Neděle 5. července 2020, Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Neděle 5. července 2020 Státní svátek.

Když dobrota škodí. Jak zdravotníci z WHO otrávili půlku Bangladéše

aktualizováno 
Případ Bangladéš zůstává nejčernější skvrnou na nedávné minulosti Světové zdravotnické organizace. Chuť být prospěšný a pomáhat se tu dobrala do extrému s opačnými výsledky. Místo lidí s přístupem k čisté pitné vodě zůstaly po akci zdravotníků miliony otrávených arzénem.

Lidé z vesnice Jhikargacha v Bangladéši se myjí pod červeně označenou pumpou, která symbolizuje otravu arzénem. (15. června 2000) | foto: Profimedia.cz

Nejznámější nadnárodní organizací, která přispívá k ochraně zdraví, je nejspíš WHO, tedy Světová zdravotnická organizace. Za 78 let dosavadní existence si ji můžeme spojit třeba s dobrými zprávami o likvidaci pravých neštovic nebo přípravou vakcín proti malárii či dětské obrně.

Ať se snaží pomáhat vysíláním zdravotních týmů do míst s propuknutou epidemií, či zvyšováním dostupnosti očkování, nebo nás zrovna dráždí nevyžádanými radami nabádajícími ke zdravému životnímu stylu, po všech stránkách platí za autoritu v mezinárodním veřejném zdraví.

Jak už to tak bývá, s vedoucími autoritami se pojí často nejrůznější kontroverze, a nevyhýbají se ani WHO. Asi největší bota, omyl a opravdu pořádný přešlap se jí povedl relativně nedávno. To když se souhlasem Organizace spojených národů a s financováním od Světové banky přispěli k těžké otravě milionů obyvatel Bangladéše. Jak k tomu došlo?

V Bangladéši, zemi, která je svou rozlohou 93. na světě, žilo kolem roku 2000 srovnatelně tolik obyvatel jako v celém Rusku. Tedy kolem 125 milionů. Už z onoho porovnání rozlohy je patrné, že v tomhle státě usazeném v deltě Gangy a Brahmaputry je silně přelidněno. A že zdejší životní prostředí, jako ve většině chudých rozvojových zemí, nepatří k nejčistějším.

Z toho pak plynou očekávatelná rizika, kterých si byla po desetiletí vědoma Světová zdravotnická organizace. Například faktu, že desítky milionů zdejších obyvatel žijí v podmínkách, které jim neumožňují přístup ke skutečně pitné, tedy zdravotně nezávadné vodě. Na bakteriální infekce, spojené se znečištěnou vodou, tu ročně umíralo kolem 250 tisíc dětí. A nedostatek skutečně čisté vody, stejně jako absence kanalizace a čistíren odpadních vod, měl zásadní dopad na výskyt nejrůznějších epidemií, od cholery po tyfus. Lidé doslova umírali „na bídu a špínu“, což se WHO v 70. letech minulého století rozhodla razantně změnit. 

Cesta k nápravě měla inženýrsky jednoduché řešení: vodní vrty. Protože hluboko v rezervoárech pod zemí je voda křišťálově čistá, na rozdíl od té na povrchu. Zdálo se to absolutně smysluplné a technicky proveditelné. 

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Technickou stránku a proveditelnost záměru WHO nikdo nerozporoval, protože se snaha darovat místním čistou vodu jevila skutečně rozumně. Potřebujete k tomu jen pár vrtných souprav a spoustu trubek, abyste po pár hodinách vrtání mohli nabídnout celé vesnici jednu studnu se zdravotně nezávadnou vodou. A pak to můžete zopakovat o pár kilometrů dál, v další vesnici.

Musíte pochopitelně vrtat dostatečně hluboko, přibližně 200 metrů, abyste se dostali pod filtrační vrstvy podloží a voda byla skutečně čistá. A k tomu, kromě techniky a zkušených studnařů, potřebujete peníze. Na pomoc Bangladéši se tehdy mobilizovala celá OSN, byly uvolněny fondy Světové banky. Přispěl, kdo mohl.

První si problémů všimli v Indii

Dojemný příběh o síle lidství a vzájemné pomoci však nedošel svého naplnění. Z trubek o pěticentimetrovém průměru zakončených kohoutkem totiž po celou dobu netekl život, ale smrt. A celé dekády si toho nikdo mimo Bangladéš nevšiml. Anebo to jen nikdo nechtěl vidět.

