Když se v roce 1997 začalo se stavbou lázeňského domu v Rožnově pod Radhoštěm, provázely jej velkolepé, až megalomanské plány. Jenomže záhy zkrachovaly a zbyla po nich jen hrubá stavba velké čtyřpatrové budovy uprostřed zelené louky.
Nyní, po 17 letech chátrání, má znovu ožít. Změnila totiž majitele. Konkrétní plány ale jasné nejsou.
Lázeňství v RožnověRožnovské klimatické lázně byly založeny v roce 1820. Sloužily k léčbě nemocí dýchacího ústrojí, plic a srdce. O jejich rozvoj se zasloužil tehdejší správce rožnovského panství Vilém Drobník. Fungovaly až do poloviny 20. století. Nejvýraznější památkou, která ve městě po lázních zůstala, je lázeňský dům, dnes využívaný jako společenský. Nově lázně připomíná také naučná stezka. |
„Nechci prodej komentovat, provází jej obchodní tajemství. A o budoucnosti mluvit nemohu, nejsem majitel,“ vzkázal na dotaz MF DNES Roman Kuba.
Ostravský architekt torzo lázeňského domu i s pozemky prodal zájemci ze Saúdskoarabského království. Ten získal kromě stavby a pozemků také fungující Společnost pro obnovu a rozvoj lázní Rožnov pod Radhoštěm se základním kapitálem 2,8 milionu korun. V ní figurují podle výpisu z obchodního rejstříku majitel a tři jednatelé. Kromě Kuby jde o 2 muže z Libanonu.
Jestli lokalitu objevili sami cizinci nebo spolupráce vyplynula z podnikatelských aktivit Kuby, jasné není. Kuba nicméně vlastní architektonický Ateliér Simona, který má kromě Ostravy, Brna a Prahy, sídlo právě také v Libanonu a Saúdské Arábii.
V souvislosti s prodejem začal Rožnovem a okolím kolovat e-mail, který varuje před příchodem muslimů do Rožnova.
„Postaví mešitu, a tím si toto území potvrdí jako muslimské, které budou chtít v budoucnu rozšiřovat po dobrém, či po zlém. Přinese to nesnášenlivý islám a středověk se vším všudy,“ píše se ve zprávě s podpisem Arnošta Dobiášová.
Pozornost strhl, jestli ale autor zamýšlel vyvolat paniku či vzbudit protesty, pak je zřejmě zklamaný. Nekonají se petice, ani se lidé neobracejí na radnici pro informace.
Ta ostatně žádné nemá, přestože Kuba ujistil, že „jednání s radnicí probíhají a ta je plně informována“.
„Na mě se ani stavební odbor neobrátil a nevím ani o tom, že by jednal s někým z kolegů,“ reagovala dosluhující starostka Markéta Blinková.
Na jinou stavbu by museli dostat povolení od města
Jisté je v tuto chvíli tedy jediné. Společnost pro obnovu a rozvoj lázní má stále platné stavební povolení na lázeňský dům. Pokud by chtěla v budoucnu stavět něco jiného, musela by o změnu požádat stavební odbor města.
„Žádná taková žádost u nás není,“ řekla Blinková.
V jednom z internetových inzerátů, kde byl rozestavěný lázeňský dům s pozemkem o ploše 54 tisíc metrů čtverečních k dostání za 18,9 milionu korun, se píše, že rozestavěná čtyřpodlažní budova je „vhodná pro apartmány, hotel, sanatorium, zdravotní a sociální služby, lázně atd. Dle územního plánu je zde zóna pro bydlení, občanskou vybavenost včetně lázeňství.“
Obavy však mírní také budoucí starosta Radim Holiš, který se ujme funkce 18. listopadu. I on zkoušel Kubu kontaktovat, neúspěšně.
„V každém případě mě bude další osud lokality zajímat. Město má zákonné možnosti, jak ohlídat, aby se tam nestavělo nic, co je v rozporu se stavebním povolením a územním plánem,“ uvedl Holiš.
Arabská klientela jezdí do lázní v České republice poměrně hojně. Zatímco ale třeba v Teplicích musí vedení města řešit rušení nočního klidu a nepořádek po lázeňských hostech (více zde), v lázních Darkov v Moravskoslezském kraji nic takového nezažívají.
„Žádné potíže nemáme. Teplice jsou blízko Praze, a to je zcela jiná situace. S námi nebo Rožnovem to, myslím, nelze srovnávat,“ uvedl generální ředitel Lázní Darkov Jaroslav Čánek.
Projekt obnovení lázeňství v Rožnově zná podrobně, byl jedním z těch, kterým Kuba v minulosti nabídl spolupráci. K nápadu je však velmi skeptický.
„Nezdá se mi to ekonomicky uchopitelné,“ naznačil Čánek.
