Místnost v budově uherskohradišťské Reduty zaplnila asi třicítka nadšenců. Většina z nich sedí nad prázdným listem papíru a nerozhodně si hraje s tužkou.
„Pracujte rychle. Nemusí to vypadat jako z umělecké školy, je to hloupé komerční kreslení,“ radí jim výtvarník Kurt van der Basch.
Kurt van der Basch má v Uherském Hradišti také výstavu.
Kanadský kreslíř pracuje jako tvůrce storyboardů – ilustrací, které záběr po záběru zobrazují filmový scénář. Jako jeden z hostů 42. ročníku Letní filmové školy, kterou Uherské Hradiště hostí až do soboty, přijel návštěvníky přehlídky seznámit se svou profesí.
Jednačtyřicetiletý Kanaďan žijící v Praze má za sebou spolupráci s režisérem Terrym Gilliamem na Kletbě bratří Grimmů a kreslil i storyboard ke snímku Atlas mraků od Toma Tykwera a sourozenců Wachowských.
Jako malý se oblékal jako Luke Skywalker
Jeho největší zakázkou byla zatím práce na loňském trháku Star Wars: Síla se probouzí režiséra J. J. Abramse, na kterém se kromě něj podíleli ještě další dva storyboardisté.
„Jsem bláznivý fanoušek Star Wars. Jako malé dítě jsem se oblékal jako Luke Skywalker a hrál si s tyčí coby mečem. Práce na sedmém dílu mě dojímala,“ přiznává Kanaďan.
K práci na posledním dílu Star Wars se dostal náhodou.
„V Londýně se tehdy dělalo snad pět velkých filmů zároveň, všichni byli velmi zaměstnaní. Někdo mě doporučil. Setkal jsem se s tvůrci a tu práci dostal,“ vzpomíná van der Basch.
Na Barrandově nejdřív vařil kafe
K velkým hollywoodským zakázkám, které v současnosti dostává, však vedla dlouhá cesta.
„Studoval jsem v Kanadě konzervatoř, hrál jsem na klavír. Když jsem dokončoval bakaláře, uvědomil jsem si, že jsem hodně průměrný hudebník. Čekala by mě práce učitele hry na piano nebo korepetitora a to mě nelákalo,“ vzpomíná van der Basch.
Místo toho se ve čtyřiadvaceti rozhodl vycestovat do Evropy, učit tam angličtinu a kromě toho se věnovat i kreslení, kvůli kterému už na konzervatoři zanedbával cvičení na klavír.
Protože jeho profesorka v roce 1968 emigrovala z Československa do Kanady, vybral si jako nový domov Prahu. Přes známého pak našel místo v barrandovských studiích.
„Vařil jsem tam kafe a kopíroval dokumenty. Až později jsem jim ukázal své kresby a dostal se k prvním projektům. Na začátku jsem stihl nakreslit deset záběrů za den a myslel jsem si, že mám strašně moc práce. Když jsem ale viděl jiné kreslíře, pochopil jsem, jak jsem pomalý,“ směje se.
Aby dosáhl tempa svých kolegů, začal daleko častěji chodit do kina a pozorně sledovat každý záběr. Dnes stráví nad jednou zakázkou tři měsíce.
„Spolupráce s režisérem většinou vypadá tak, že mi vysvětlí svou představu, já udělám narychlo skici, ukážu mu je a on mi řekne své připomínky. Potom rozkreslím scény do detailů, naskenuju si je a upravím v počítači. Až mi schválí finální verzi, dostanou kopii storyboardu všichni členové štábu,“ popisuje van der Basch.
