Sobota 28. ledna 2023, svátek má Otýlie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. ledna 2023 Otýlie

Šíření kůrovce se na Valašsku nedaří dostat pod kontrolu

  11:46
Jsou jen dva možné scénáře. Kůrovcovou kalamitu zastaví mrazivá zima a deštivé jaro. Nebo skončí tehdy, až bude smrkový porost na Valašsku zcela zdecimovaný. I přes obrovské nasazení lidí totiž škody stále narůstají.

Kácení stromů napadených kůrovcem v okolí Rožnova pod Radhoštěm (2019) | foto: Zdeněk NěmecMAFRA

Vlastník největších lesních ploch v regionu, státní Lesy České republiky (LČR), už letos zpracoval 289 tisíc metrů krychlových poškozeného dříví. Loni za stejné období to byla ani ne polovina.

„Nejhorší je situace na severu regionu v okolí Valašského Meziříčí a Rožnova pod Radhoštěm. Výraznější poškození smrkových porostů však evidujeme také v okolí Zlína,“ uvedla mluvčí LČR Eva Jouklová.

Právě nyní přitom nastává období, které může o mnohém rozhodnout. Mírné zimy posledních let kůrovci přály. Stejně jako fakt, že se v regionu zvýšila průměrná teplota. Ještě v roce 2013 byla na šesti stupních Celsia, loňská měření ukázala průměrnou teplotu deset stupňů.

Díky tomu se zrychlil reprodukční proces kůrovce a namísto dvou generací letos vylétly tři. A platí, že čím víc brouků se vylíhne, tím víc napadnou stromů.

Letos je lesníci zaznamenali venku už během ledna. „To přepisuje skripta o lesnictví,“ upozornil tehdy starosta Rožnova pod Radhoštěm Radim Holiš.

Právě na kopcích nad městem je situace zřejmě nejhorší. Lesy tam má i město, které už dnes odhaduje škody na 20 milionů korun a zdaleka nejsou u konce.

„Následky budou zcela fatální. Není to jen tak nějaký rozmar přírody,“ mínil jednatel Městských lesů Rožnov Rostislav Polášek.

Sadit smrky je nyní rizikové, je po nich však poptávka

Pomoci má výsadba jiných stromů, než je smrk. Zní to jednoduše a právě v lesích nad Rožnovem to už dávno praktikují. Podle lesního hospodářského plánu, který řídí novou výsadbu v lesích, tady mají sázet čtvrtinu dřevin jiných než smrk.

Městské lesy Rožnov vznikly v roce 1994 a už od té doby povinné procento výrazně překračují. Takzvaných melioračních a zpevňujících dřevin vysadí v průměru ročně 74 procent. Jde hlavně o jedle, buky a duby, které doplňují olšemi, javory nebo jasany.

Zásadní rozdíl je v kořenovém systému. Sahá hlouběji a stromy tak mají větší šanci dostat se k vodě. Navíc je tolik neohrožují větrné smršti, takže hlavně na hřebenech mají větší šanci přežít než smrky.

Letos šli lesníci ještě dál a dostali se s výsadbou těchto dřevin až na 86 procent. Smrků tak nasadili jen 14 procent z celkového počtu sazenic. Těch bylo loni přes 48 tisíc, letos stoupl počet vysazených mladých stromků na bezmála 60 tisíc.

Vynechat smrk úplně dost dobře nejde. I když není jasné, zda přežije, je to mimořádně žádaný artikl hlavně pro stavební průmysl. Udržet se jej snaží i společnost Lesy a statky Tomáše Bati.

„Sadíme smrk, ale jen ve směsích, tedy společně s jinými dřevinami,“ uvedl jednatel společnosti Karel Hnilica.

„Měníme druhovou skladbu, ale to je práce pro dvě tři generace lesníků,“ dodal. Firma spravuje tři tisíce hektarů lesů na Vsetínsku a Valašskomeziříčsku.

Kraj nabízí dotaci menším vlastníkům lesů

Nová výsadba je ale jen jedna část boje s kalamitou. Zároveň je nutné dostat napadené dříví co nejdřív z lesa. Kalamita však není lokální a kůrovcové dřevo zahlcuje pily napříč republikou.

„Limitují nás kapacity a tržní možnosti pro odbyt dříví v této kvalitě,“ podotkla Jouklová.

A zcela nezbytné je přijít na to, jak v lesích udržet vodu. Prší málo a velká část vody navíc odtéká po zpevněných cestách pryč z lesa.

Mění se to, ale pomalu. Mimo jiné proto, že menší vlastníci lesů nemají na změny peníze. Proto Zlínský kraj nabídl dotaci, která je určená právě jim.

