Zemřel šéf Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí Jan Timotej Strýček

Zemřel šéf Moravské gobelínové manufaktury ve Valašském Meziříčí Jan Timotej Strýček | foto: archiv Muzeum regionu Valašsko

Zemřel Jan Timotej Strýček, ředitel a duše valašskomeziříčské gobelínky

  • 1
Moravská gobelínová manufaktura ve Valašském Meziříčí přišla o svého šéfa a světová umělecká scéna o jednu z nejvýraznějších osobností výtvarné textilní tvorby. Ve věku 73 let zemřel akademický malíř Jan Timotej Strýček.

Byl výrazný nejen v umělecké, ale i lidské rovině. Jeho náhlý odchod zasáhl celou řadu lidí. „Nadšení a zapálení pro gobelínku, které měl, bylo neuvěřitelné, stejně jako veškerá energie, která kolem něj byla,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

„Mrzí mě to, byl to velmi komunikativní a milý člověk. Především chci vyjádřit soustrast rodině a blízkým,“ reagoval starosta Valašského Meziříčí Robert Stržínek.

Oba politikové byli se Strýčkem v posledních letech v kontaktu a společně hledali možnosti, jak udržet gobelínku v chodu a zabránit zániku řemesla. To byla hlavní Strýčkova snaha. Um, který se v dílnách dlouhé roky předával z generace na generaci a který se gobelínářkám dostával do rukou s každým novým dílem, už dlouho není koho učit. Mladí lidé nemají o řemeslo zájem.

Zároveň dílna bojovala o přežití ekonomické. „Jestliže máme pokračovat, dělat umění a udržovat řemeslo, musíme najít koncepční řešení, které by oboru zajistilo budoucnost,“ říkal Strýček už v roce 2018.

Kraj chce vzkřísit gobelínářské řemeslo, pomoc státu zřejmě nepřijde

„Gobelínka je bezpochyby rodinné stříbro Valašského Meziříčí. Uděláme maximum, aby jeho odchodem nezanikla,“ ujistil nyní Stržínek. V kanceláři na radnici jeden gobelín visí. „To je nejjednodušší způsob, jak můžeme dílně pomoci,“ říkal Stržínek v polovině letošního roku. Kvůli úsporám veřejných financí ale na další nákupy nedošlo.

Právě tento způsob podpory Strýček preferoval. Raději než dotaci chtěl dostat práci pro lidi v dílně. Chtěl, aby byly gobelíny, podobně jako v minulosti, součástí veřejných prostor, aby je nakupovaly státní instituce.

Měl velké znalosti z oblastí technologie, historie a estetiky textilní tvorby a zároveň dokázal neustále nacházet nové možnosti převedení výtvarných děl do textilní tvorby.

Paradoxně právě v pondělí, v den, kdy krajská rada projednávala budoucnost gobelínářské manufaktury, dostal hejtman zprávu o Strýčkově úmrtí. „Jednali jsme spolu opakovaně zhruba půl roku a dospěli jsme k řešení, jak by to mohlo fungovat,“ dodal Holiš.

Jaký bude další osud Moravské gobelínové manufaktury, jejíž existence byla se Strýčkem neodmyslitelně provázána, je otázka. „Věřím, že bude pokračovat,“ řekl hejtman.

Stát nepodporuje řemeslo, gobelínce ve Valašském Meziříčí hrozí zánik

Strýček, rodák z Jindřichova Hradce a absolvent oboru textilní výtvarnictví pražské uměleckoprůmyslové školy, nastoupil do valašskomeziříčské gobelínky v roce 1978 jako její umělecký vedoucí.

V 90. letech stál u jejího znovuzrození, zbavil někdejší státní podnik dluhů a dal mu nový umělecký směr. „Pod jeho vedením se dílny znovu napojily na současné výtvarné umění a zároveň zůstaly nositelem čistoty textilního řemesla,“ uvedlo v tiskové zprávě Muzeum regionu Valašsko.

„Když textil ztratí funkci a řemeslo, přestává být textilem,“ říkával, a proto vždy usiloval o řemeslnou preciznost, ať už u nových realizací či restaurátorských prací.

Naposledy se tvorba dílny včetně tapiserií podle předloh svého ředitele představila na výstavě v Císařské konírně Pražského hradu na jaře tohoto roku.

28. prosince 2012