Mladý William Radam nejprve zkusil v rodném Prusku udělat kariéru v armádě. Místo metálů si však domů přinesl jen pořádné revma. Rozhodl se zkusit štěstí za oceánem. Novým domovem se mu stal Austin v Texasu, kde se uchytil jako vcelku slušný zahradník. Dvacet let se staral o třicet akrů půdy a čekal na svou velkou chvíli.
Za vaše problémy mohou neviditelní tvorové
Měl jen dvě radosti: obdělávané polnosti a zájem o své chatrné zdraví. Na potkání tvrdil, že prodělal malárii, souchotiny a ke všemu ho ještě neustále berou plotýnky. „Všichni si bádají v laboratořích, všude se píše o pokroku, a mně je přitom pořád hůř a hůř,“ hořekoval. Stížnostmi u lékaře pravidelně začínal každý týden. Ano, možná byl obyčejným hypochondrem. Jenže právě v čekárně objevil netušený zdroj inspirace, který mu dočista změnil život.
Při listování medicínským žurnálem narazil na fantastické zprávy o objevech pánů Pasteura a Kocha. A hned má jasno: „Za vším trápením stojí mikrobi!“ Jak ti neviditelní prevíti vypadají? Radam si je představuje podobně jako zahradní škůdce, titěrné mšice a miniaturní slimáky. A s těmi se přece vypořádat umí. Na několik týdnů se zavřel doma, ven vyšel až jako vynálezce fenomenálního přípravku Microbe Killer.
Mluví jako kniha, a to se počítá
Co to je? Krátce řečeno, zázrak. Ve skleněné lahvi o objemu 1 183 mililitrů se nachází narůžovělá tekutina, která dokáže zbavit vaše tělo mikrobů. Radam si nejspíš nastudoval nějakou odbornou literaturu, ale evidentně nebyl příliš pozorným čtenářem. „Nemoc je jako fermentace, kvasný proces. Bez bakterií není možná. Když se zbavíte bakterií, nemůže být ani nemoc,“ diktuje v horečném zápalu v redakci místního plátku.
A je to samozřejmě jeho unikátní antiseptický přípravek Microbe Killer, který vás jich může zbavit. V novinách moc neví, jak s onou placenou inzercí naložit. Jenže protože Radam jako sopka lávu chrlí jeden odborný termín za druhým, volně přitom zaměňuje mikroby, bakterie a spory, uveřejní jeho reklamu hned vedle seriózního článku o vědeckých úspěších doktora Roberta Kocha. Bohužel.
Zmatek mezi čtenáři je totiž dokonalý.
Kudy chodí, tudy léčí
Nositeli Nobelovy ceny a objeviteli původce tuberkulózy tak dělá společnost chlapík, jehož největším badatelským počinem je, že se nechal vyfotit vedle mikroskopu. A k tomu patří text: „Vidíte mikroby? Já ano. Jsou ve vzduchu, ve vodě, ve vaší krvi i celém těle. To oni jsou opravdovou příčinou všech nemocí. Radamův Microbe Killer zničí každou bakterii a podpoří vaše zdraví.“ Sklenice tohoto zázraku sice stojí tři dolary, ale lidé moc neváhají. Zdraví není zadarmo.
Sklenička po každém jídle a před spaním a všechny problémy jsou vyřešeny, tvrdí Radam. Jen pozor, léčitel-zahradník možná působí dojmem šílence, ale svá slova pečlivě váží. Rozhodně nechce, aby se někdo jeho elixírem přiotrávil a pak jej žaloval. Proto nikdy přímo neřekne, že by se snad Microbe Killer měl pít. Nikomu přeci neříkal, co má s tou skleničku Microbe Killeru třikrát za den dělat, ne?
Esence zdraví, co vydělá miliony
Produkt je v roce 1886 oficiálně patentován jako konzervant potravin a přípravek podporující růst rostlin. Že je etiketa prodávaného lektvaru přinejmenším mnohoznačná, když na ní zdravý chlapík mlátí palicí kostlivce? I tak celý Texas dávno ví, jak s tím přípravkem naložit. Radam zisky masivně investuje do reklamy a mistrně vytváří atmosféru strachu z neviditelných bakterií. A současně nabízí své osobité řešení.
Kolem roku 1890 konečně veřejně připustí, že by Microbe Killer snad mohl být používán jako léčivo. „Nemůže být však srovnáván s jinými léky, je totiž naprosto jiný. Neobsahuje žádnou látku, na kterou narazíte v prášcích předepisovaných v lékárně,“ zdůrazňuje.
Lidé se o pravdu nezajímají
A když se lidé ptají, co tedy zázračný preparát vlastně obsahuje? „Je to čistá voda ošetřená plynnými esencemi, které vyživují lidský organismus,“ vysvětluje Radam. „Vytváří prostředí, ve kterém nemohou mikroorganismy přežít.“
To zní senzačně. Stejně jako jeho tvrzení, že za všechny nemoci v zásadě může jen jedna bakterie. Ano, tuberkulóza, rýma, syfilis i bolest kloubů, to vše prý má jediného původce. Zhruba v této fázi už blouznícího superléčitele z Texasu přestanou američtí vědci tolerovat a vyhlásí mu válku. Ale je to dost nerovný boj.
Radama totiž zastupují ti nejlepší právníci na kontinentě. Kde na ně vzal? Microbe Killer tehdy podle jeho receptu vyrábí už osmnáct továren, on je multimilionář. Navíc jej tisk doslova zbožňuje. Na rozdíl od vědců v bílých pláštích hovoří velmi lidsky a srozumitelně. Dva ze tří soudních sporů prohrál, bankrot se však nedostavuje. Devastující argumentace protivníků se totiž odrazí jen v místních vědeckých žurnálech, které prostí lidé nečtou.
Zato jeho rafinované reklamy zná celá Amerika.
Tak na zdraví!
Když William Radam v roce 1902 umřel, byl velmi spokojeným a tuze zámožným mužem. Microbe Killer se stejně dobře prodával ještě dalších deset let po jeho smrti. Teprve v roce 1912, kdy dědicové jeho impéria zkusí expandovat do zahraničí, narazí. Britové i Australané se podívají, jaké má zázračný přípravek složení. Výsledek?
Microbe Killer obsahuje 99,381 procenta obyčejné vody. A zbytek? Opravdu malé špetky síry, dusičnanu sodného, oxidu manganičitého, santalového dřeva a chloridu draselného. A nepatrné množství růžového barviva, které mělo původ pravděpodobně v červeném stolním víně.
Microbe Killer neléčil, ale naštěstí ani neškodil. Kromě toho, že s vydatnou pomocí lidské hlouposti vydělal svému tvůrci miliony, nedělal totiž vůbec nic.
