„Obraz je jeden z největších v zemi, větší než plátna Slovanské epopeje,“ říká ředitel zámku Jiří Uhlíř. „Cítím k autorům obrovskou pokoru, je namalovaný lehkou rukou, a přitom velmi precizní,“ dodává s pohledem upřeným na strop.
Dnes má sál zrekonstruovaná okna a také lustry z benátského skla už jsou zpátky na svých místech. Restaurátoři dokončují poslední části zlacení na štukové výzdobě. Ta dostává zabrat během kulturních akcí, kdy je sál plný návštěvníků. Poměrně snadno se odloupne, urazit ji mohou třeba i dámy s kabelkou přes rameno. Restaurátoři pak musejí chybějící část dotvarovat speciální hmotou a překrýt tenkými plátky 24karátového zlata.
Obnova sněmovního sálu se dělala poprvé po zhruba půl století. A vrátila se do něj původní výmalba. „Pod několika vrstvami nátěru jsme objevili lesklý bílý povrch. Sál byl tedy vymalovaný podobně jako ve vídeňském Schönbrunnu, ale časem jej přetřeli matnou barvou,“ vysvětluje Uhlíř. S matnou výmalbou se objevil i v oscarovém snímku Amadeus, který tady Miloš Forman točil v 80. letech.
Znovu také zprovoznili několik staletí starou vzduchotechniku. Sněmovní sál se vytápěl z vedlejších prostor, kde bylo topeniště a ohřátý vzduch se vháněl do sálu. Zároveň se studený vzduch odsával pryč a díky průduchům u země i pod klenbou cykloval tak, aby u stropu nekondenzovala pára a neničila malbu. V zimě sál vyhřívali, v létě jej dokázali ochladit.
Sál na výšku zasahuje dvě patra, původně však tak vysoký nebyl. Bývala to jídelna v 1. patře zámku, v níž se také pořádaly společenské akce. Po ničivém požáru roku 1752 se však propadl strop a během oprav sál dostal dnešní rozměry. Sněmovní se mu říká od roku 1848, kdy se v něm konalo zasedání říšského sněmu. Dodnes se zachoval dřevěný model rozestavení lavic v sále i zasedací pořádek.
Průběh restaurátorských prací mohli návštěvníci částečně sledovat během prohlídek, v letošní sezoně už ovšem bude sál zcela přístupný.
Chodbu ze zámku nepoužívali 300 let, teď do ní budou vodit návštěvníky |
Obnova této části zámku vyšla zhruba na 20 milionů korun a byla součástí investice za přibližně 250 milionů, která zahrnovala i opravu části střechy, čištění rybníka nebo nové elektrorozvody.
Arcibiskupský zámek se veřejnosti oficiálně otevře v pátek 31. března a v roce 25. výročí zápisu kroměřížských památek na seznam UNESCO nabídne nový prohlídkový okruh. Nazvaný je Via UNESCO a zahrnuje vstup do Květné zahrady, zámecké věže a obrazárny. V ní bude k vidění i unikátní kupní smlouva na zdejší sbírku obrazů, podepsaná před rovnými 350 lety. Patří do ní i nejcennější dílo v tuzemsku, Apollo a Marsyas od italského malíře Tiziana. Celý soubor je druhým nejcennějším v zemi po sbírce, kterou spravuje Národní galerie v Praze.
