Připomíná, že se mu vědci snaží přijít na kloub celá desetiletí. Shrnuje, že zatímco podle jednoho názorového tábora je ženské vyvrcholení nefunkčním vedlejším produktem mužského, podle oponentů je svébytnou adaptací, s vlastními důvody a přínosy. Jenže jakými?
„Neuvěřitelná variabilita ženského orgasmu představuje velmi zajímavou evoluční otázku. Pořád panuje značný nesouhlas, zda vůbec má nějakou adaptivní funkci a co jí může být,“ nezastírá autor studie Patrick J. Nebl.
Hledání toho pravého nebo podpora svazku
Vysvětluje, že podle současné vědecké debaty může sloužit ženský orgasmus, biologicky docela nepotřebný pro reprodukci, dvěma domnělým účelům. Může být nástrojem pro nalezení „toho pravého“ partnera. „Podle oné hypotézy žena využívá mužovy schopnosti dovést ji k vyvrcholení jako informace, která je jí nápomocná pro rozhodování se, zda má dotyčný hodnotu jako partner pro dlouhodobý svazek,“ popisuje Nebl v práci vydané magazínem Evolutionary Psychology.
Mělo by to logiku, pokud muž ženině orgasmu napomůže, mohl by to být signál o jeho zájmu, péči, ohledech. A pokud mu takto záleží na ženině emocionálních a sexuálních potřebách, může to svědčit o jeho obecné ochotě zůstat s ní a investovat jak do ní, tak do společných potomků. Potíž je, že se hypotéza „toho pravého“ stále opírá pouze o omezené a nepřímé empirické podloží.
Od dvou do stovky. Vědci zkoumali ženský mnohonásobný orgasmus Liší se počtem, intenzitou, časovou frekvencí. A nevede k němu jediný, univerzální recept, ač se ho mnohé knihy snaží doporučit. Studie zkoumala ženské mnohonásobné vyvrcholení. |
Podle konkurenční domněnky je funkce ženského orgasmu jiná, není nástrojem partnerské selekce, ale slouží k posílení vztahu, protože vytváří emocionální napojení, intimitu. Nejde tedy o demonstraci mužovy péče a starostlivosti, ale o ženské city blízkosti a oddanosti. Tato hypotéza se opírá o výzkum úlohy oxytocinu pro budování emocionální blízkosti mezi sexuálními partnery. A hladiny onoho hormonu rostou právě při sexu, především při vyvrcholení.
Obě domněnky se Nebl pokusil prověřit s pomocí smyšleného scénáře, do něhož své respondentky zasadil. Vítězně při tom z onoho testu vyšla hypotéza, podle níž slouží ženské vyvrcholení pro vytvoření, posílení dlouhodobého svazku skrze emocionální vazbu. Frekvence dosahování orgasmu se, alespoň ve fiktivních scénářích studie, promítala jak do vztahového uspokojení, tak do očekávaného trvání vztahu.
V závěrech je však autor práce opatrný. Poznamenává, že jeho studie ukazuje, že ženský orgasmus může poskytovat ženám přínos podporou dlouhodobých vztahů. Netroufá si nezbytně tvrdit, je ostatně podle Nebla první svého druhu, že to je vyvinutou funkcí ženského vyvrcholení. Nebl dokonce připouští, že celé to může být komplikovanější, ženský orgasmus je možná dokonce i vedlejším produktem evoluce, ovšem i jako takový se chlubí užitečností, protože podporuje pocity lásky a náklonnosti, a tedy dlouhodobý svazek. „Rozlišit mezi ženským orgasmem jako adaptací a vedlejším produktem mužského vyvrcholení by vyžadovalo další výzkum,“ píše. Přesto studie podle jeho mínění „poskytuje předběžnou podporu hypotéze, že se vyvinul jako nástroj podpory dlouhodobého partnerského svazku.
