Čtvrtek 13. srpna 2020, svátek má Alena
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 13. srpna 2020 Alena

Podvod za pět set. Americkou vědomostní soutěž vyšetřoval Kongres

aktualizováno 
Měla nabízet souboj mozků nabitých vědomostmi. Jenže do napětí byl zabalen aranžovaný scénář s dopředu nacvičenými reakcemi. Jednu z prvních vědomostních soutěží s názvem Jednadvacítka sledovalo až 50 milionů diváků. Všechny vodila za nos a pořad nakonec vyšetřoval Kongres.

Vše bylo pečlivě vypočítané na efekt, aby show produkovala sledovanost. Svůj scénář neměl jen moderátor JackBarry (vlevo), ale i soutěžící, včetně Charlese Van Dorena. | foto: commons.wikimedia.orgCreative Commons

Vědomostní soutěže, ve kterých můžeme proměnit své znalosti ve zlato, se neokoukají. Jedním z prvních znalostních kvízů byla americká Twenty-One, Jednadvacítka. V roce 1956 ji začala v hlavním vysílacím čase nabízet divákům stanice NBC. Stala se první soutěží, která se dobrala astronomické sledovanosti. A jako první též byla vyšetřována americkým Kongresem kvůli rozsáhlým manipulacím a podvodům.

Fotogalerie

Ale postupně: všechno šílenství nastartoval vlastně verdikt amerického nejvyššího soudu z roku 1954. Ten potvrdil, že vědomostní soutěže, kde jsou soutěžící za správné odpovědi odměněni penězi, nejsou z hlediska platné legislativy hazardem. I když se tu točí velké peníze před zraky statisíců diváků, není to klasický gambling. Je to vlastně nepřímá podpora vzdělanosti.

Tohoto právního dobrozdání poprvé využili producenti z Joyce Brothers v rámci mikro-soutěže Otázka za 64 tisíc dolarů. Ano, bylo to přesně tak prosté, jak to zní: štáb s kamerou se vyptával lidí z ulice, a kdo trefil správnou odpověď, stal se boháčem. Byla to pecka, už proto, že prvním vítězem byla žena. Taková ta „obyčejná“ mamka od plotny.

Jak se později ukázalo, i tento slavný moment byl dopředu nachystán. Tvůrci správně odhadli, že nečekaná vítězka přitáhne k dalším dílům miliony divaček. A jiné televizní stanice se rozhodly úspěch takových soutěží ždímat dál.

Dokonalost v každém detailu

NBC proto v roce 1956 nasadila svou Jednadvacítku, která vlastně zakotvila schéma vědomostních soutěží, užívané až do dnešních dní. Předně tu byl moderátor Jack Barry, osobnost. Vynikající a pohotový řečník, který svým vtipem rozesmál publikum, ale uměl nahlodat jistotu hráčů.

Charles Van Doren

Svým trapným selháním se Charles Van Doren nenechal pohltit. Jednadvacítka...

Po Herbu Stempelovi byl druhým klíčovým aktérem skandálu kolem Jednadvacítky. Narodil se v roce 1926 v intelektuální rodině, vystudoval prestižní školy. Elegantní, uhlazený, vítaný protiklad k podivínskému Stempelovi. Proto se dostal v listopadu 1956 do Jednadvacítky, v níž jeho vítězné tažení skončilo v březnu následného roku. Podlehl Vivienne Nearingové, jejíhož manžela předtím porazil.

Po skandálu, který odhalil podvodné praktiky soutěže opustil profesorské místo na Kolumbijské univerzitě a našel si práci v knižním vydavatelství. Později začal psát knihy a až do roku 1982 pracoval jako editor Encyclopaedia Britannica. Na téma soutěžního skandálu odmítl poskytovat rozhovory.

Zemřel 9. dubna 2019.