S kvalitou vody k pití byly v Bangladéši vždycky problémy, takže nikoho v zásadě nezneklidňovalo, že vrtům navzdory neubývá lidí, kteří by si stěžovali na bolesti břicha a další obtíže, spojené s konzumací vody. Nikomu nepřišlo podivné, že tyto stížnosti přibývají výrazněji v západním Bengálsku, tedy v regionu, kde už byla většina vesnic na podzemní zdroje vody napojena. Místo toho byl projekt Desetiletí pro čistou vodu rozšířen i do sousední Indie.

Tady byli lékaři naštěstí pozornější. Povšimli si, že část pacientů, kteří si u nich stěžují na křeče a bolesti v břišní krajině, vykazuje znaky chronické otravy arzénem. A ne náhodnou shodou okolností byla většina těchto přiotrávených pacientů původem z Bangladéše.

S přesnou datací takových diagnóz je to složitější, ale jedním z prvních varovných případů byl ten popsaný na dermatologické klinice Školy tropické medicíny v Kalkatě. Pacient z Bangladéše, vyšetřený v Indii v roce 1987, nesl přímo ukázkové symptomy extrémní otravy arzénem. Vypadané vlasy, kožní léze po celém těle, strupatá chodidla i dlaně. Vypadal, jako by se v jímce s otrávenou vodou opakovaně koupal a kloktal ji.

Ruce s černými jizvami, příznakem otravy arzénem. Snímek pochází z oblasti...

Ruce s černými jizvami, příznakem otravy arzénem. Snímek pochází z oblasti Kamarpara v Bangladéši. (15. června 2000)

Počty takových případů šly brzy do stovek, ale WHO závěry indických lékařů do značné míry ignorovala. Nepátrala po příčinách, byť už v roce 1993 Indové ukázali prstem na pravděpodobný zdroj problémů. Kontaminovanou vodu z bangladéšských humanitárních vrtů.

Darovanému koni na zuby nehleď

Zneklidněni tím byli i bangladéšští hygienici, kteří provedli několik měření v okrsku Nawabganj. Tady na 40 tisíc obyvatel připadaly dvě třetiny chronicky otrávených. Ukázalo se, že ze čtyřech místních vrtů tři podávaly lidem vyloženě toxickou vodu, při koncentraci 50 mikrogramů arzénu na litr. Co za tím stálo? Působili tu snad nějací šílení traviči nebo teroristé?

Podrobné vyšetřování by bylo jistě na místě, ale nedošlo k němu. Na rozvojové pomoci závislá země si nemohla dovolit bezprostřední kritiku dárců. A tak dál vrty v Bangladéši přibývaly po tisících ročně, až se v roce 1997 mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) nechali slyšet, že při stávajícím tempu se podaří bez obtíží naplnit původní bezpochyby ambiciózní plán: dát do začátku nového milénia 80 % obyvatel Bangladéše čistou vodu.

Badatelé z Dháky se tak snažili, alespoň v částečné anonymitě, prosadit testování doma odebraných vzorků vody ze studní a vrtů v zahraničních laboratořích. Hodně jim při tom pomáhali kolegové z Indie, kteří vzorky posílali k analýze expertům z Britské geologické služby. Ukázalo se, že z 2022 vzorků vody jich 35 % obsahovalo koncentrace arzénu nad 50 μg/l a 8,4 % vzorků dokonce 300 μg/l. V praxi to znamenalo, že 21 milionů lidí někde na světě pije vodu, která je dříve nebo později zabije. 

Bangladéš vodou nepřipíjí na zdraví

V roce 1998 bublina všeobecného zatajování faktů na podnět britských geologů a indických lékařů splaskla a Světová zdravotnická organizace byla veřejně konfrontována s faktem, že dobře míněné vrty s pitnou vodou pro všechny v Bangladéši přiotrávily něco mezi 35 až 77 miliony lidí. Pro největší a nejvýznamnější světovou organizaci, propagující a bojující za globální zdraví obyvatel, to byl nepředstavitelný skandál.

Z mezinárodních rozvojových fondů přiteklo do Bangladéše za tři dekády přes 30 miliard dolarů a skoro polovina této sumy šla na vrty s pitnou vodou. Která nepomáhala, jak bylo zamýšleno, ale zabíjela. Dohromady bylo za léta zbudováno a vyvrtáno 7 až 11 milionů vrtů, jejichž jediným přínosem bylo trvalé zmrzačení až dvou třetin národa jedné z nejlidnatějších zemí světa.

