Za třípokojový byt tak majitel ve Zlíně zaplatí kolem 2 tisíc, za rodinný dům kolem 4,5 tisíce korun. U firem to bude ještě výrazně více.
„Čtrnáct let vybíráme stejnou daň z nemovitosti. Je třeba si říci, jestli její výše a nastavení odpovídá realitě dnešního ekonomického světa. Přišli jsme na to, že ne, a řekli jsme si, že s tím něco uděláme. Otázka byla, jak to nastavíme,“ řekl ekonomický náměstek primátora Miroslav Chalánek (ODS) na jednání zastupitelstva, kde se o tom minulý týden rozhodovalo.
Koeficient, na jehož základě se daň z nemovitosti vypočítává, bude v celém městě 3,5. Dnes je 4,5 v širším centru Zlína, 2,5 v Malenovicích, Prštném a Loukách a 2 ve zbytku města. Navíc se nově zavádí místní koeficient, který sumu ještě navýší, a to v rozpětí od 2 do 2,9, přičemž nejvyšší bude v centru, nejnižší na Salaši, v Klečůvce a Lhotce. Městská pokladna si tím polepší na výběru daně z nemovitosti z 56 na 139 milionů ročně.
„Od roku 2008 postupně klesal podíl příjmů z této daně na celkových příjmech města, a to z původních necelých 5 na současných asi 3,3 procenta. Aktuální podíl příjmů z této daně se přitom u mnoha srovnatelných měst, například u Olomouce, Hradce Králové, Pardubic či Liberce, pohybuje mezi 5 až 9 procenty,“ zmínil Chalánek.
Daň se ve Zlíně měnila naposledy v roce 2008. Podle Chalánka stát doporučoval městu, aby koeficient s ohledem na počet obyvatel sjednotil na 3,5. „S většinou věcí se dá souhlasit, ale ne úplně se vším. Argumentovali jsme na finančním výboru tím, aby to bylo rozloženo do delšího období, aby se na to občané mohli připravit,“ zmínil opoziční zastupitel Čestmír Vančura (Zlín 21), podle něhož by se město mělo více zabývat dlouhodobým financováním.
„Nikdo z rady není asociál. Děláme to kvůli inflaci, která působí všude, zvyšují se náklady na život, kulhá valorizace platů. Na příjmové stránce rozpočtu moc možností není, toto je největší z nich,“ reagoval Chalánek.
„Přikrmujeme bestii inflace našimi rozhodnutími,“ prohlásil opoziční zastupitel Pavel Sekula (SPD). „Z mého pohledu je to špatně. Zároveň se naše město stává drahým pro naše občany ve smyslu životních nákladů, trošku si podřezáváme větev sami pod sebou. Složitější je hledat cesty, jak příjem rozpočtu zvýšit tak, abychom tato nepopulární opatření dělat nemuseli,“ míní.
Opoziční zastupitelka Kateřina Francová (STAN) zase zpochybnila tento krok tím, že město má nejvyšší daňové příjmy v historii. Chalánek na to reagoval tak, že má současně i nejvyšší výdaje.
Podle něho znamená zvýšení daně z nemovitosti zdražení kapitálu, tedy aktiv.
Od ledna ve Zlíně zdraží svoz odpadu. Není vhodná doba, zní z opozice |
A pokud se aktiva vyvíjí pozitivním směrem, vyvstává otázka, jestli je to správný krok. „Peníze ale použijeme tak, že je znovu vrátíme do veřejného prostoru, budou mít pozitivní vliv na vývoj těch aktiv,“ poznamenal Chalánek.
Město totiž současně přišlo s tím, že místním částem navýší roční příspěvek, který si podle počtu obyvatel rozdělují mezi sebou, ze současných 25 na 40 milionů. A že z 5 na 7 milionů zvýší částku na projekt Tvoříme Zlín, v jehož rámci obyvatelé centrální části navrhují, co by se v ní mohlo změnit k lepšímu. Navíc bude zavedena nová podpora komunitního života ve vnitřním Zlíně, kam půjde ročně půl milionu.
Zlín a Otrokovice výrazně zdraží MHD. Bylo to nezbytné, hájí krok politici |
„Vedení města dává obyvatelům jasný signál, že významná část příjmů z daní poputuje tam, kde si to lidé přejí. Tedy přímo do míst, kde žijí a znají problémy nejlépe,“ zmínil primátor Jiří Korec (ANO).
Podle něho je zvýšení daně nepříjemné, ale jednou za čas nutné, aby město mělo na chod svých institucí i investice. Připomněl stamilionové akce, ať už je to oprava Velkého kina, náměstí Míru, nebo velké dopravní projekty. „Potřebujeme si pomoci. Když to neuděláme, tak tyto objekty město do budoucna nebude schopno opravit a pak se může další politická garnitura ptát, jestli kino nebo zimní stadion neprodáme,“ nastínil Korec.
Město si chce polepšit i tím, že by se změnilo rozpočtové určení daní ve prospěch krajských měst, což se ale zatím vyjednat se státem nedaří. Stát naopak uvažuje, že změní zákon tak, aby mohl daň z nemovitosti navýšit a její část si odvést do vlastní pokladny. To se samosprávám vůbec nelíbí.
Pokud jde o další města v kraji, daň zvyšovaly na konci roku 2019 Otrokovice. Posunutí koeficientu z 1 na 2 znamenalo dvojnásobný příjem do městské kasy, tedy 41 milionů korun. V Uherském Hradišti o změně také uvažují, jisté to ale ještě není. Ani ve Vsetíně. V Kroměříži to naopak dělat nechtějí. „Navýšení koeficientu nepřichází v úvahu. S ohledem na rozhodnutí státu o zvýšení daně z nemovitosti nechceme občany dále zatěžovat,“ přislíbil starosta Tomáš Opatrný (ANO).
21. března 2023 |
