Od začátku válečného konfliktu a příchodu prvních uprchlíků ošetřili v celém Zlínském kraji stovky lidí.
„Přicházejí jak s lehčími zdravotními komplikacemi, jako je viróza a nachlazení, tak i s úrazy středně těžkého charakteru, například zlomeninami končetin,“ poznamenal Adam Knesl, mluvčí valašskomeziříčské nemocnice, kde do konce března ošetřili přes třicet pacientů.
„Mezi ošetřenými již byly také maminky s dětmi, které musely absolvovat dlouhou a velice náročnou cestu z Ukrajiny do České republiky.“
Asi desítka uprchlíků denně vyhledá lékaře v Baťově nemocnici ve Zlíně. „Jedná se převážně o léčbu chronických nemocí, hypertenze, nemoci ledvin, řešily se také psychiatrické potíže, menší úrazy a běžná akutní onemocnění,“ upřesnila mluvčí nemocnice Renáta Večerková.
„Dva pacienty jsme vyšetřili na onkologii, jeden potřeboval dialýzu, v jednotkách byli také pacienti hospitalizováni.“
Lékaři v Uherském Hradišti už pomohli asi osmi desítkám uprchlíků s různými zdravotními obtížemi. Také se tam v porodnici narodilo první ukrajinské miminko.
Těhotné ženy dostávají přeložené informace
Ženy s různou škálou onemocnění souvisejících s těhotenstvím přicházejí i do zlínské nemocnice. Čtyři ženy před porodem se obrátily na zdravotníky i ve Vsetínské nemocnici. Pro těhotné ženy nemocnice zpracovala dvoujazyčný informační materiál, který je k dispozici i na webových stránkách.
Ukrajinské ženy mají v Česku nárok na běžnou zdravotní péči. Jen si potřebují vyřídit vízum za účelem strpění a náhradní průkaz pojištěnce zdravotní pojišťovny.
„V případě, kdy si těhotná utečenka nestihne tyto formality vyřídit, zákon garantuje, že jí bude poskytnutá a uhrazená péče až 30 dní před udělením víza ve stejném rozsahu jako každé jiné pojištěnce,“ ujistila tisková mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívová.
Zlínský kraj se prozatím obejde bez speciální ambulance, které na základě rozhodnutí ministerstva zdravotnictví v těchto dnech vznikají ve fakultních nemocnicích po celé zemi.
„Počty zatím nejsou tak vysoké, abychom museli posilovat ambulance nebo zřizovat nové,“ vysvětlil ředitel Baťovy nemocnice Jan Hrdý. „Máme ale velké plus v tom, že jeden z lékařů urgentního příjmu je ukrajinské národnosti, takže nemáme problém s překlady.“
Zdravotníci hlídají tuberkulózu
Zatížení nepociťují ani praktičtí lékaři pro dospělé nebo děti. Do ordinací zatím Ukrajinci ve větším počtu nepřicházejí. V řádu jednotlivců řeší lékaři na pohotovosti například předepsání léků, akutní nachlazení, angíny a podobně.
„Provádíme i pracovní prohlídky, kterých zatím také není mnoho, ale čekáme, že jejich počet stoupne,“ uvedl předseda okresního Sdružení praktických lékařů Lubomír Nečas.
„V těchto případech máme k dispozici poměrně obsáhlý dotazník v ukrajinském a českém jazyce, který je potřeba, protože uprchlíci většinou nemají žádnou zdravotní dokumentaci. A kromě běžné prohlídky je posíláme na rentgen plic, abychom vyloučili tuberkulózu, která je na Ukrajině rozšířenější než u nás.“
Ženy s dětmi, které tvoří až 80 procent uprchlíků, si k pediatrům chodí pro potvrzení, které je nezbytné pro přijetí do mateřské školy.
„Mají u sebe očkovací průkaz, stejně jako ho u sebe nosí i naše maminky. Takže pak jednoduše vystavíme potvrzení, že mají všechna potřebná očkování, která jsou povinná i v Česku,“ podotkla dětská lékařka Eva Kalabusová, která má ordinaci ve Slušovicích. „Pokud by očkování děti neměly, tak jim vakcíny podáme.“
Pediatři ale už teď mluví o tom, že u dětí, které v zemi zůstanou delší dobu, budou nutné preventivní prohlídky. Tedy stejný režim, jaký mají české děti.