Některé bangladéšské regiony byly postiženy více než jiné. Byl zveřejněn průzkum provedený v západním Bengálsku, kde 62 % studní a vrtů obsahovalo koncentrace arzénu nad 100 mikrogramů v litru vody. Polovina zde žijících dětí měla těla pokrytá strupy a boláky, které indikovaly akutní chronickou otravu. Rakovina kůže, plic, ledvin a jater, selhání srdce a kardiovaskulární onemocnění, cukrovka, to vše v přímém vztahu k postupné otravě, se tu projevovala u jednoho z deseti lidí.

Vysvětlení tak prosté, že nepotěší

Jak se něco takového vůbec mohlo stát? Ve zkratce: v geologickém podloží státu Bangladéš se nachází velké objemy přirozeně se vyskytujícího arzénu, který se tu po miliony let v deltě Brahmaputry a Gangy kumuloval. Je to záležitost topografie terénu a lokální geologie. Zahloubit vrt do hloubky 200 metrů tady znamená „napíchnout“ se přímo na zdroj té nejjedovatější, arzénem prosycené vody.

Z vysvětlení WHO, ve kterém chybí náznak politování, trochu zamrazí: „Arzén tehdy nebyl považován za riziko z podzemních rezervoárů vody. Mělo se za to, že voda z vrtů je čistá a jediným problémem vodních zdrojů v Bangladéši (kromě jejich nedostupnosti) je povrchové bakteriální znečištění. Proto se při testech vody z vrtů nepracovalo s procedurami odhalujícími přítomnost arzénu.“

Po bitvě je každý generál, ale možná se stačilo zeptat nějakého hydrologa nebo geologa. O tom, že „čisté“ vodní vrty mohou dávat kontaminovanou vodu, už dávno vědí v Argentině, Maďarsku, Chile, Číně, Mexiku, v Thajsku i ve Spojených státech. Je proto s podivem, že po tom nikdo ze Světové zdravotnické organizace v Bangladéši dopředu nepátral.

Dipankar Chakraborti, profesor chemie z univerzity v Jadavpuru k tomu dodává: „Situace s otravou arzénem je teď v Bangladéši nejhorší na celém světě. A věci rozhodně nepomáhá, že za ni nikdo nechce převzít odpovědnost. Nejrůznější asistenční a nevládní organizace tvrdí, že celou dobu pracovaly plně v souladu s doporučenými mezinárodními standardy, odpovědná se necítí být OSN ani Světová banka. Není tu nikdo, kdo by přiznal svůj podíl na téhle tragédii.“

Dipankar Chakraborti, profesor chemie z univerzity v Jadavpuru, který zkoumá...

Dipankar Chakraborti, profesor chemie z univerzity v Jadavpuru, který zkoumá kontaminaci arzénem spodních vod v Bangladéši.

Dodatečné vyčištění již načerpané kontaminované vody možné je, a je momentálně jedním z ústředních bodů probíhajícího mezinárodního programu na zajištění pitné vody pro Bangladéš. „Naberete do dvacetilitrového kýble vodu ze studny, přidáte prášek s obsahem 3,8 gramů síranu železnatého a trochu chlornanu vápenatého,“ popisuje zástupce jedné z místních neziskovek, Nasrine R. Karimová. „Alespoň minutu to mícháte, a pak to celé necháte přefiltrovat přes 15 centimetrů jemného písku, dvakrát. Pak už je voda naprosto v pořádku.“

Problém je v tom, že místní lidé už WHO nevěří. Pochopili, že je tu po dekády někdo trávil. Miliony vrtů, které jim byly v dobré vůli darovány, teď většinou používat nemohou. Řada hotových studní je natřena výstražnou červenou barvou, což značí, že není vhodná k pití ani zalévání. A to, že by do kbelíků s na pohled čistou vodou měli sypat nějaké chemikálie, jim přijde jen jako další nehezký trik. Který opět skončí zmrzačenými dětmi.

„Je to velice politováníhodné, ale komplikujícím faktorem je tu fakt, že běžně nemáme šanci otravu arzénem včas zpozorovat,“ vysvětluje Hiroku Hashizume, sanitární inženýr WHO. Mimo akutní případy se k chronické otravě lidé ubírají léta, a trvá často i desetiletí, než jde otrava fyzicky rozpoznat. To už je ale na léčbu bohužel pozdě.

Plošná otrava obyvatel Bangladéše zkrátila, nebo ukončila miliony lidských životů. Svými parametry dalece překonává katastrofy v Černobylu nebo Bhópálu. Tady, na rozdíl od selhání lidského faktoru nebo technických pochybení, ale zabíjely chvályhodné úmysly. Dát lidem doušek čisté vody.

Bangladéš leží v deltě Brahmaputry a Gangy, kde se arzén po miliony let přirozeně kumuloval.

