Samička kiviho na svět přišla před 20 měsíci, zatím ještě nemá jméno, zato příběh už ano.
„Tak dlouho jsme mezinárodní koordinátorku chovu ve Washingtonu zahrnovali prosbami a argumenty, až jsme ji udolali,“ směje se ředitel zoo Roman Horský. „Slíbila nám, že první samička, která se narodí, bude naše. A slib splnila.“
Jenomže tak snadné to nebylo. Ve prospěch zahrady hrály předchozí chovatelské úspěchy i to, že zdejší odborníci významně rozšířili znalosti právě o chovu kiviů. Gerrymu navíc vytvořili zcela přirozené podmínky pro život navzdory tomu, že jej návštěvníci zahrady vidí jen výjimečně.
Díky tomu ale v pomyslném souboji zahrad porazili i mnohem větší zařízení z celého světa. Žadatelů bylo dost i proto, že odchov mláďat kiviů je velmi složitý a v lidské péči se podaří jen zřídka. „Navíc mezi mláďaty převažují samci,“ upozornil Horský.
Samička, která se narodila v americké Smithsonian National Zoo, tedy byla hodně žádanou nevěstou.
V České republice je zlínská zahrada jediná, která kivie chová. Samička sem přicestovala před několika dny, první měsíc zůstane v karanténě v chovatelském zázemí a teprve potom ji přesunou do expozice. Už teď ji chovatelé upravují.
„V ubikaci pro ni připravíme novou odpočinkovou noru a vnitřní i venkovní část expozice přehradíme neprůhlednou, sedmdesát centimetrů vysokou bariérou,“ popsal zoolog Václav Štraub. „Zvířata tak budou mít k dispozici svůj vlastní prostor, a přesto o sobě budou navzájem vědět.“
Jméno vyberou lidé
Po čase vymění bariéru za průhlednou, aby na sebe kiviové viděli. Jak dlouho potrvá, než budou žít společně ve volném prostoru expozice, je otázka.
Lidé musí z jejich chování poznat vhodné období i okamžik, aby se předešlo nebezpečí, že si zvířata ublíží. Samci kiviů brání své teritorium před jinými samci, k samicím jsou shovívavější, a pokud vytvoří pár, žijí monogamně.
„Nebylo by nic výjimečného, kdyby si zpočátku nepadli do oka. Tak je to ale i u jiných druhů ptáků,“ připomněl Horský. „Bude záležet na našich zkušenostech, abychom je k sobě pustili ve správnou dobu.“
Vzhledem k bezpečnostním opatřením proti šíření koronaviru je zahrada momentálně uzavřená, přesto chce návštěvníky požádat o pomoc s výběrem jména pro nového člena. Jedinou podmínkou bude spojení jména s původními obyvateli Nového Zélandu Maory. Výzva se na Facebooku objevila koncem minulého týdne, přesto už lidé napsali pět stovek návrhů.
„Ze všech návrhů vybereme pět jmen a to nejlepší pak určí anketa ve facebookové skupině Fanoušci Zoo Zlín. Autor vítězného návrhu se pak stane kmotrem samičky,“ prozradil Horský.
Hledáme jméno pro samičku kiviho!
Jak jsme informovali již minulý týden, do Zoo Zlín dorazila z americké Smithsonian National Zoo vytoužená dvacetiměsíční samička kivi hnědého.
Prozatím nemá žádné jméno a tak jsme se rozhodli požádat o pomoc Vás, naše příznivce a fanoušky. Až do pondělí 2. listopadu můžete zde do komentářů přidávat Vaše návrhy na její jméno. Kivi hnědý žije ve volné přírodě pouze na Novém Zélandu, jméno by tedy mělo mít spojitost právě s tímto ostrovem či s... kulturou Maorů, původních obyvatel Nového Zélandu.
Symbol Nového Zélandu
Nelétavý pták kivi žije ve volné přírodě výhradně na Novém Zélandu a je symbolem tamní fauny. Jde o soumračné zvíře, které v běžné provozní době zahrady spí.
Když budovali výběh pro Gerryho, stáli před rozhodnutím, zda mu nechat jeho přirozenost, nebo vybudovat vnitřní expozici a s pomocí umělého světla mu postupně převrátit den a noc. V takovém případě by vyšli vstříc návštěvníkům, kteří by si zvíře více užili. Jenomže to by se tím pádem nikdy nedostalo z budovy ven.
Proto vymysleli jiné řešení. Postavili vnitřní ubikaci s venkovním výběhem a rozmístili v objektu kamery. Záběry toho, co se v noci děje, návštěvníkům promítají. Stejně jako pohled na právě spící zvíře. Kromě toho zahrada nabízí komentované prohlídky brzy ráno i později večer, kdy je Gerry vzhůru.
Zázemí velmi připomíná domovinu kiviů. Jsou v něm třeba i speciálně vybrané kameny, které jsou stejně zbarvené jako na Novém Zélandu.
Typickým znakem kiviů je dlouhý, mírně zahnutý zobák. Tento pták je velmi dobrý běžec. Peří, které v průběhu roku ztrácí, je součástí maorských tradic. Používá se dodnes ke zdobení oděvů či výrobě ozdob. Proto ho chovatelé pečlivě sbírají a posílají zpátky na Nový Zéland.
Kiviové se živí hlavně červy a larvami hmyzu. Ve zlínské zoo si ale pochutnávají především na žížalách a nepohrdnou ani ovesnou kaší. Název kivi pochází z maorského slova, jež popisuje pronikavý hlas samců.
„Ještě v polovině 19. století se početní stavy kiviů ve volné přírodě pohybovaly v milionech jedinců, dnes odhady hovoří o pouhých 75 tisících,“ uvedla mluvčí zahrady Romana Bujáčková. „Kiviové jsou proto přísně chráněni.“
