V Kroměříži mají muzeum, které baví i děti. Letos slaví narozeniny

  13:02aktualizováno  13:02
Zámek, unikátní větrný mlýn nebo archeologické nálezy a originály slavných malířů spravuje Muzeum Kroměřížska, které letos slaví 80. výročí. Váháte, jak poblahopřát muzeu? Prostě přijít. Důvodů k návštěvě nabízí celou řadu.

Muzeum Kroměřížska | foto: Dalibor Glück, MAFRA

Fotogalerie

O to, aby muzeum v Kroměříži vzniklo, se místní snažili téměř 70 let. Když se to konečně podařilo, psal se rok 1933. Už dva roky po otevření však jeho vedení přesně pojmenovalo věci, které tíží muzea, ale třeba i galerie v celé zemi dodnes.

"Hlavní překážkou naší činnosti jest nedostatek peněz. Ovšem další jest nezájem obecenstva. A přece naše museum není mrtvou sbírkou starožitností," psalo se v dobovém tisku.

Současný ředitel Muzea Kroměřížska to však tak černě nevidí. "Peníze samozřejmě problém jsou. Každá výstava se dá vždycky udělat ještě lépe a s tím souvisí i ten zájem lidí. My se ale držíme hesla – za málo peněz hodně muziky," říká Jiří Stránský.

O tom, že Muzeum Kroměřížska není "mrtvé" ani dnes, svědčí třeba i pouhý pohled na to, co nabízí, a ještě lépe komu.

Mohou do něj totiž i nejmenší, třeba dvouleté děti, které s pomocí lektorů vyrábějí repliky historických šperků, tvoří masky nebo třeba vánoční ozdoby ve speciálních tvořivých dílnách.

Max Švabinský a první stopy člověka

Školáci se zase mohou dozvědět o životě faraonů, slavných rodácích či krajových zvycích.

"Z toho mám obrovskou radost. Školy mají zájem o naše programy, takže do muzea chodí hodně dětí. Věřím, že pak budou chodit, i když vyrostou," uvedl Stránský.

Základem každého muzea však jsou stálé expozice. Ty kroměřížské nabízejí 130 originálů malíře a rodáka Maxe Švabinského nebo archeologické nálezy od starší doby kamenné, kdy se na Kroměřížsku objevily první stopy člověka.

Co se děje v muzeu

Nechte na hlavě!
- výstava historických klobouků a portrétů - zámek Chropyně,
6. 6. – 29. 9.

Kroměřížské události
- výstava fotografií dokumentujících události ve městě na přelomu 19.
a 20. století - Malá galerie, do 1. 9.

Max Švabinský Tak trochu jinak
- výstava ke 140. výročí narození kroěmřížského rodáka Maxe Švabinského - Galerie v podloubí
19. 6. - 22. 9.

Každou první neděli v měsíci jsou výstavy v budově Muzea Kroměřížska za poloviční vstupné.

Pozn.: Výběr z akcí, více informací na www.muzeum-km.cz nebo facebookové stránce Muzeum Kroměřížska

Unikátní je i výstava Historie ukrytá pod dlažbou města, která dokumentuje vznik města a jeho život až do raného novověku. To všechno v prostředí někdejšího vrchnostenského kapitulního domu, v těsné blízkosti Arcibiskupského zámku, na Velkém náměstí.

"Budova má renesanční základ a jak vzhledově, tak prostorově nám vyhovuje. Navíc je na naprosto exkluzivní adrese," řekl Stránský.

Kdyby předkové se založením muzea tolik neotáleli, mohlo dnes mít o jednu vzácnou expozici víc. Tvořilo by ji osm tisíc mincí, které v roce 1885 daroval kroměřížský občan Hampl muzeu v Linci.

Místní tisk pak uveřejnil následující výzvu: "Než se městské museum kroměřížské založí, vyzýváme všechny, aby nikterak památky podobné nezašantročovali do nejdalnějších končin, než musejím domácím věnovali."

Dnes Muzeum Kroměřížska spravuje také zámek v Chropyni, skanzen v Rymicích nebo větrný mlýn ve Velkých Těšanech.

