Drobný brouk mění pohled na beskydské lesy už několik let. Kde byli lidé zvyklí vídat stromy, jsou holiny, v lepším případě už osázené. Na stav lesů před pár dny upozornila i vsetínská skupina Extinction Rebellion, která uspořádala Pohřeb našich lesů.
Téma pojali globálně, jako dopady klimatických změn. Mimo jiné ale chtěli upozornit na to, že město coby vlastník lesů má zcela unikátní možnost jít příkladem a šířit osvětu. Spravuje 830 hektarů lesa.
„Díky tomu může ostatním ukázat příkladné hospodaření,“ vysvětlil jeden z organizátorů Milan Kováč.
Region je v rámci republiky ojedinělý tím, že má velké množství drobných majitelů lesů. Právě jim by mohly pomoci informace o správném nakládání s dřevní hmotou, ale také o zadržování vody v lese, třeba budování jezírek.
„Pokud to bude iniciovat město, mohou se všechny procesy velmi urychlit,“ věří Kováč.
Své podněty předali vedení města. „Vítám, že naší mládeži není lhostejné životní prostředí. Pokud o to budou mít zájem, rád se s těmito lidmi setkám společně s odborníky,“ reagoval starosta města Jiří Růžička. „Jsem přesvědčený, že v lesích hospodaříme správně,“ dodal.
Valašsko je nejvíc postiženou lokalitou ve Zlínském kraji. V lesích, které spravuje město Vsetín, se letos poměr nahodilé těžby, tedy té, při které se kácí kalamitní dříví, přiblíží polovině z celkového objemu vytěžených stromů.
„Poměr roste už třetím rokem,“ řekl jednatel společnosti Městské lesy Vsetín Vít Zgarba.
Jedinou možností, jak s kalamitou bojovat, je podle něj včas vykácet, odvézt z lesa nakažené stromy a místo ošetřit chemicky. To zajistí, aby se patogen nešířil.
„Apeloval bych na všechny vlastníky lesa, aby neváhali s likvidací napadeného dřeva, jinak se to nezastaví,“ dodal Zgarba.
Místo smrků buky, duby a jedle
Vůbec nejhorší situace je na Rožnovsku. Jen v lesích, které patří přímo Rožnovu, přitom letos vysadili 50 tisíc sazenic a stejný počet plánují zvládnout v podzimním turnusu.
Mohou se pochlubit stabilním týmem lesních dělníků, což se prakticky rovná zázraku. Díky tomu a také díky pomoci počasí se jim podařilo nemožné. Evidují jen minimální úhyn nových sazenic.
Přesto je jasné, že kůrovcová kalamita postupuje. „Je to tristní, vznik holin je několikanásobně rychlejší než zalesňování,“ potvrdil jednatel společnosti Městské lesy Rožnov Rostislav Polášek.
Vedení města na kalamitu zareagovalo komplexně a zdaleka ji neřeší jen v lesích. Starosta Rožnova Radim Holiš už dříve upozorňoval na to, že je nutné zjednodušit povolení ke stavbám malých vodních ploch a dalších úprav, které pomáhají zadržet vodu v krajině.
Proto také na úřadě spojili dva odbory v jeden. Od 1. října vzniká odbor životního prostředí a výstavby.
„Všechny potřebné informace díky tomu budou na jednom místě a lhůty na vyřízení se zkrátí na minimum,“ vysvětlil Holiš.
Zároveň se připravuje novela příslušného zákona. „Na to musíme počkat, protože to je věc státu,“ dodal Holiš.
Až nově vysázené lesy na Valašsku vzrostou, budou vypadat jinak, než je známe. Místo smrků sadí v Beskydech buky, duby a jedle. V menším množství je doplňují javor a jilm. Smrk se mezi sazeničkami objevuje jen zřídka. Jako příměs mezi různými druhy dřevin může růst.
To potvrzuje i fakt, že zatímco v Chráněné krajinné oblasti Beskydy kůrovec plošně decimuje lesní porosty, na území CHKO Bílé Karpaty se vyskytuje jen zřídka.
„Celkově jsou lesy v pořádku, řešíme jen lokální problémy. Před rozšířením kůrovce je chrání to, že mají jinou skladbu, je tady větší poměr listnatých stromů,“ vysvětlil vedoucí oddělení lesnictví CHKO Bílé Karpaty Bohumil Jagoš.
Než ale ze sazenic vyrostou stromy v mýtním věku, uplyne víc než sto let.
Největší lesní plochy ve Zlínském kraji spravují státní Lesy České republiky. V loňském roce tady vytěžili 372 tisíc metrů krychlových kůrovcového dřeva a 131 tisíc metrů krychlových dřeva poškozeného větrem. V celém kraji evidovali před koncem roku 881 hektarů holin.
