Pravěkým dřevorubcům sloužily kamenné sekeromlaty k opracování předmětů, podobně jako sekery. „Tento sekeromlat je ale tak o třetinu větší a zhruba o polovinu těžší než běžné sekeromlaty. Je opravdu obrovský,“ popsal archeolog muzea Samuel Španihel.
Kanibalové pořádali lovy na lidské maso, zjistili ve Zlíně archeologové |
Druhou zvláštností je díra, která sloužila k umístění násady. „Právě ty obrovské rozměry sekeromlatu výrazně kontrastují s malým průměrem otvoru pro násadu,“ upozornil archeolog.
Z těchto údajů usuzuje, že sekeromlat objevený spolupracovníkem muzea v okolí Kelče nesloužil k opracování předmětů, ale symbolizoval status jisté společenské skupiny.
„Dával se do hrobu jako pohřební bojová výbava, časem totiž nesoužil jen jako nástroj, ale i jako zbraň. Zřejmě patřil výše postavenému muži,“ uvažuje o nálezu odborník.
Sekeromlaty pravěcí lidé vyráběli z břidlic či pískovců zejména v mladší a pozdní době kamenné pomocí broušení a hlazení.
Do již hotového sekeromlatu pak nejčastěji pomocí duté kosti s vlhkým pískem vyvrtali otvor pro násadu.
„Kulturně nález řadíme s největší pravděpodobností do závěrečné etapy kultury s moravskou malovanou keramikou, která se na Moravě vyskytovala přibližně tisíc let, a to od poloviny pátého tisíciletí před naším letopočtem,“ doplnil archeolog.
Neobvyklý sekeromlat mohou nyní zájemci vidět v expozici nazvané Od kamene k soše v kostele Nejsvětější Trojice ve Valašském Meziříčí. Poté bude součástí připravované výstavy na tamním zámku Kinských, která se otevře v říjnu.