Poté stylově řešené studio, které připomínalo arénu, kolbiště pro zápolení lidských mozků. Nechyběla samozřejmě loga sponzorů, záběry kamer z více úhlů, dramatický hudební podkres. A hlavně, bylo tu jednadvacet záludných otázek z nejrůznějších oborů lidského vědění, od historie světa přes dějiny umění až po znalosti z techniky. Tedy jednadvacetkrát více zábavy, než kolik nabízely dosavadní podobné soutěže. Cílem bylo přikovat diváky před televizní obrazovky na výrazně delší dobu.

K tomu však bylo zapotřebí novodobých gladiátorů, soutěžících.

Kolaps v přímém přenosu

Celý programový koncept Jednadvacítky však fungoval dokonale jen na papíře. Smutnou realitu ukázal hned první premiérový díl. V čem byl háček? Soutěžící sice byli vybíráni na základě vlastní přihlášky a obsáhlého testu všeobecných znalostí, ten trval tři a půl hodiny. Jenže první dvojici vybraných soutěžících ve vysílání otázky prostě nesedly, po třiceti minutách zápolení bylo jejich skóre 0:0.

Působilo to strašně uboze a trapně. Místo fascinujícího souboje geniálních lidských mozků byli divákům předloženi nešťastníci, kteří se doslova museli propotit k neuspokojivé remíze. Šéfproducent Dan Enright musel po blamáži na kobereček k ředitelům NBC, a ti ke sponzorům, a všichni měli co vysvětlovat.

Další díl musel divákům nabídnout víc, nebo se končí, to bylo zřejmé. A Enright už nejspíš věděl, jako to propříště zařídit.

Připravíme scénu se vším všudy

„Dál už to nebylo o nějaké povrchní manipulaci s otázkami,“ zazní později během vyšetřování. „Celý pořad už byla čistá choreografie. Soutěžící byli deklasováni na herce v představení. Jejich oblečení, to, jak se chovali a co říkali, jaká byla teplota ve studiu, aby bylo vidět, kdo se potí. To vše inscenovala režie pořadu.“

Enright měl jasno, že napodruhé musí zazářit, a věděl, že ho tlačí čas. Podíval se, který z uchazečů zatím dosáhl v předstartovních testech nejlepších výsledků. Jasným favoritem byl jakýsi Herbert Milton Stempel, který se dokázal strefit do 251 správných odpovědí z 363 otázek.

A když jej uviděl naživo, doslova si jej zamiloval.

Zastydlý génius je ideální hrdina

Pokud si v hlavě fantazií vytvoříte „obraz“ typického íkváče, génia lehce nepoužitelného pro běžný život, díváte se nejspíš nevědomky na černobílou fotku Stempela. Tak ikonický byl. A měl za sebou i pohnutý příběh.

Herb se narodil v roce 1926 a měl dost těžké dětství. Vyrůstal v jedné z nejchudších čtvrtí Bronxu. Navzdory tomu podával ve škole fantastické výsledky. Sám sebe označoval za náruživého čtenáře, který se zajímá o všechno. Jiní tvrdili, že je jako chodící houba, která do sebe nasává informace. Velmi pravděpodobně trpěl Aspergerovým syndromem, ale sociální deficit dokázal přetavit v dokonale fungující databanku svého mozku. Odhadované IQ? Kolem 170. Výrazně mu přitom pomáhá jeho dokonalá fotografická paměť, přečtený text si dokáže vybavit i po měsících bez nejmenší odchylky.

Jako dítě několikrát zazářil ve státních soutěžích, ale nikde se kvůli své odtažité povaze neprosadil. Bez obtíží absolvoval newyorskou City College, jako rekrut zažil i poslední měsíc druhé světové války v Evropě. Vojenskou kariéru opustil v roce 1952, oženil se a pak o něm nikdo neslyšel až do doby, kdy se přihlásil k výběru to nové televizní soutěže, ano, do Jednadvacítky.

Roztěkaný, pořád nervózní, zdánlivě nesoustředěný až nesympatický. A přitom šedivý jako myš, tuctový a nenápadný. Za tohoto favorita si může Enright gratulovat. Přesto ho ještě trochu vylepšil. Dal mu nepadnoucí sako, naordinoval krátký, vojenský sestřih, příšernou kravatu a staré hodinky po dědovi. Cílem bylo vytvořit obrázek „čerstvého veterána, věčného mladíka, který se navzdory své genialitě pere už od univerzity se všedním životem“.

