Obsah kontejnerů vozí kupříkladu do areálu firmy AMT s. r. o. Příbram. Ten se nachází na odlehlém místě za příbramskou věznicí.
V jednom rohu je skládka skla, kam popeláři vozí a vysypávají obsah zelených a bílých kontejnerů. Jen sklo tu však neleží, někteří lidé jsou totiž neukáznění. „Vytáhli jsme odtamtud i dveře, jízdní kolo, slisovanou popelnici a podobně. Do kontejnerů na sklo se dává opravdu cokoli. Často i porcelán a keramika, které do skla také v žádném případě nepatří,“ popisuje vedoucí provozu Jaroslav Frýbert.
K hromadě vždy přijede bagr, část nabere a vysype do deponií. Z nich se sklo a další materiál dostává na pás, který míří ke dvěma třídírnám. Tam stojí několik pracovníků. Jejich úkolem je sledovat pás a vyndávat z něj vše, co není skleněné. „Zvlášť dáváme plasty, které pak dál třídíme, všechno ostatní končí v kontejnerech a odvážíme to na skládku,“ líčí Frýbert.
K pásu se postavil i reportér Matěj Smlsal. Nejčastěji vyndával plasty a porcelán. „Přijelo ale i několik brambor nebo žárovka. Člověku se po pár minutách bedlivého sledování pásu začne točit hlava. A to jsem tam stál jen deset minut, ne osm hodin, jak je běžné,“ popsal.
Pracovníci však nemusejí vyndat vše. Například zátky nebo víčka od sklenic mohou nechat jet dál. Stejně tak odpadlé etikety. Za třídírnou je totiž vysavač, který právě etikety nasaje a dopraví do připravené nádoby. „Vysavač musí být v přesně stanovené výšce, aby vysával etikety, ale žádné střepy,“ říká vedoucí provozu.
Magnet na víčka i hliníkové zátky
Za vysavačem je magnet na železné kovy, kterému neunikne žádné víčko. „Z devadesáti procent jsou to víčka od zavařovacích sklenic. Pro ty si přijedou kovošroťáci,“ říká Frýbert.
Další „magnet“ zachytává neželezné kovy, hlavně tedy hliníkové zátky a kroužky, které jsou běžnou součástí lahví s alkoholem. Následně už střepy putují do tří separátorů, které jsou srdcem celého podniku.
„Všechny tři separátory pracují více méně na stejném principu. Jednoduše řečeno, pokud ten materiál neprosvítí, vyhodnotí ho jako nečistotu, ve zlomku sekundy dají pokyn vzduchové trysce, a ta materiál vystřelí pryč do připravených kontejnerů,“ říká vedoucí provozu.
V odpadu takto končí například střepy s neoddělitelnou etiketou, ale i porcelán či kamení.
Poté je proces téměř u konce. Ze separátorů putuje dál do zásobníků už jen čistý střep, přesně takový, jak si ho sklárny přejí. V případě potřeby umí separátory roztřídit střepy na čiré a barevné. Sklárna, kterou zásobuje AMT s. r. o. Příbram, z nich pak vyrábí obalové sklo, to jsou hlavně lahve nebo zavařovací sklenice.
Sklenice nemusíte pečlivě vymývat, jen snězte obsah
Vzhledem k tomu, že separátory umí třídit sklo podle barev, nevadí, pokud například do skla na bílé sklo hodíte barevné.
Stejně tak není potřeba, abyste lahve či sklenice pečlivě vymývali. „Problém však nastává v případě, kdy je obal znečištěn natolik, že separátor ho vyhodnotí jako nečistotu a vzduchová tryska střep vymrští do kontejneru. Pokud ve sklenici zůstanou tři čtvrtiny něčeho, jako je med nebo Nutella, sklenice se u nás rozbije, namele, ale střep zůstane pořád znečištěný. Takže neříkám vymývat dočista, více méně stačí, když obsah sklenice bude zužitkovaný tak, jak se má,“ dodává Jaroslav Frýbert.
V příbramském areálu se pracuje 24 hodin denně. Každý den tu zpracují přibližně 150 tun materiálu. Zájemci mohou firmu navštívit, občanské sdružení Ekodomov tam pořádá exkurze.
