„Je to pochopitelné, během distanční výuky se jim rozpadla struktura dne. Vždyť ani každý dospělý nemá povahu na to, aby zvládl práci v režimu home office,“ řekl programový ředitel společnosti EDUin Miroslav Hřebecký.
Děti, do jejichž školního režimu výrazně zasáhla koronavirová pandemie, přitom za necelé dva měsíce čeká klíčová chvíle: přijímačky na střední školu. Mají se čeho obávat? Podle ředitelů základních škol není třeba vyvolávat paniku.
„Podle mého názoru na tom nejsou hůř než předchozí ročníky. Mají k dispozici hodiny doučování i přípravu na přijímačky, chodí tam a normálně pracují,“ zhodnotil ředitel zlínské ZŠ Dřevnická Pavel Dvořák.
V pololetí výrazné výkyvy ve výsledcích nepozoroval, a když, tak v řádu jednotlivců, což bývá běžné i v jiné roky. „Možná školáci ztratili nějaké návyky, ale zase se k nim vrátili,“ ujistil.
Na ZŠ Křiby ve Zlíně měli v lednu mezi 84 deváťáky osm žáků s vážnými problémy v matematice. U šesti se díky dobré spolupráci s rodiči podařilo situaci zvrátit.
„Pravdou je, že vnitřní motivace některých dětí je slabší, mají problém dostat se do tempa. Snažíme se je podpořit, probudit v nich zájem,“ naznačil zástupce ředitele Pavel Růžička.
Podobně jako jiné školy tady věnují prostor jak doučování žáků, tak přípravě deváťáků na přijímací zkoušky. Na češtinu, matematiku a cizí jazyk kladli zvláštní důraz i během distanční výuky.
Ani psychiatrička pro děti a dorost Alena Březíková, která ordinuje v Otrokovicích, výrazné změny u svých klientů nepozoruje. „Zmiňují, že mají z přijímacích zkoušek trému, což je pochopitelné. Na potíže se samotnou přípravou si ale nestěžují,“ všimla si lékařka.
Proč tedy mnozí rodiče vidí situaci jinak a mají dojem, že jejich děti si odvykly učit? „Věci, jež popisují, jsou důsledek duševní nepohody, která pramení z dlouhé distanční výuky. To je pořád opomíjená složka,“ upozornil Hřebecký. „K dispozici máme i mezinárodní data, která dokazují, že psychika školáků je nyní výrazně horší,“ souhlasí konzultant společnosti Než zazvoní Jakub Roh.
Oba zmiňují propastné rozdíly mezi přístupem jednotlivých škol k distanční výuce a poté, co se školáci loni v září vrátili do lavic. „Mnohde jde hlavně o to, aby se odučilo vše podle plánu, a jen zřídkakdy se bere v potaz duševní pohoda žáků,“ řekl Hřebecký.
Česká školní inspekce na podzim nabídla školám testování žáků v pátých, sedmých a devátých třídách. Výsledky byly určené jen pro ředitele dané školy, aby měl informaci o znalostech svých žáků.
Možnost využilo zhruba tisíc základních škol v zemi. Kromě toho měly školy identifikovat žáky, kteří se po distanční výuce vracejí s nějakým druhem potíží, aby bylo možné na ně zacílit konkrétní pomoc, například ve formě doučování.
O doučování mají školáci zájem
„Byl to začátek, teď musí školy samozřejmě vyhodnotit, jaký efekt doučování má a jestli je účinné,“ vysvětlil náměstek ústředního školního inspektora a ředitel sekce inspekční činnosti Ondřej Andrys. Připomněl také, že část škol doučování vůbec neorganizuje.
Zato nabídky od soukromých lektorů jsou prakticky rozebrané. Především rodiče deváťáků o ně mají enormní zájem. „Ještě vyšší byl v minulém školním roce, kdy se do školy nechodilo vůbec. Teď už od září byla šance situaci nějak zkonsolidovat,“ popsal svou zkušenost Radim Botek, který nabízí doučování ve Zlíně a Praze nebo formou videí na YouTube kanále DeváťákCZ.
Společně s otrokovickou radnicí připravuje možnost konzultací pro rodiče a žáky devátých tříd tamních základních škol. Probudit v teenagerech motivaci ke studiu podle něj mohou vzory nebo sounáležitost s nějakou sociální skupinou.
Do přijímacích zkoušek zbývá zhruba sedm týdnů, termín pro čtyřleté obory je 12. a 13. dubna. Budou stejné jako před pandemií. Žáci podávají přihlášku na dvě školy, zkoušku dělají ve dvou termínech a v potaz se bere lepší z výsledků.
Jediná změna je, že ministerstvo školství podrobněji konkretizovalo, co lze v testech očekávat, i to, co uchazeči o studium pro letošní školní rok očekávat nemusí. Pomoct mohou také přípravné kurzy, které nabízejí střední školy.