Smlouva s ďáblem

Ptáte se, proč si něco takového nechal Stempel líbit? „Za 25 tisíc dolarů na ruku, roční plat, kdo by to nechtěl?“ odpovídal později sám. Producent Enright nechtěl nic ponechat náhodě. Chtěl, aby diváci cítili tepající emoce ve studiu. Proto vznikl podrobný scénář, přesný popis reakcí a chování vyvoleného soutěžícího.

„Moderátora jsem vždycky oslovoval pane Barry, vždy jsem se choval velmi podřízeně, jako ovce. Na jedné straně jsem měl diváky svým chováním dráždit, ale současně jsem jim měl přijít politováníhodný. Prostě jako chytrý trouba, jemuž jeho podivnost snadno odpustíte, protože je neškodný,“ deklamoval posléze.

Byl to dobře namíchaný koktejl, který dokonale fungoval. Stempel v průběhu čtyř minut své premiéry prostřelil dvacet jedna otázek a „vyhrál“ devět tisíc dolarů. Co na tom, že odpovědi znal předem, a dlouhé hodiny jej ve studiu školili, kdy si má začít nervózně otírat čelo nebo škrábat ruce, aby to vypadalo přirozeně.

Celá Amerika rázem získala námět k debatám. Hned druhý den po vysílání hovoří o podivínovi z televizní soutěže doslova každý. I o jeho odvážném rozhodnutí setrvat v soutěži dál. Dál už to bylo snadné. Lidé se začali na Jednadvacítku dívat proto, aby uviděli geniálního soutěžícího a jeho vítězství, nebo vyřazení. Máte ho rádi, nebo ho nesnášíte? Je to jedno, stejně se budete dívat, zda bude mít večer zase štěstí.

Mluvilo se o něm ve zprávách, věnovaly se mu novinové články. Soutěž sledovalo 50 milionů lidí. Víc než projevy prezidenta. Jenže televizní génius sváděl boj.

Nezasloužená chvála bolí víc než urážky

„Po každém odvysílaném dílu jsem měl ve schránce desítky dopisů od fanoušků, volala mi spousta lidí,“ vzpomínal Stempel. „Ozývali se mi spolužáci ze školy, z armády. Moji učitelé a profesoři říkali, že jsou na mě hrdí. Že můj úspěch dodává jejich celoživotní práci smysl. Spousta mladých mě oslovovalo s tím, že nevěřili ve význam dobrého vzdělání, než uviděli mě.“ A to bolelo. Ne, Herb Stempel nebyl nevnímavý.

Když nasbíral na výhrách 69 500 dolarů, znovu jej navštívil Enright: „Je ti jasné, že ty peníze nedostaneš, že? Domluvili jsme se na 25 tisících. Podepsali jsme smlouvu. Navíc, sledovanost začíná klesat, lidi už tvé úspěchy nudí. Takže budeš muset prohrát.“

A jak bylo ve světě téhle podivné vědomostní soutěže zvykem, prohru měl zprostředkovat další předem nachystaný favorit. Charles Van Doren, učitel z Columbia University.

Sekáč proti sucharovi

Van Doren byl z jiného těsta. Pohledný, hbitý, elegantní. Ne studený intelektuál, ale bystrý sympaťák. Ano, i tento obraz byl inscenovaný z režie. Je to souboj univerzit na západě a východě země? Je to ukázka toho, že inteligentní hlava může sedět na hezkém těle? Jisté je, že tento muž ukradne popularitu dosavadnímu šampionovi a sesadí jej z trůnu.

To se opravdu stane, a jak Stempel připouští, pro něj dost ponižujícím způsobem. Otázka, na kterou neměl znát odpověď, totiž zněla: „Jaký snímek z roku 1955 získal Cenu akademie?“ Stempel odpověď samozřejmě zná. Oscarový film Marty totiž patřil mezi jeho oblíbené.