Bangladéš leží v deltě Brahmaputry a Gangy, kde se arzén po miliony let přirozeně kumuloval.

Mapy poskytuje freytag & berndt. Společnost také vytváří mobilní aplikaci PhoneMaps, která obsahuje turistické a cykloturistické mapy celé Evropy, aplikace je ke stažení zdarma na Apple Store a Google Play Store. © freytag & berndt, SHOCart, přispěvatelé OpenStreetMap

Autoři:
  • Nejčtenější

Vikingové bojovali v transu. Jejich útok byla síla, říká historik Polách

Premium Vikingové byli víc než jen drsní válečníci. Jak nás o životě mytických Seveřanů poučí nález dvanáct století staré...

Rodeo na ovcích: jeho jezdci chodí do důchodu v šesti letech

Pravidel je jen pár. A nejdůležitější je pevně se držet. Co nejpevněji. Protože ovce, na níž dítě jede, se ho snaží...

VIDEO: AR-15 se stala legendou a součástí americké kultury

Je nejprodávanější útočnou puškou ve Spojených státech. Kladívka jejího spoušťového mechanismu si dokonce fanoušci...

Procházka po hladině. Češi propadají kouzlu paddleboardu

Plováky dobývají Česko. Na prkně s pádlem lze ujet desítky kilometrů a navštívit liduprázdná místa přehrad i...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dát dvě stovky za trénink pro mě bylo moc, vzpomíná na začátky Muradov

Věří tomu, že dřina se vyplatí. Dřív nebo později. U něj to platí, z rodného Uzbekistánu se přes Česko dostal až do...

Největší slabiny ojetých dodávek. Přinášíme přehled nejporuchovějších vozů

Premium Dodávky byly stvořeny pro práci. Najedou mnohem více kilometrů než osobní auta, a to v náročných podmínkách. Ne všechna...

Schizofrenní žena, nechtěná emigrace. Zachránila ho Nemocnice na kraji města

Premium Kde je hranice skutečné lásky? Kdy končí vztah a začíná tyranie? Ladislav Chudík na tyto otázky dlouhé roky marně...

VELKÝ TEST ZOO: přehled cen, zvířat i atrakcí. Přijeďte, pomůžete!

Premium Mají otevřeno 365 dní v roce, ať praží slunce, nebo se žení čerti. Na několik týdnů je zavřel až koronavirus. Chcete...

  • Další z rubriky

Radši smrt než přijít o práci. Kuchařka zabíjela sekerou

Premium Dobrého pracovního místa si většina lidí považuje a nechce se ho jen tak vzdát. Tak tomu bylo i v minulosti. Kuchařka v...

KVÍZ: Jak znáte Stephena Hawkinga? Soutěžte o komiks

Soutěž Geniální vědec, teoretický fyzik, kosmolog, muž, který navzdory životním výzvám dokázal posunout hranice vědění....

OBRAZEM: Nelítostní žabáci. Jejich urputná bitka je jiu-jitsu ve vodě

Je jednou z největších žab na světě, váží až k úctyhodným dvěma kilogramům a měří až pětadvacet centimetrů. Souboje...

Nemáte pro mě roli? Se sušickými ochotníky je radost hrát i němý kaktus

Premium Hodinu před začátkem to vypadalo na fiasko. Hrad se vylidnil a z oblohy občas spadly hrozivé kapky. Přijdou nějací...

O novém vztahu jsem svého manžela informovala, říká Světlana Witowská

Moderátorka Světlana Witowská (47) kromě konce v hlavních zpravodajských pořadech České televize řeší také nový vztah....

Výpadek systémů T-Mobilu pokračuje. Operátor přestal účtovat mobilní data

Už téměř 24 hodin nefungují T-Mobilu interní systémy. Podle operátora si náprava vyžádá desítky hodin. Problém nastal v...

Peníze zapomněla v bankomatu, poctivého nálezce odmítli v bance i na úřadě

Stát se to může každému z nás. Jsme zamyšlení, roztržití nebo nám zrovna zazvoní telefon a tak transakci u bankomatu...

Bývalá pornoherečka Mia Khalifa žádá stažení videí. Fanoušci sepsali petici

Fanoušci bývalé pornoherečky jménem Mia Khalifa (27) požadují v nové petici, aby byla z internetu stažena veškerá videa...

Místo litrů mléka denně nasadil dietu. Zhubl sto čtyřicet kilo

Ještě před pár lety vážil Phil Kayes z Velké Británie dvě stě padesát kilogramů a lékaři ho varovali, že se kvůli...