„Loňské počasí nám dalo šanci se nadechnout. Kůrovec z krajiny nezmizel, ale díky dešťům se zpomalil jeho vývoj a nasytila se vyprahlá půda,“ vysvětlil Petr Skočdopole, jednatel společnosti Arcibiskupské lesy a statky Olomouc (ALSOL), která spravuje velkou část extrémně zasažených lesů v Hostýnských vrších a jinde na Kroměřížsku.
Během mimořádně teplých let kůrovec zkrátil svůj reprodukční cyklus a nová generace se stačila vylíhnout třikrát během jedné sezony. Loni se vrátil ke dvěma opakováním.
„Počasí nám hodně pomohlo, změna ale nepřijde jako mávnutím kouzelného proutku,“ uvedl jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek.
Právě v Beskydech byla situace nejhorší. A v okolí Rožnova pod Radhoštěm obzvlášť. Městské lesy byly zasažené ve třech úsecích, dva už mají nejhorší za sebou. Ve třetím, mezi Rožnovem a Valašskou Bystřicí, ale kalamita gradovala loni a letos bude zřejmě doznívat.
Beskydské lesy patří také do správy Lesů České republiky (LČR). Firma obhospodařuje třetinu všech lesních ploch na území Zlínského kraje a loni odtud vytěžila téměř 260 tisíc metrů krychlových dřeva.
Většina patří do škod po kůrovci, 98 tisíc kubíků poškodil vítr. I to souvisí s počasím. Stromy dlouho čelily vysokým teplotám a nedostatku vody a stále jsou oslabené. Vítr je pak snadněji vyvrátí.
Lesy mizí před očima: likvidují je kůrovec a extrémní sucho:
18. října 2019 |
Vysazují se duby, buky a jedle
Slovo počasí se tak stalo zaklínací formulkou všech, kteří se o ozdravení lesů starají. „Další vývoj bude záležet hlavně na něm. Pokud nebudou žádné extrémy, počet napadených stromů i objem vytěženého kalamitního dřeva v meziročním srovnání klesne,“ řekla mluvčí LČR Eva Jouklová.
Lesy ve Zlínském kraji, které jsou dnes prokácené a plné oplocených částí, v nichž pomalu vyrůstají nové sazenice, se ke své původní podobě nevrátí. Tvořil je převážně smrkový porost, nově budou smíšené. Lesníci teď vysazují hlavně duby, buky a jedle.
„Další dřeviny jsou jen jako příměs. Zkoušíme například vrátit do lesa jilm horský, který na Rožnovsku v minulosti býval zastoupený,“ popsal Polášek.
Pokud tady člověk v budoucnu narazí na malý smrček, může si tak být téměř jistý, že jde o přirozené zmlazení.
Z pozemků Lesů ČR loni zmizelo 645 hektarů holin, což znamená, že se podařilo vysadit 3,8 milionu nových stromků. Ještě o sto tisíc více jich mají naplánovaných na rok 2021. Holin po kůrovci je ale aktuálně přes tisíc hektarů.
Pozemky ve správě ALSOL loni opustilo 814 kubíků dřeva, nových sazenic na nich přibylo sedm milionů. Stejné tempo výsadby chtějí udržet i letos.
„Zalesňování je pro nás prioritou. V důsledku kalamity jsme totiž byli nuceni během čtyř let vytěžit takové množství, které odpovídá osmiletému přírůstku,“ sdělil výrobní ředitel firmy Arnošt Buček.
Pracuje se i během sezony
Pozitivní zprávou je mírný růst cen kalamitního dřeva. Jeho přebytek tlačil ceny dolů, teď už se pomalu blíží normálu. Jedním z důvodů je rostoucí poptávka v Polsku, o dřevo z Beskyd má zájem i severní Morava.
Škody se ale prodejem dřeva nevrátí, jen Městské lesy Rožnov odhadují, že je kalamita zatím stála zhruba 60 milionů korun.
Práce v lesích loni dostala nový rozměr. Počasí umožnilo zlikvidovat více škod, což znamenalo větší pracovní ruch. Zároveň se ale do lesů kvůli epidemii koronaviru vydalo mnohem větší množství turistů.
Obě skupiny se v lesích potkávají i nyní a správci lesů na návštěvníky apelují, aby dbali na bezpečnost a nevstupovali do míst, kde se právě těží. Také by měli počítat s tím, že na lesních cestách mohou potkat nákladní auta naložená dřevem nebo jinou techniku.
„Turistická sezona pokračuje, což nás těší. Odložit práce ale není možné,“ upozornila Jouklová. „Potýkáme se s největší kůrovcovou kalamitou v novodobých dějinách a v zimě musíme vytěžit napadené stromy, aby se z nich na jaře nerozšířil brouk do zdravých porostů,“ dodala.