Dost lehká otázka je to vlastně záměrně. Má se demonstrovat, že on jako nepraktický génius dokáže vyjmenovat pořadí následnictví čínských císařů nebo tonáž britských lodí, ale neví dočista obyčejnou věc. Podle scénáře poslušně zakoktá, dá najevo zmatenost a odpoví špatně. Prohrál.

Měli mu zaplatit, aby nemluvil

Následujících šest týdnů prožívá Stempel psychické peklo. Během každého následujícího dílu Jednadvacítky mu zavolá vždy aspoň jeden posměváček, aby se ho zeptal na loňského oscarového vítěze. Producent Enright, který mu měl zajistit další peníze a účast v jiném pořadu, s ním nekomunikuje a nechává se zapírat.

A neustále slyší o tom, jaké zklamání svým blízkým připravil tím, že nevěděl takovou banalitu. Ztrapnil se před 15 miliony lidí, a teď mu ani nechtějí zaplatit to, co vysoutěžil, ani to, co měl slíbeno bokem.

Obrátěl se proto na soud, ale v zásadě nikdo mu nevěřil. Všichni v něm viděli vyhaslou celebritu vědomostní soutěže, která se nechce nechat zapomenout. Z NBC mu otevřeně vyhrožují. Ale Stempel si stojí za svým. O jeho případu začínají psát noviny, což popularitě soutěže škodí.

Proces, který nikam nevede

Následuje devět měsíců nepřetržitých soudních slyšení před velkou porotou. Pozváno je 150 účastníků soutěže. Více než stovka z nich pod přísahou vytrvale lže. Nikdo je nevyplácel, nic přichystaného předem nebylo, žádnou smlouvu předem nepodepsali. Producenta Enrighta hájí špičkoví právníci, kteří Stempela očerňují.

Poukazují na jeho zjevnou mentální nestabilitu. Vždyť se tak v televizi choval, ne? On sám přitom moc důkazního materiálu nemá. Je to jen slovo proti slovu. Jenže je tu pár dalších soutěžících, kteří se cítí být podvedeni. Třeba Ed Hilgemeier, který si zatím ve studiu prošel jen testovacím předkolem. Po něm však v šatně našel blok s poznámkami druhé soutěžící, v němž byly uvedeny všechny požadované odpovědi. To už byl důkaz.

Vědomostní soutěž řeší vláda

Případ nakonec musel řešit speciální výbor amerického Kongresu. Nestává se zrovna často, že by nejvyšší vládní orgán řešil téma televizní soutěže. Důvod? Předně, u civilního soudu nebývá zvykem, že by stovka předvolaných vypovídala pod přísahou křivě. A pokud byla celá Jednadvacítka zmanipulovaná, lhalo se tu veřejně až 50 milionům diváků.

Po měsíci jednání se u výslechu objevil i předchozí vítěz Charles Van Doren a připustil, že byl v celé inscenaci komplicem. Rozkrylo se tím i masivní uplácení svědků, které zajišťoval v průběhu soudu producent Dan Enright. A také fakt, že upraveny byly i další populární televizní soutěže: Dotto, Tic-Tac Dough, Otázka za 64 tisíc dolarů. Manipulace byla běžnou součástí jejich režie.

Jedinou satisfakcí však pro Stempela bylo, že původní verze Jednadvacítky byla na čas pozastavena a její producent musel na čas od válu. Stempel sám sebe veřejně odhalil jako podvodníka, který se nechal vmanipulovat do lživé hry. Ale aspoň už mohl klidně spát.

A Charles Van Doren? Část veřejnosti jej ocenila za to, že tajemství zmanipulované soutěže odhalil. Část dávala za pravdu senátorovi Stevenu R. Derounianovi, který věc shrnul slovy: „Nemám za to, že by měl být muž vaší inteligence chválen za to, že řekl pravdu.“

Autoři:
  • Nejčtenější

Doba prsatá. Odhalená ňadra jako důkaz měnícího se světa kolem nás

Premium Až se teď v létě vydáte k vodě, rozhlédněte se kolem sebe. Jedním z dokladů změn světa kolem nás jsou proměny vzhledu...

