„Důvod je jediný, a to je nárůst cen potravin. Ceny energií se v našem případě ještě neprojevily, protože se zatím nezvýšily,“ vysvětlil ředitel 3. základní školy v Holešově Ivo Junášek.
V kategorii školáků nad 15 let byla předloni cena za jednu porci 32 korun, od září 2021 se o korunu zvýšila. Od dubna bude stát takový oběd 35 korun. Školáci od 11 do 14 let zaplatí 33 korun a na prvním stupni 31 korun. Do cenového limitu stanoveného ministerstvem školství se tak kuchyně vejde i s mírnou rezervou.
Některé školy mají ceny obědů srovnatelné, jinde je drží o korunu či dvě nižší. Že zdražení přijde, ale nepochybují nikde. ZŠ Rokytnice ve Vsetíně zvyšovala ceny od Nového roku, stejně tak 17. základní škola ve Zlíně.
„Ještě je brzy, ale v květnu už budeme vědět, jestli bylo navýšení dostatečné, nebo nás čeká další,“ reagovala vedoucí školní jídelny Romana Jančíková. „Je otázkou, jak se budou ceny potravin vyvíjet dál. Pokud vaříme zdravý režim, tedy zařazujeme králičí, krůtí a kuřecí maso, rozpočet máme napjatý,“ dodala.
Ředitel Ústřední školní jídelny Holešov Karel Kotouček nazval tvorbu jídelníčků pro školáky „tančením mezi ceníky“. Jídelna vaří tisícovku jídel denně pro dvě základní školy zároveň. „Pomáhá nám, že máme velký mrazák a můžeme se předzásobit masem, pokud je levné. Dnes je to tak, že maso stojí tolik, co příloha. A sladké jídlo je úplně prodělečné,“ konstatoval Kotouček.
Všeobecný nárůst cen se však projevuje také v rodinných rozpočtech, takže přibylo rodin, které si školní obědy nemohou dovolit. Situace se odráží v projektech Obědy do škol, které nabízí Zlínský kraj či neziskové organizace a nadace. Společnost Women for women v kraji spolupracuje se 79 školami a obědy proplácí 732 žákům. V celém Česku podporuje více než 10 300 školáků.
V průměru se počet dětí od roku 2020 zvýšil více než dvojnásobně. „Nejde jen o ceny potravin a energií. Situaci rodin zhoršuje také inflace nebo covidová pandemie,“ potvrdila manažerka projektu Jana Skopová. Organizace rozděluje peníze od dárců, má ale také podporu státu.
S podobným projektem přišel před lety i Zlínský kraj. Funguje na stejném principu. Peníze nejdou rodičům dětí, ale přímo škole, která za ně uvaří.
„Jsme v něm zapojení možná od začátku a je to výborný počin. Letos máme do dvaceti dětí, které peníze na obědy od kraje využívají. Rodiny i děti samotné si toho opravdu váží,“ pochválil ředitel Junášek.
Přibývá i dětí s dietami
Pravidelná strava se podepisuje na počtu zameškaných hodin nebo na prospěchu. Podle pedagogů a psychologů je ale velkou výhodou také fakt, že se děti z rodin v hmotné nouzi nevyčleňují z kolektivu.
Stejné vyloučení však mnohdy zažívají děti s dietními omezeními. Také to se ale mění a stále více jídelen nabízí jídla v bezlepkové či bezlaktózové verzi nebo vhodná pro diabetiky.
„Postupně rekonstruujeme školní kuchyně a vždy tam vytváříme prostor, ve kterém se mohou připravovat dietní jídla,“ řekla zlínská radní pro školství Kateřina Francová.
V konkrétní škole jde obvykle jen o jednotky dětí, v rámci třinácti zlínských škol se dohromady vaří několik desítek dietních jídel. Z toho pět strávníků mají na 17. základní škole, tři s bezlepkovou dietou a dva s diabetem. Diety nabízí i holešovská základní škola, nově se přidaly školy v Otrokovicích.
Tady se ještě loni nabídka omezovala na Základní školu Mánesova, od Nového roku se rozšířila i na další školy ve městě. „Potraviny pro dietní jídla se musí zvlášť skladovat a upravovat, máme vyčleněné nádoby, ve kterých se vaří,“ popsala vedoucí jídelny Anna Vičánková.
Na dohotovení jídel mají kuchařky přesně určený čas, kdy se v kuchyni nesmí pracovat s běžnými surovinami, například s moukou.