K Chropyni se váže legenda o Ječmínkovi i obrazy Filly

"Až Morava ze všech stran nepřáteli stísněná bude, tenkráte přijde Ječmínek s mocí velikou, rozptýlí nepřátele a svou vlast vysvobodí," praví pověst o potomkovi zámeckého pána z Chropyně.

Ten, ač původně poddanými milovaný pro svou spravedlnost, podlehl kouzlu moci. Lid začal utiskovat a na ženu, která čekala jejich dítě, vrhl se s mečem v ruce. Stačila utéci a skrýt se v ječmenném poli, kde porodila syna.

Závěrů má pověst několik. Jedna verze vypráví o tom, že předala poselství o návratu Ječmínka a rozplynula se, jiná, že ji muž dostihl a i s novorozeným synem nechal vyhnat za hranice panství. Když ji později hledal, nenašel.

V zámku, ke kterému se vyprávění váže, je dnes výstavní prostor. Ještě do roku 2003 v něm byla i vzácná sbírka obrazů chropyňského rodáka Emila Filly, nejvýznamnějšího představitele kubismu u nás.

Kvůli špatnému technickému stavu zámku, který vlhne, však obrazy odvezli pracovníci Národní galerie v Praze. Vrátit se mohou teprve po nezbytné rekonstrukci, která by vyšla na více než 10 milionů korun.

Zámek je dvoupatrová budova zhruba z roku 1615, ukrytá v parku a s okny rámovanými kamennými portály. Střechu zdobí vysoká věž a její vstup zase podloubí. Původně zde byla tvrz, dnešní podobu dostal zámek v 18. století.

V Rymicích mají skanzen a tvrz, ve které byla palírna

Myšlenka vybudovat v Rymicích skanzen se objevila už v 60. letech 20. století a tehdy se také začaly stavby z konce 18. století opravovat. Podle pamětníků z toho lidé v obci nadšení nebyli, i když většinu domů, které dnes skanzen tvoří, už v té době nikdo neobýval.

Nakonec však muzeum v přírodě přeci jen vzniklo a nabízí původní hanácké chalupy i s hrnci v kuchyni, postelí ve světnici nebo budovami pro dobytek. Jsou to dřevěné sruby s hliněnou omítkou nebo stavby z nepálených cihel.

K vidění je i dílna vesnického sedláře a stará kovárna s výhní a kovářským nářadím. Nejvýraznější bod skanzenu, který je vidět už zdálky, do Rymic paradoxně vůbec nepatří. Větrný mlýn sem přestěhovali ze sousedních Bořenovic. Jeho ramena se dají nastavit podle směru větru tím, že se celý mlýn otočí na nosné konstrukci.

V Rymicích je také tvrz s poměrně pohnutou historií. Až do napoleonských válek sloužila prakticky běžnému bydlení. Ačkoliv se majitelé střídali, všichni ji udržovali.

Zlom přišel s koncem napoleonských válek, kdy byla v tvrzi pobočka špitálu pro francouzskou armádu. Později cukrovarnická manufaktura na parní pohon, palírna a po válce i místní národní výbor, jednotné zemědělské družstvo, Jednota nebo klubovna Československého svazu mládeže.

Pro veřejnost je přístupná od roku 2006.

Mlýnem v Těšanech provází vnučka posledního mlynáře

Jedenáct dětí měl Josef Páter, poslední mlynář, který mlel ve větrném mlýně ve Velkých Těšanech. Mlýn byl společenským centrem nejen pro Těšany, ale i široké okolí.

S "povětrným mlynářem" tam sedával třeba i spisovatel Jindřich Spáčil, který pak jeho osudy popsal v povídce Mlýn pod Kříbem.

Původní stavbu sloupového mlýnu postavili v roce 1830, vydržel 60 let, než ho vyvrátila vichřice. Nový mlýn už nechal v roce 1890 postavit Páter.

Z osmi synů se po mlynářsku vyvedl jen jediný – František. "Nejdůležitější bylo nastavit rozpětí mezi mlýnskými kameny, na to musel mít člověk cit a sluch," vysvětlila Františkova neteř Ludmila Chrastinová.