Líbí se mi dělat byznys a pak se obléknout do latexu, říká MOgirl Eliška

Gnóthi Seautón, poznej sám sebe. Právě slova, která byla vytesaná nad věštírnou ve starořeckých Delfách, jsou jejím...

Nízké libido a zakřivený penis. Studie líčí sexuální stesky mužů

Viagra nezbavila pány všech sexuálních strastí, ale změnila je. Do specializovaných ordinací již nechodí tak často...

Český ležák je nápoj bohů, říká odborník. Ve špatném pivu ucítíte i ponožky

„Je to práce, která si vybírá své lidi,“ říká Tomáš Brányik, ředitel Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského,...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Bitky v garážích mají drsnou slupku, ale diváky baví, říká Ondruš

Pouliční pravidla, fanoušci nalepení u plotu, surové prostředí. Amatérské zápasy MMA jsou čím dál populárnější. „Občas...

Biolog Komárek: Jsme účastníky největšího sociologického experimentu všech dob

Premium Měsíce trvající pandemie nám převrátila životy naruby. Známý biolog, filozof a autor dvou desítek odborných knih a tří...

Brzy dospěju do bodu, kdy si účet na Facebooku zruším, říká Lucie Výborná

Premium „Je to hra. Hra, která by měla být přínosná, užitečná, inspirativní,“ říká o své práci moderátorka Českého rozhlasu...

Proč koronavirus už téměř nezabíjí. Vytratí se, nebo se vrátí ještě silnější?

Premium Koronavirus je záhadný. Nečitelný. I když ho zkoumají ti nejchytřejší lidé, pořád o něm víme málo. Chová se jinak. Je...

  • Další z rubriky

Chtěl jsem si zkusit, jaké to je do někoho píchnout, sdělil obviněný

Premium Hospoda hučela, ale zavírací hodina se nemilosrdně blížila. Pomalu ho opouštěla bujará nálada podpořená pěti pivy a...

Na Měsíci nikdo nebyl a Země je placatá. Proč lidé stále věří hloupým konspiracím

Premium Vlády tají přistání mimozemšťanů. Letadla rozprašují jedy, jimiž nás ovládají. Mocní řídí chod tohoto světa. Na Měsíci...

Sanitka i kouzla. Jak si sérioví vrazi získávají důvěru svých obětí

Odmítli byste pomoc řidiči sanitky? Protivili byste se pokynům policistů, kteří vás zadrželi během přestupku? Dokázali...

Poručíme větru, dešti. Počasí jako pomocník, zbraň i protivník

Zařídit, aby se postupující vojska zahalila do neprostupné mlhy, zastavit déšť, který mění prašné cesty na rozbahněná...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

WhatsApp se brzy zbaví toho, co nás na něm nejvíc štve

Populární chatovací aplikace WhatsApp chystá změnu, která leckoho potěší. Brzy bude mít podporu více aktivních zařízení...

Krejčířovu vilu opět nikdo nechce. Už ani za dvacetinu pořizovací ceny

Ani další pokus o vydražení vily v Černošicích, která patřila odsouzenému Radovanu Krejčířovi, nebyl úspěšný. Do dražby...

Češi bydlí na Papui již tři roky. Byl to ze začátku šok, ale nelitují

Manželé se rozhodli vydat za prací do zahraničí. Zlákala je Papua Nová Guinea, kde žijí od roku 2017. Nejdříve v městě...

Škoda nebude žádnou montovnou, říká Babiš. Nový šéf musí na kobereček

Premium Premiér Andrej Babiš a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček chtějí vědět, jaká budoucnost čeká mladoboleslavskou...

Jiné světlo, úhel nebo póza. Ženy odkrývají iluzi Instagramu

Často jsou to milovnice cvičení a zdravého životního stylu, které se snaží bořit mýty o tom, jak jejich těla ve...