Hodnocení, které vyplývá z aktuální mapy vzdělání, bere v potaz celé území obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty tvoří vždy několik sousedních obcí a měst.
I přes dílčí potíže vykazuje Zlínský kraj společně s Vysočinou nejlepší výsledky. Deset ze třinácti zdejších ORP problémy prakticky nemá.
„Ve Zlínském kraji lidé příliš netrpí exekucemi, má dobrou strukturu ekonomiky a školy tam fungují dobře, přestože nemají nadprůměrné financování,“ potvrdil autor projektu Václav Korbel ze společnost PAQ Research.
Autoři mapy vzali údaje od České školní inspekce, dali je do souvislostí se sociální a ekonomickou kondicí jednotlivých regionů a financováním škol.
„Primárně nám jde o to ukázat, kde potřebují školy pomoc. Znevýhodněné obce totiž nedostávají od státu více peněz, které by jim pomohly narovnávat rozdíly, právě naopak,“ upozornil Korbel. Ke zlepšení stavu by přitom pomohly finance na školní psychology, speciální pedagogy, sociální pracovníky nebo na doučování.
Největší potíže v rámci kraje vykazuje ORP Bystřice pod Hostýnem. Region, kterým prochází hranice s Olomouckým krajem, má větší problémy se vzděláváním, než by odpovídalo jeho socioekonomické situaci. Ta není nejlepší, vyloženě špatná ale také ne.
Deset procent rodin se potýká s exekucemi
Z mapy vyplývá, že Bystřicko vykazuje tříprocentní nezaměstnanost a 10,8 procenta rodin se potýká s exekucemi. V bytové nouzi ale žije jen 0,5 procenta rodin s dětmi. Sociální problémy mají na prospěch dětí a jejich motivaci zásadní vliv. Analytici je rozdělili na dva typy. Prvním je destabilizující chudoba rodin, která se projevuje právě exekucí a problémy s bydlením.
„Tento typ chudoby děti stresuje a likviduje sociální a kulturní kapitál rodičů,“ popsal analytik PAQ Research Karel Gargulák.
V rámci Zlínského kraje v těchto ukazatelích žádné z ORP nepřekračuje republikový průměr s výjimkou Valašského Meziříčí. To má 1,9 procenta dětí žijících ve vyloučených lokalitách, zatímco republikový průměr je jedno procento. Například Ústí nad Labem vykazuje 6,6 procenta. Meziříčsko má ale zároveň vzdělávacích problémů méně, než by se čekalo.
Na Bystřicku jich je naopak více. Celé ORP vykazuje na pětistupňové škále sociálních problémů jen nízkou, tedy druhou nejnižší hodnotu. Zato v případě vzdělávacích problémů je v kategorii „vysoké“, tedy druhé nejhorší.
„Třeba se jim do regionu nedaří přilákat učitele nebo zajistit finance na to, aby děti dokázaly více podpořit,“ vysvětlil Gargulák. V případě ORP Bystřice pod Hostýnem může mít vliv na statistiku i to, že zde fungují také základní školy pro děti, které se potýkají s různými problémy.
V počtu zameškaných hodin vede Otrokovicko
V minulosti mohla s čísly zamíchat i existence ubytovny pro sociálně slabé v hotelu Podhoran, kde se rodiny s dětmi střídaly po několika měsících. Radnice základním školám, které zřizuje, zajistila peníze na služby školního psychologa, což se ukazuje jako správná cesta.
Druhým typem chudoby je socioekonomické znevýhodnění regionu. Tím se rozumí vysoká nezaměstnanost a nižší vzdělanost obyvatel. Počty lidí žijících v jednotlivých ORP, kteří mají nízké vzdělání, se pohybují od 4,6 procenta na Luhačovicku po 6,5 procenta na Kroměřížsku a Otrokovicku. I tento údaj je pod průměrem země, který činí 6,8 procenta.
Problémy s nedokončením základního vzdělání trápí také ORP Otrokovicko, které je uprostřed škály, tedy na stupni „střední“. „V rámci republiky nijak nevybočuje, horší je jen v porovnání s jinými ORP v kraji,“ řekl Gargulák. Základní školu tady nedokončí 3,1 procenta dětí, což region řadí na páté nejhorší místo v kraji. Počet dětí, které během školní docházky propadly, je ale druhý nejvyšší a suverénně vedou v počtu zameškaných hodin.
Nedokončení základního vzdělání znamená pro společnost vyšší výdaje z veřejných rozpočtů například na zdravotní a sociální systém.
Odkladů školní docházky by mělo ubývat
Mapa vzdělání upozornila také na skutečnost, že ve Zlínském kraji je vyšší procento odkladů školní docházky. V celé zemi nastupuje do školy později zhruba 20 procent dětí. „V kraji jsou však oblasti, třeba Kroměřížsko, kde se počet odkladů pohybuje mezi 20 a 30 procenty. Vysoké počty má ale také Vsetínsko a Uherskohradišťsko. Tam má odklad každé třetí až páté dítě,“ potvrdil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
V budoucnu by mělo odkladů ubývat, stejně jako v okolních zemích. Jenomže to se musí nejprve změnit systém fungování škol.
„Vždy zvažujeme míru rizika, které přinese zaškolení nezralého dítěte, a míru rizika, které přinese odklad školní docházky. V daném systémovém uspořádání je prevence neúspěchu pro dítě tím nejefektivnějším řešením,“ vysvětlila ředitelka Pedagogicko-psychologické poradny Zlínského kraje Monika Němečková. „Dítě, které zažívá ve škole stres z důvodu, že nestačí, že mu něco nejde, bude mít těžko školu rádo,“ dodala.
Podle autorů mapy vzdělání mohou být odklady jedním z důvodů dobrého výsledku škol v kraji. Ústřední školní inspektor však upozornil, že trend v Evropě je přesně opačný a od odkladů se v budoucnu bude ustupovat.
Školy se přizpůsobí dětem, říká šéf inspekce Zlínský kraj má jeden z nejvyšších podílů dětí ve věku 3 až 5 let v předškolním vzdělávání. Zároveň má ale nadprůměrný počet školáků, kteří nastupují do první třídy po odkladu školní docházky. „To je přeci nelogické. Zvlášť, když z inspekční činnosti víme, že práce mateřských škol je dobrá,“ říká ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Jenomže odklady vyžadují jak rodiče, tak často i samotné školy. Proč o ně tolik stojí? Dítě by tedy mělo automaticky nastoupit do školy v šesti letech? O změnách ve školství se mluví dlouho, konkrétní obrysy ale stále nemají? |