Přestože se narodila až po válce a mlýn v chodu ani dědečka Josefa Pátera nezažila, ví o mlýnu všechno – vždyť v něm od dubna do října provází.

Po okupaci Československa se musel mlýn zavřít, přesto František lopaty mlýna roztáčel až do roku 1942, kdy ho zatklo gestapo. O další dva roky později zemřel v cele smrti na pražském Pankráci. Po válce mlýn chátral.

"Jako děti jsme tam běhali, šplhali po trámech," vzpomíná Chrastinová. Na konci 60. let ho od dědiců koupil okresní výbor. Opravy byly sice z historického hlediska špatné, ale mlýn zachránily.

Odborník ho dostal do péče teprve v roce 1975, kdy už patřil do správy Muzea Kroměřížska.

  • Nejčtenější

Měli jsme strach, přiznávají záchranáři, kteří byli náhodou první u požáru na D1

Nedělní nehoda s ničivým požárem cisterny a několika aut na dálnici D1 u středočeské obce Psáře mohla mít více než...

První liga: Budějovice protáhly vítěznou sérii, Kadaň šokovala Jihlavu

Hokejisté Českých Budějovic protáhli vítěznou sérii v první lize na šest zápasů. Na ledě Třebíče vyhráli 5:1. V 16....

Evakuace stovek lidí v Kunovicích skončila, letecká puma nebyla aktivní

Při výkopových pracích v Kunovicích našli dělníci leteckou pumu. Policie evakuovala z areálu výrobce letadel Aircraft...

Neznámý muž ležel v Uherském Hradišti na silnici, přejelo ho auto

V sobotu ráno došlo k tragické nehodě v Uherském Hradišti, mladá řidička zde přejela muže ležícího na silnici. Muž přes...

Poslední Zlín se rozhlíží v zahraničí. Hosták: S týmem se musí zatřást

Jeho místo je v kanceláři. V nedělním kritickém zápase v Litvínově si ale generální manažer zlínských hokejistů Martin...

Premium

Havel byl z jiného těsta, vzpomíná v rozhovoru exprezident Klaus

Jeden z hlavních aktérů polistopadového vývoje Václav Klaus starší hovořil pro LN o nepochopení kuponové privatizace i...

Premium

Test kávy v kapslích: Bezpečné, pohodlné, ale drahé potěšení

V kavárně určitě najdete zajímavější druhy kávy, rozpustná je zase levnější. Test jsme zaměřili na kávu v kapslích, z...

Premium

Sex je snadno dostupný, ale nevěra ještě není důvod k rozchodu

Tolerance je podle něj jen povýšenecký postoj k druhému a vytváří korupční prostředí, proto do partnerských ani jiných...

  • Další z rubriky

Zlínská soudkyně rozhodovala, i když byla podjatá. Přijde o část platu

Snížením platu o deset procent na tři měsíce potrestal kárný senát Nejvyššího správního soudu zlínskou soudkyni Ivetu...

Povinné nošení reflexních prvků pomohlo, střetů s chodci významně ubylo

S podzimem na silnicích roste potřeba být vidět. Pro chodce tři roky platí povinnost nosit reflexní prvky a podle BESIP...

Kozy, želvy i lama. Valašský park plný zvířat znovu láká děti. A zdarma

Nadšenec ve Valašském Meziříčí po dvou letech nucené odstávky znovu otevřel veřejnosti Fauna park - Dětský ráj. Místo s...

Neznámý muž ležel v Uherském Hradišti na silnici, přejelo ho auto

V sobotu ráno došlo k tragické nehodě v Uherském Hradišti, mladá řidička zde přejela muže ležícího na silnici. Muž přes...

SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily
SOUTĚŽ: Vyhrajte sirup pro děti, který zatočí s bacily

Pojďte s námi otestovat dětské sirupy od NutriFood a ochraňte tak své děti před náporem nemocí a proměnlivého podzimního počasí. Stačí se přihlásit v komentářích.

Najdete na iDNES.cz