Stejnou situaci už zažili v 90. letech, kdy se výrazně utlumila výroba a s Moravskou gobelínovou manufakturou ve Valašském Meziříčí to vypadalo špatně. V roce 1993 však byla tvorba obnovena v plném rozsahu.
I proto se podnik s tradicí starou 120 let drží naděje, že i současné problémy se podaří vyřešit. Gobelínka je totiž momentálně na pokraji uzavření a hrozí, že během pár let nebude nikdo, kdo by uměl tyto koberce gobelíny tkát.
Před pár dny sem při návštěvě vlády v regionu zavítal ministr kultury v demisi Ilja Šmíd.
„Umění zdejších zaměstnanců na mne udělalo ohromný dojem. Probírali jsme proto možnosti, jak této unikátní dílně pomoci,“ uvedl Šmíd.
Od ředitele gobelínky Jana Timoteje Strýčka si vyžádal přehled historických gobelínů, které potřebují renovaci. Právě zakázky pro stát, pokud budou dlouhodobé, by totiž vyřešily jednu část problému.
„Pan Šmíd byl nadšený, jenže gobelínka už nadchla mnoho politiků, včetně ministrů kultury. Teď bude záležet na tom, jestli si to pan ministr vezme opravdu za své,“ konstatoval Strýček.
Spíš než přímé peníze gobelínka potřebuje zakázky
Ten v minulém týdnu představil historii dílny v prostorách Uměleckoprůmyslového muzea v Praze. Manufaktura totiž letos slaví dvojí výročí - před 120 lety ji založil malíř Rudolf Schlattauer a před zmíněnými 25 lety v ní Strýček s týmem původních gobelínářek obnovil výrobu, ačkoliv se zdálo, že příběh meziříčské dílny je definitivně uzavřený.
Teď je situace bohužel obdobná. „Věřím, že to je kulturní hodnota, kterou už stát dál nenechá na bedrech pár bláznů, jako jsme my,“ dodal Strýček.
Dílna historicky fungovala jako státem podporované školicí, tvůrčí a restaurátorské středisko. V posledních letech ale státní zakázky nepřicházejí, do obnovy historických děl se neinvestuje.
„Provoz nepotřebuje dotace. Potřebuje zakázky, ať už tvorbu nových nebo restaurování historických gobelínů,“ poznamenal krajský radní odpovědný za kulturu Miroslav Kašný.
Stabilita v oboru by pak mohla přilákat i budoucí gobelínáře. Specifický obor, který potřebuje zručnost, trpělivost i výtvarné vidění, dnes žádná střední škola v Česku nevyučuje. V dílně ale zatím jsou lidé schopní své následovníky vyučit.
„Zvážíme možnosti financování rekvalifikačních kurzů pro schopné a šikovné lidi v regionu, kteří mají zájem se tuto profesi naučit. Musím to probrat s ministryní práce a sociálních věcí,“ konstatoval Šmíd.
Jen dvě dílny v republice
To by mohlo pomoci, už teď však ubývá čas, který je na kvalitní zaučení nutný.
„Je to dlouhodobý proces a v lavicích se to stejně nikdo nenaučí. Musí se dívat pod ruky těm zkušenějším, kteří se také postupně zdokonalovali s každým dalším výtvarníkem, podle jehož návrhu tkali,“ vysvětlil Strýček.
Na výstavu do Prahy vezl pět gobelínů od klasika moderního umění Karla Malicha, malíře Petra Nikla i vlastní dílo. Poslední z gobelínů dotkali den před odjezdem a znázorňuje historii dílny.
Gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí je jednou ze dvou dílen v zemi, které se ještě tkaní koberců a tapisérií věnují. Vznikl zde rozsáhlý soubor uměleckých textilních děl.
Naprosto specifickým oborem je restaurátorství, na které se zaměřují už 70 let. Zachraňují tady díla nezměrné historické a umělecké hodnoty.
