihlížejícím lidem se představily všechny tři armády i se zbraněmi a vysvětleními, jak fungovaly či jak byly financované. Zmíněnou carskou armádu proti Napoleonovi například štědře podporovala Anglie.

Ovšem výjimečné bylo i to, že zde bylo hodně žen. V tehdejší době postupovaly za armádou, která by se bez nich neobešla, protože pro ni zajišťovaly klíčovou logistiku, řekli bychom dnes.

Markytánka nakupovala a prodávala zboží

„Ženy měly práci v armádě jako živnost, měly certifikáty jako pradleny, kuchařky, švadleny, zásobovačky či markytánky, což pochází od slova market, není to tedy lehká žena. Markytánka nakupovala a prodávala zboží,“ nastínila hlavní pořadatelka akce Sylvia Martina Malíková, která je zároveň jedinou ženou v Klubu vojenské historie francouzského císařství z Bystřice pod Hostýnem.

Součástí armády byly také vivandierky (nebo kantinierky, obojí je z francouzštiny), které vojákům nabízely pálenku, a pro štěstí jim říkaly, že ji zaplatí, ať se vrátí. Což se ale mnoha vojákům nepodařilo. Jen v Americkém parku v Holešově je pohřbeno 1 463 vojáků všech tří armád, které se střetly u Slavkova. Účastníci akce k jehlanové památeční mohyle položili věnce. „Děláme to i proto, aby se nezapomnělo na oběti válek,“ dodala Malíková.