Peníze mohou čerpat třeba na překopy cest, kterými by voda odtékala mezi stromy a vsakovala se do půdy.

Kromě opatření, která mají v lesích udržet vodu, ji mohou majitelé lesů čerpat i na nákup sazenic stromků a tvorbu oplocenek. Novou výsadbu je totiž nutné chránit před zvěří, která by ji okusovala.

Třetí oblastí je chemická ochrana proti kůrovci. Loni na peníze dosáhlo 95 procent z těch, kteří o ně požádali.

„Neprošly pouze žádosti s věcnými chybami,“ uvedla krajská radní odpovědná za životní prostředí Margita Balaštíková.

Druhé kolo prezidenstkých voleb bude 27. a 28. 1. 2023. Volební místnosti jsou otevřeny v pátek od 14:00 do 22:00 a v sobotu od 8:00 do 14:00. Sledujte volby online.

  • Nejčtenější

Města zakazují dodávkám v noci parkovat na sídlištích, zabírají moc místa

Od začátku roku je na otrokovickém sídlišti Trávníky zakázáno stání dodávek a dalších nákladních aut, které měří více...

Emotivní výlev hokejového trenéra: Je to k zblití! Ať přijde třeba Franz Straka

Mají před sebou náročný zbytek sezony. Spadli na poslední místo, táhnou za sebou sérii devíti porážek v řadě. V úterý...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Mynářovy Osvětimany mají jasno, po Zemanovi chtějí jako hlavu státu Babiše

Premium Osvětimany měly vždy vřelý vztah k prezidentu Miloši Zemanovi. Teď si většina místních za jeho nástupce přeje šéfa ANO...

Na funkci živočicháře zákrok nemá žádný vliv, popisuje muž po vasektomii

Premium Dříve šlo o ojedinělý zákrok. Dnes ve zlínské nemocnici provádějí vasektomii zhruba třikrát za měsíc. Přitom kolem této...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

V Malenovicích srazil v pátek ženu nákladní vlak. Zraněním podlehla

Ve Zlíně v pátek večer nákladní vlak srazil a usmrtil jednadvacetiletou ženu, která koleje přecházela v místě přechodu...

Několik lidí se dostalo na dotyk ke klenotům. Hrad je označil za odborníky

Premium Zatímco jiní mrzli v několikahodinových frontách venku před katedrálou svatého Víta, aby z několika metrů spatřili na...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Fotbal se mění, Slavia také. Trpišovský exkluzivně o trendech i návratu Stancia

Premium Když se ve chvilce volna vyrazil projít po pískovcových útesech a díval se, jak do skal narážejí mořské vlny, hlavou mu...

Podnikatelem roku Zlínského kraje je šéf SPUR Tomáš Dudák

Podnikatelem roku Zlínského kraje za rok 2022 se stal Tomáš Dudák ze společnosti SPUR. Firma, jejíž plastikářská část...

Domov pro seniory na Burešově chce ulehčit odcházení umírajícím i rodinám

Nabídnout lidem na sklonku života, a také jejich blízkým, provázení a společně strávené poslední chvíle chce Domov pro...

Mynářovy Osvětimany mají jasno, po Zemanovi chtějí jako hlavu státu Babiše

Premium Osvětimany měly vždy vřelý vztah k prezidentu Miloši Zemanovi. Teď si většina místních za jeho nástupce přeje šéfa ANO...

Zlínská zoo se pyšní vzácným mládětem tapíra. Je čilý a chutnají mu větvičky

Za tři dny to bude měsíc, co samice tapíra čabrakového Nadira porodila ve zlínské zoologické zahradě své čtvrté mládě....

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Evropu čeká nemovitostní zvrat, varují experti. Hrozí potíže s financemi

Problémy s financováním exkluzivních staveb v evropských metropolích naznačují, že by Evropu mohl na realitním trhu...

Přání bank je vyslyšeno. Za předčasné splacení hypotéky si lidé připlatí

Premium Pravidla pro předčasné splacení hypotéky se změní. Banky si budou moci účtovat nejen administrativní náklady v...

Z šestnáctileté dívky se vlivem vzácného onemocnění stala stařenka

Raizel Grace Calago z Filipín se ještě před dvěma lety účastnila soutěže krásy. Dnes ale vypadá jako padesátiletá žena...

Největší zlo jsou cukry, tuky tělo potřebuje, říká výživový specialista

Premium Výživová doporučení se mění. Dokonce i tuky, které bývaly na černé listině, už jsou brány na milost a staly se součástí...

„Nadzvukový strategický bombardér“ Mjasiščev M-50 byl falešným strašákem

V roce 1959 vzlétl prototyp vizuálně zajímavého stroje Mjasiščev M-50. Sověti chtěli nadzvukový letoun pro dopravu...